Přírodní rezervace a chráněné přírodní památky oblasti II.
Podhorské hřebeny, louky, pastviny, ale také hluboké lesy či dokonce pralesy se střídají a vytvářejí pestrou krajinu se záplavu zeleně a všudypřítomného klidu.
Foto: Archiv Region Chodsko
Zdejší čistá příroda představuje zvláštní zážitky
Převážně lesnatá krajina Českého lesa je doplněna pestrou mozaikou pastvin, luk a zarůstajících lad. Rozsáhlé bukové lesy v okolí nejvyššího vrchu Českého lesa Čerchova (1042 m. n. m.) přecházejí postupně směrem k severu v lesy s vyšším zastoupením smrku. Pro severní část Českého lesa jsou charakteristická vrchovištní rašeliniště s borovicí blatkou a svébytnou rašeliništní květenou. Zachovalá luční společenstva jsou tvořena zejména podmáčenými až zrašelinělými loukami
s výskytem chráněných a vzácných druhů rostlin a rozsáhlými nivními lady.
Přírodní rezervace Pavlova Huť
To je zachovalá ukázka podmáčených rašeliníkových smrčin Českého lesa. Rezervace spadá do biogeografického regionu Český les. Nachází se v jeho severní části zvané Dyleňský les. Dyleňský les představuje členitou vrchovinu a údolími vodních toků. Rozsáhlé, silně zamokřené rašelinné území přesahuje do Německa. Lesní porost je tvořen převážně smrčinou s bohatým zastoupením mechorostů. Porosty rašeliníků jsou hojně prostoupené vzácnou klikvou bahenní. Vysoká hladina spodní vody způsobuje, že souvislý zápoj lesa je na četných místech narušen a přechází do blatkového boru, kde se vyskytují trsy suchopýru pochvatého a úzkolistého. Bylo zde nalezeno na 110 druhů hub, řada z nich patří mezi vzácné druhy, např. lysohlávka rašelinná a štětináček bělavý. Na území rezervace jsou lesní porosty ponechány samovolnému vývoji.
Omezení pro návštěvníky:
Vstup do přírodní rezervace je možný, ale je nutno dbát zvýšené opatrnosti při pohybu v místech rašených ok a také tam, kde jsou odumřelé stromy a rozpadající se stromy.
Přírodní památka
Na Kolmu
Vodní ekosystém soustavy malých vodních nádrží s výskytem zvláště chráněných živočichů, zejména vzácných druhů obojživelníků a bobra evropského. Přírodní památka se nachází u rozvadovského žulového masivu. Každá vodní plocha nese jasné známky přítomnosti bobra evropského. Tento vzácný a silně ohrožený druh naší fauny kolonizoval lokalitu již v roce 2005 a v současnosti zde žije početná rodina. Činností bobra dochází k neustálému kolísání vodní hladiny v jednotlivých nádržích, vznikají tak rozsáhlé plochy střídavě obnažené nebo zaplavené. Z vodních rostlin je zde hojná bublinatka jižní, masožravka, která si občas si přilepšuje chytáním drobných vodních živočichů. Díky nepřítomnosti ryb jsou zde řady obojživelníků, jako jsou čolek horský a obecný, skokan, blatnice skvrnitá nebo ropucha obecná. Rybníky Na Kolmu jsou v Českém lese zatím jedinou známou lokalitou, kde žije čolek velký.
Omezení pro návštěvníky:
Návštěvníci se památkou mohou pohybovat jen po značených cestách, aby nerušili klid bobří rodiny, ale je zde pro ně vybudována naučná stezka, která je provede všemi zajímavými místy.
Přírodní památka Chodovské skály
Jedná se o zachovalý skalní výchoz českého křemenného valu. Křemenný val v Chodově je jedním z nejlépe viditelných z tohoto geologického fenoménu. Křemenná žíla zde vystupuje v souvislé délce 1,5 km. Vidět je typická křemenná žilovina několika generací, kdy starší křemenná hmota narůžovělé a nažloutlé barvy je prostoupena sítí mladších křemenných žilek světlejších odstínů. Na tyto žilky převážně mléčně bílého křemene jsou vázány drobné dutinky s čirými krystalky křišťálu. Na tomto území probíhala po staletí intenzivní těžba křemene. Natěžený materiál byl převážně používán na stavbu cest, protože zdejší křemen je zbarven oxidy železa a nebyl vhodný pro použití ve sklářském průmyslu. Dnes se již netěží. Osluněné a vegetací sporadicky porostlé výchozy jsou ideálním biotopem pro populaci ještěrky obecné.
Omezení pro návštěvníky:
Les je protkán sítí stezek a využíván pro procházky, hry dětí apod.
Přírodní památka Louka u Staré Huti
Mokřadní rašelinné louky a luční prameniště s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin. Památka byla vyhlášena v roce 2001 na ochranu lučních porostů, které byly v uplynulých padesáti letech pravidelně obhospodařovány. Zachovala se zde mozaika různě vlhkých lučních společenstev, která jinde podlehla intenzivnímu zemědělství. Ze zajímavých rostlinných druhů na lokalitě lze uvést vemeník zelenavý, prstnatec májový a hadí mord nízký. V časném jaru vykvétá blatouch bahenní. Vyskytují se zde různé druhy letních motýlů.
Omezení pro návštěvníky:
Přírodní památka se nachází na okraji obce Stará Huť a je snadno dostupná.
Přírodní rezervace
Starý Hirštejn
Smíšené lesní porosty na balvanité suti, které jsou významným prvkem živočišných společenstev vázaných na přirozené horské lesy. Převažují zde bučiny a druhově bohaté suťové lesy. Netěží se zde dřevo a les je ponechán samovolnému vývoji. Historické prameny naznačují, že vrchol byl ve středověku odlesněn. Po zpustnutí hradu Hirštějn došlo k postupnému přirozenému vývoji lesních společenstev. V současnosti dožívá v porostech několik posledních exemplářů jilmu drsného. Tento druh byl i zde postižen tzv. holandskou nemocí grafiozou, která zamezuje protékání mízy cévami a napadený strom postupně odumírá. V podrostu lze spatřit měsíčnicí vytrvalou, dymnivkou dutou, oměj vlčí, kapradinu laločnatou či řeřišník Hallerův. Dávná lidská činnost ovlivnila přírodu na vrcholu Starého Hirštejna. Při stavbě hradu byly použity omítky, ze kterých se dodnes uvolňuje vápník. Ten umožňuje výskyt jinak ojedinělých, vápnomilnějších druhů mlžů a kapraďorostů.
Omezení pro návštěvníky:
Území přírodní památky je přístupné po turistické stezce ke zřícenině hradu.
Přírodní rezervace
Malý Zvon
Lokalita je tvořena částí zachovalého bukového porostu pohraničních hvozdů Českého lesa. Stromové patro vzrostlých buků v době vegetace pohlcuje svými rozložitými korunami většinu dopadajícího světla. Bukové listí se velmi špatně rozkládá a vytváří na zemi souvislý pokryv. Tyto vlastnosti buku tak výrazně omezují klíčení jehličnatých dřevin. Nepříznivým světelným podmínkám je přizpůsobeno také bylinné patro. Rostliny vykvétají a plodí v době, kdy koruny stromů nejsou ještě olistěné a zem je dostatečně osluněna. Tento botanický fenomén označujeme jako jarní aspekt. Rezervace leží na strmém svahu, na jehož úpatí se nachází bohatá populace česneku medvědího. Ve starých doupných bucích, kterých je v rezervaci mnoho, hnízdí například silně ohrožený holub doupňák, který je k vidění např. v pražské ZOO. Zachovalý bukový porost s příměsí javoru a jilmu na suťovém svahu je ponechám bez zásahů člověka.
Omezení pro návštěvníky:
Území přírodní rezervace je návštěvníkům volně přístupné.
Přírodní památka Veský mlýn
Společenstva přechodových rašelinišť a krátkostébelných luk s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin. Upuštěním od hospodaření, ke kterému došlo díky vzniku hraničního pásma, vedlo k zarůstání náletem dřevin až do plného zapojení korun a vzniku lesa. Nejcennějšími částmi památky jsou nevápnitá mechová slatiniště a přechodová rašeliniště s výskytem vzácných rostlinných druhů, např. klikvou bahenní, vrbou plazivou a vachtou trojlistou. Na sušších místech je k vidění vzácná prha chlumní a lněnka pyrenejská. Žije zde nemrznoucí mravenec rašelinný. Vyskytuje se na chladných rašeliništích a rašelinných loukách. Nízkým teplotám je přizpůsobeno chemické složení jeho tělních tekutin, které mrznou až při – 27 °C. Klidné prostředí využívá k hnízdění i řada ptáků, např. bramborníček hnědý, ťuhýk obecný nebo bekasína otavní.
Omezení pro návštěvníky:
Vstup do území je zakázán z důvodu výskytu řady zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. V těsné blízkosti přírodní památky procházejí dvě turistické trasy. Z těchto tras je možno nahlédnout do této přírodní památky, aniž by došlo k ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Přírodní rezervace Pleš
Společenstevo horského bukového pralesa, suťové javořiny a svahové bučiny, typické pro Český les. Na dřevo tlejících dřevin je vázána celá řada hub, včetně řady hub vyskytujících se v původních bučinách, rezavec uzlinatý, slizopórka nazelenalá, korálovec bukový, ostateček křehký a hlíva dřevní. V bylinném patře roste typická květena těchto lesů jako rozrazil horský, čarovník alpský a plavuň pučivá s občasným výskytem vzácnějších druhů např. velmi pěkná a rozsáhlá populace áronu plamatého. V Přírodní rezervace Pleš se díky přítomnost starých porostů vyskytují druhy vázané na stromové dutiny jako je lejsek malý, holub doupňák nebo puštík obecný. V blízkosti rezervace je hnízdění čápa černého. Charakteristickým druhem přirozených bučin je mlok skvrnitý. Území je chráněno více než osmdesát let. Za tuto dlouhou dobu se do porostů na suťových svazích téměř vůbec hospodářsky nezasahuje. Toto místo bylo oblíbeným turistickým cílem již počátkem 19. století. V té době sem jezdili majitelé panství Újezd u Svatého Kříže Kocové z Dobrše na lov. Na památku těchto výprav vznikly tzv. Kocovy kameny. Jedná se o soubor skalek s vytesanými nápisy.
Omezení pro návštěvníky:
Území přírodní rezervace je volně přístupné. Je třeba dbát zvýšené opatrnosti při pohybu v okolí odumřelých stromů.
Od Bavorska až po Šumavu
Oblast Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les a je geomorfologickým pokračováním Šumavy.
Přírodní památka Hvožďanská louka
Lokalitu tvoří mozaika sušších i vlhčích luk s druhově velmi bohatými a cennými rostlinnými společenstvy. K vyšší rozmanitosti přispívá i zdejší geologické podloží, které zde místy vystupuje a na území Českého lesa se zřídka vyskytuje. Na loukách roste řada vzácných druhů. Na vlhčích místech můžete vidět hořec hořepník pětiprstku žežulník a tučnici obecnou. V sušších částech vstavač kukačku, vstavač osmahlý a vemeník dvoulistý. Hvožďanská louka je jednou z mála lokalit s výskytem populace modráska hořcového, kriticky ohroženého druhu motýla. Vývoj je závislý na výskytu hostitelské rostliny, hořce hořepníku, a přítomnosti mravenišť druhů Myrmica rubra a Myrmica scabrinodis. Na louce žije motýl, který má mravenčí chůvy. Housenky modráska hořcového se chvíli živí semeníkem hořepníku, pak se prokoušou ven a vypadnou na zem. Vylučují chemické látky, které přilákají mravence. Ti si je odtáhnou do mraveniště, kde o ně pečují až do zakuklení.
Přírodní rezervace
Nad Hutí
Rezervaci tvoří suťový les s převahou buku a příměsí dalších listnatých dřevin. V podrostu je běžná bažanka vytrvalá, kterou na vlhkých místech střídá měsíčnice vytrvalá. Balvanité suti a padlé kmeny vytváří vhodné podmínky pro rozvoj mechorostů, které jsou zastoupeny téměř stovkou druhů. Kromě skalek a balvanů jsou pro ně vhodné zejména rozbrázděné kmeny starých javorů, jasanů a jilmů. Významným druhem, který zde byl v nedávné době objeven, je náš největší lišejník – důlkatec plicní. Dnes je velmi vzácný, protože je vysoce citlivý na znečištěné ovzduší. V přírodní rezervaci žije například výr velký, holub doupňák a lejsek malý, které je vázaný svým výskytem na staré listnaté porosty. Suťový les tvořící převážnou část přírodní rezervace je pro svou nepřístupnost ponechán samovolnému vývoji. Veškeré dřevo zůstává v porostech k zetlení. Rezervace dostala jméno podle nedaleké sklářské huti. Na historických mapách ji lze najít pod názvem Jánská Huť (Johaneshütte). Sklárna byla vybudována v roce 1776, zbořena v roce 1890 a celá osada pak zanikla po druhé světové válce.
Omezení pro návštěvníky:
Území přírodní rezervace je návštěvníkům volně přístupné
Přírodní rezervace Diana
Přírodní rezervace Diana vznikla v roce 1933, kdy ji vyhlásil tehdejší vlastník, rod Kolowratů. Kolowratové některé stromy vysázeli už před více než 280 lety. Ochránit přírodu dlouhá desetiletí pomáhala paradoxně i neprostupná zóna železné opony. Dodnes se zde zachoval jeden z nejstarších lesů v České republice vůbec. Území je tvořeno převážně pralesovitými porosty květnatých bučin v pokročilém stupni rozpadu. Bohatý podrost láká jeleny z okolních méně úživných, smrkových lesů. Rezervace Diana je tak přírodní ukázkou ojedinělého pralesovitého porostu v Českém lese.
V polovině zlomené mohutné kmeny jsou na vrcholcích plné zelených větviček a listů. Celé území přírodní rezervace je bezzásahové, a tak tu můžete sledovat, jak v přírodě ve skutečnosti běží čas neuvěřitelně pomalu. V podrostu se nachází vzácné rostliny, např. pérovník pštrosí a áron plamatý. Hnízdí zde např. holub doupňák, lejsek malý, žluna šedá, z hnízda v bezprostředním okolí sem občas zavítá i čáp černý. Nalezeni zde byli např. brouci, páchník hnědý a roháček jedlový. Téměř tří set letý lesní porost je ponechán samovolnému vývoji a jsou zde vyloučeny veškeré zásahy.
Omezení pro návštěvníky:
Rezervace je přístupná po lesní cestě, která prochází po jejím obvodu. Z té je možno vidět staleté buky a bujný podrost, aniž by bylo nutné do rezervace vstupovat.
Dům přírody Český Les
v Klenčí pod Čerchovem
Dům přírody Českého lesa v Klenčí je vstupní branou do Českého lesa. Stálá výstava ukazuje její proměny v období v průběhu času, od kolonizace hraničních lesů, zemědělství, průmyslové výroby zejména sklářského průmyslu až po poválečné vysídlení místních obyvatel a zřízení zakázaného hraničního pásma. Část výstavní expozice zmizelých vesnic tak ukazuje jejich historii a současný stav. Výstava představuje přírodní, kulturní a historické památky unikátní hranice oblasti Českého lesa. Velká část expozice je přiblížena dětskému návštěvníkovi, ale nudit se nebudou rozhodně ani rodiče. Dům přírody nabízí také pravidelné programy pro děti s tématem ekologie a příroda. Cílem výstavy je představit návštěvníkům historii, faunu, flóru a ochranu Českého lesa. Děti pak své poznatky mohou lépe uplatnit při výletech na zajímavá a atraktivní místa nejen Českého lesa.
Otevírací doba: Duben-září Út-Ne 9:00-17:00 hod., říjen-březen Út-Pá 10:00-16:00 hod., doporučujeme skupiny hlásit předem na tel.: 379 795 325, od října do března jsou možné skupinové prohlídky i mimo otevírací dobu - nutné předem objednat.
