31_ikony_Lesy_CR_5.png

Pozvání do lesa

LESY ČR jako stabilní, odborně zdatný a finančně soběstačný hospodář pečující o přirozené ekosystémy, druhově pestré, odolné lesy a vodu v ekologicky harmonické krajině.

Hlavní náplní činnosti je obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu (téměř 86 % rozlohy všech státních lesů) a péče o téměř 20 tisíc km určených vodních toků a bystřin. LČR jsou největším správcem chráněných území a nejdůležitějším partnerem orgánů ochrany přírody v České republice. Snahou LČR je respektovat režim stanovený pro obhospodařování lesů v chráněných územích.

Foto_6x.jpg

Lesy ČR

Lesy_3.png

Foto: Archiv Region Chodsko

Foto_7x.jpg
Lesy_2.png

Les je stěžejní prvek naší krajiny

Jeho přítomnost či nepřítomnost zásadním způsobem ovlivňuje klimatické, vodní i půdní poměry, výrazně se podílí na vnímání krajiny při jejím užívání lidmi, je dominantní pro rekreační, zdravotní a estetickou funkci krajiny. Tlak veřejnosti na lesy každým rokem stoupá. Zvyšují se požadavky některých zájmových skupin na parametry prostředí, ve kterém se při svých aktivitách pohybují. Cyklisti v lesích jsou toho názorným příkladem. Požadují po lesnících od širokých, perfektně upravených rovných komunikací, přes úzké singltrekové přírodní stezky, až ostrý terén v prudkých svazích s překážkami. I to jsou výzvy se kterými se musí Lesy ČR potýkat.

Základní poslání a lesnické strategie

Základní poslání Lesů ČR spočívá v řádném obhospodařování lesního majetku ve vlastnictví státu, zajištění jeho zachování, zušlechťování a rozvoje. Hlavní činnost podniku je zaměřena na zachování lesa, jeho ochranu a péči o něj jako o národní bohatství, na plnění všech funkcí lesa a na podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Státní podnik Lesy České republiky obhospodařuje více než 1,2 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu a pečuje o více než 38 tisíc kilometrů drobných vodních toků a malé vodní nádrže. Základem lesnické strategie podniku je trvale udržitelné hospodaření v lesích založené na maximálním využívání tvořivých sil přírody. Cílem je vytváření stabilních, kvalitních, druhově, prostorově a věkově skupinovitě smíšených lesů.

Foto_39x.jpg
Foto_25x.jpg

Vliv kůrovce

Lesnický sektor se v současné době nachází v mimořádně složité situaci. Probíhající klimatická změna projevující se nepříznivými klimatickými podmínkami posledních let, zejména mimořádný vláhový deficit a s tím spojené sucho, oslabily vitalitu a odolnost zvláště jehličnatých lesních porostů prakticky na celém území České republiky. To mělo za následek přemnožení podkorního hmyzu, které ve všech krajích dosáhlo kalamitního stavu. Podíl objemu nahodilých těžeb kalamitního dříví každoročně vzrůstá. V roce 2020 podnik vytěžil historicky nejvíce dříví v objemu 14,4 miliony m3, což je o 459 tisíc m3 víc než v roce předchozím. Z toho bylo 9,6 milionů m3 kůrovcového dříví. Z toho plyne, jak velké úsilí zvládnutí kalamity a následná obnova lesa stojí a kolik kapacit, lidí i strojů vyžaduje. Na většině území se již podařilo do počátku jarního rojení 2021 kůrovcové dříví zpracovat. Situace se postupně zlepšila na Moravě i v některých částech Vysočiny, ale nejrychleji se kalamita nyní rozvíjí v Ústeckém kraji a v přiléhající části Libereckého kraje, dále na Pelhřimovsku na Vysočině a na Svitavsku v Pardubickém kraji. Tam je nyní soustředěno maximální úsilí ve snaze zabránit možnému zhoršení situace. Pro všechny regiony ale nadále platí, že Lesy ČR pokračují ve vyhledávání a zpracovánínapadených stromů a následné obnově lesa.

Přirozená obnova lesních porostů

Pěstování lesů ve správě Lesů ČR vychází ze zásad trvale udržitelného hospodaření při dodržování veškerých zákonných ustanovení a pravidel stanovených pro certifikaci lesů systémem PEFC. Přirozená obnova lesních porostů je trvale preferovaným způsobem dosažení cílové druhové skladby na všech stanovištích. Lesy ČR průběžně zajišťují v rámci spravovaných porostů kvalitní uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin. Nově se Lesy ČR zaměří na vyhledávání a uznávání dalších zdrojů reprodukčního materiálu, a to zejména listnatých a vůči klimatickým změnám odolných druhů dřevin. Vysadilo se téměř 74 mil. sazenic, z toho 4,4 mil. sazenic bylo vypěstováno ve vlastních školkařských provozech. Podíl melioračních a zpevňujících dřevin z první umělé obnovy činil více než 64 % - výrazně více než požadují zákonné předpisy. Podíl přirozené obnovy na první obnově byl 26,04 %.

Foto_38x.jpg
Foto_36x.jpg

Genofond lesních dřevin - myslíme na budoucnost

Péče o genofond lesních dřevin a zajištění dostatečného množství kvalitního reprodukčního materiálu je jednou z priorit Lesů ČR. Zajištění dostatečného množství kvalitního osiva se věnuje Semenářský závod v Týništi nad Orlicí. V roce 2019 bylo sebráno více než 100 tun semenné suroviny. Počasí a škůdci negativně ovlivnili úrodu semen, přesto se podařilo sebrat potřebné množství pro plánovanou umělou obnovu.

Vodní hospodářství

Správa drobných vodních toků je další důležitou rolí podniku. Činnost je vykonávána prostřednictvím sedmi Správ vodních toků (ST) s územní působností podle povodí. Hlavní aktivity byly úpravy vodních toků, opatření za účelem zadržení vody v krajině, protipovodňová a protierozní opatření či péče o břehové porosty. K podpoře zadržení vody v krajině byl vyhlášen víceletý projekt „Vracíme vodu lesu“. V jeho rámci vzniká řada tůní, mokřadů, retenčních nádrží či meandrujících potoků. Správa vodních toků a prováděná opatření (opravy, rekonstrukce, nové investice) jsou financovány z vlastních zdrojů podniku a částečně z dotací. V rámci programu Vracíme vodu lesu Lesy ČR dokončili 80 vodohospodářských staveb a vybudovali 80 tůní a mokřadů. Dalších 50 vodních děl se staví a 150 projektuje. Roční bilance programu dosáhla 210 milionů korun.

Foto_18x.jpg
Foto_17x.jpg

Vracíme sovy lesu

Velká pozornost je věnována také ochraně lesa, pokud jde o kůrovce i jiné škůdce. Lesy ČR zahájili program Vracíme sovy lesu, jehož cílem je přirozeně snížit počet přemnožených hrabošů a ochránit sazenice lesních dřevin, které hlodavci likvidují, stejně jako úrodu zemědělců nebo vinařů. V roce 2020 Lesy ČR instalovali na vytěžených pasekách a v lesích po celé republice 4 tisíce budek, nejvíce na Vysočině, která byla dosud centrem kalamity.

Komplexní řešení problematiky myslivosti a škod zvěří

V oblasti myslivosti a škod zvěří je dlouhodobým cílem Lesů ČR vyrovnaný vztah zvěře a lesních ekosystémů. Nájemné z honiteb představuje nezanedbatelný zdroj příjmů Lesů ČR. Průměrně činí 306 Kč/ha a rok.

  • Lesy ČR budou nadále transparentním způsobem honitby pronajímat.

  • Při pronájmu honiteb budou Lesy ČR kombinovat pozitivní motivaci ke zlepšení podmínek mysliveckého hospodaření v honitbě s restrikcemi při neplnění plánu mysliveckého hospodaření.

  • Lesy ČR budou důsledně uplatňovat škody na lesních porostech způsobené zvěří.

  • Lesy ČR budou pravidelně ročně vyhodnocovat plnění plánu mysliveckého hospodaření ve vztahu ke škodám zvěří na lesních porostech a na tomto základě, v duchu platné nájemní smlouvy, jednat s nájemci honiteb.

  • Maximální využití všech legislativních možností k regulaci stavů zvěře.

Foto_13x.jpg

Pravěké osídlení v době bronzové

Sedmihoří představuje výjimečný archeologický mikroregion západních Čech. Z archeologického hlediska je rozsáhlý útvar Sedmihoří prozkoumán poměrně málo, neboť je zdejší terén velmi obtížně "čitelný" i pro zkušeného odborníka. Zdejšími výzkumy zde bylo zjištěno skutečně rozsáhlé pravěké osídlení na vrcholech Sedmihoří. Nejvýznamnější období osídlení Sedmihoří představuje sklonek starší a počátek střední doby bronzové (zhruba 1700-1550 př.n.l.), kdy na Chlumu vyrostlo největší dosud známé západočeské hradisko. Tento neobvyklý charakter osídlení je často kladen do souvislosti s možnou strategickou funkcí hradiště při kontrole blízkých ložisek měděné rudy a rýžovišť kasiteritu (cínové rudy). Vrchol Chlum nese doklady osídlení ještě z pozdní doby bronzové. Pozdně halštatské sídliště zastupuje výšinné sídliště na Rozsoše s nalezenými stopami po zpracování kovů a jedno z nejmenších a nejlépe zachovaných západočeských hradišť na Malém krakovském vrchu. Těmito sídlišti také dějiny trvalého osídlení Sedmihoří pravděpodobně končí. Jsou zde nálezy keramiky na Rozsoše z pozdně halštatské, mlado až pozdněhradištní doby a středověku. Dosud však není objasněn způsob obživy obyvatel těchto extrémně položených sídlišť.

Region Chodsko, příroda a pohyb
Foto_10x.jpg

Ochrana přírody a krajiny

Lesy ČR jsou nejvýznamnějším správcem chráněných území v České republice. Lesy jsou považovány za nejzachovalejší součást naší přírody. I proto jsou více než jiné části naší krajiny středem pozornosti nejen orgánů ochrany přírody, ale i řady nevládních organizací zaměřených na ochranu životního prostředí. Opatření plánovaná v předchozích kapitolách lze považovat současně za opatření ve prospěch zachování a zvýšení biodiverzity našich lesů. Všechny lesy ČR jsou dle zákona o ochraně přírody a krajiny významným krajinným prvkem. Zvláštní pozornost je věnována především územím se zvýšeným zájmem ochrany přírody. Tato území zaujímají celkem 44 % plochy lesů spravovaných LČR, přičemž 30 % plochy lesů zpravovaných LČR jsou součástí chráněných krajinných oblastí, 11 % ležících mimo chráněné krajinné oblasti zaujímají ptačí oblasti a evropsky významné lokality a na 3 % ležících mimo chráněné krajinné oblasti byla vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území – přírodní památky, přírodní rezervace, národní přírodní památky a národní přírodní rezervace. Pokračovalo tak naplňování smlouvy mezi Lesy ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny o spolupráci při vymezování bezzásahových území a jejich monitoringu. Celkový podíl zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 na pozemcích s právem hospodařit LČR činí 44 %.

Cyklistika v lesních majetcích

Popularita rekreační cyklistiky v posledních dvou desetiletích značně vzrostla. Oficiální podpora se však soustředila téměř výhradně na nenáročnou cykloturistiku zprvu využívající méně frekventovaných silnic, dnes soustředěnou na asfaltové cyklostezky, zejména v okolí měst a podél českých řek. Opomíjena byla celá oblast cyklistiky odehrávající se v lesích, jenž využívá lesních cest, stezek a pěšin, která je běžně nazývána terénní cyklistikou. Vznikla tak propast mezi rekreačním využitím lesů cyklisty a rekreační infrastrukturou v nich. Důsledkem je nejenom nespokojenost cyklistů, ale také problémy při správě lesa a ochraně přírody. Na benevolentní, bez ohledu na vlastnictví lesních pozemků, volný přístup do lesů navazují v lesním právu jasně deklarované činnosti, které jsou zakázány, a to především z důvodů ochrany lesních pozemků a na nich rostoucích lesních porostů. Lesní prostředí má svá specifika a také právní mantinely.

Foto_16x.jpg
Foto_30x.jpg

Užívání lesů

Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Zákaz některých činností v lesích:

  • Rušit klid a ticho

  • Provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty

  • Vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin

  • Těžit stromy a keře nebo je poškozovat

  • Sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet

  • Sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les

  • Jezdit a stát s motorovými vozidly

  • Vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu

  • Vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví

  • Mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních

  • Kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa,

  • Odhazovat hořící nebo doutnající předměty

  • Narušovat vodní režim a hrabat stelivo

  • Pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty,

  • Znečišťovat les odpady a odpadky.

  • Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa

Práce s veřejností

Hlavním cílem je představit široké veřejnosti tzv. lesy nové generace, které Lesy ČR sází a budou v mnohém jiné než ty, které hynou v souvislosti se suchem a kůrovcovou kalamitou. Důležité bylo získat pro rychlou obnovu lesů podporu veřejnosti. Lesy ČR vsadili jsme na mix moderních komunikačních nástrojů s důrazem na využití sociálních sítí. Vyvrcholením komunikačních aktivit byl Den za obnovu lesa, během kterého 31 000 účastníků vysázelo na 162 000 sazenic. Byly také vyhlášeny nové celostátní programy Vracíme koně lesu a Vracíme sovy lesu a byl zprovozněn diskusní webový portál Soutok všem. Spuštěn byl také vlastní podcastový kanál Uchem v Mechu. Pokračuje také dlouhodobá spolupráce s řadou nevládních organizací. K nejvýznamnějším patří spolupráce s Klubem českých turistů při značení turistických tras či podpora činnosti Českého svazu ochránců přírody. Lidem v celé republice a všem za pomoc lesu tak Lesy ČR děkují. A jak se můžete zapojit i vy?

Foto_9x.jpg

Den Českého lesa "koňskou silou" - obora Horšov nedaleko Horšovského Týna 11. září 2021

„Den Českého lesa je již tradiční akce pro veřejnost a představuje přírodní a historické zajímavosti Českého lesa veřejnosti. Místo konání i hlavní téma se každý rok mění. Letošním tématem byli koně. Přesněji pracovní koně a jejich uplatnění v zemědělství a lesnictví. Vstupně bylo zdarma. Pořadatelé a partneři akce: Plzeňský kraj, Lesy ČR, Domažlické městské lesy, SVOL, SOŠ a SOU Horšovský Týn, AOPK ČR, Dům přírody Českého lesa, Foistův statek, Město Horšovský Týn, Destinace Český les, ČSOP Sylva Lunae, ČSOP Libosváry, Kolowratovy lesy, Město Přimda, Městys Klenčí pod Čerchovem, Revis Tachov, Royal Rangers, Domažlický pivovar a MAS Český les.