
Nahlédněte do tehdejšího zakázaného pásma
Železné opony
Není nic krásnějšího, než když si člověk dobře rozumí se svými sousedy.
- Reinhold Macho - tehdejší starosta města Furth im Wald
Foto: Archiv Region Chodsko

Reinhold Macho: zápaďák s pohledem přes Českou hranici
Hlavní postavou při pádu železné opony se stává tehdejší starosta města Furth im Wald, Reinhold Macho. A byl to právě on, kdo několik let před pádem komunistického režimu v bývalém Československu sehrál významnou roli v přeshraniční spolupráci. Ve své době byl jako "zápaďák" průkopníkem, měl spoustu nápadů, uměl lidi nadchnout a rozhýbat… Reinhold zažil jako malý chlapec vysídlení německého obyvatelstva, přesto toto nikdy nepovažoval za překážku při svých přeshraničních aktivitách.


Navázání vztahu se sousedy
Ještě před otevřením hranic usiloval o navázání vztahu s našimi československými sousedy. V roce 1987, se v Praze uskutečnil 1. Pražský Oktoberfest, při kterém se čepovalo nejen pivo z Herzogau u Waldmünchenu, ale zahrál tu i dechový orchestr z městečka Furth im Wald. Na svou dobu něco neuvěřitelného. Hlavní postavou organizátora byl samozřejmě Reinhold Macho. Vše ve spolupráci s tehdejším německým velvyslancem Dr. Wernerem Schattmannem. V roce 1988 hostila radnice ve Furth im Wald tehdejšího československého olympijského vítěze Emila Zátopka, poté byl pozván i tehdejší starosta Domažlic, Dr. Jaroslav Fronk. Dále následovala na oplátku návštěva v Domažlicích na radnici.
Pád železné opony a konec jednoho režimu
A poté se vše začalo hroutit tak, jako se hroutila Berlínská zeď. V listopadu 1989 začala Sametová revoluce. Reinhold Macho v době revoluce pak mnohokrát zavítal do Domažlic.
V restauraci Sokolský dům pomohl Občanskému Fóru s vybavením a propagací. V restauraci Konšelský šenk pak byl vítán jako někdo, kdo jim konečně přišel říci pravdu, ale také jako ten, kdo byl zavalen dotazy zda neví něco o známých a sousedech v Německu. Celá ta desetiletí trvající izolace pod komunistickým útlakem jim z jejich paměti neodstranila staré přátele. A když pak stál 19. února 1990 se svým kolegou Franzem Ambergerem mezi oběma ploty, které představovaly železnou oponu, tak tento plot s přátelským úsměvem odstraňovali společně s československými pohraničníky mezi Folmavou a Spálencem. Byl konec jednoho režimu. Další a jedinou hlavní myšlenkou starosty Macha bylo to, že hospodářské vztahy musí začít fungovat oběma směry.
V květnu 1990 se uskutečnila první výstava DOMEX ve festivalové hale ve Furthu, kde se představily československé firmy.


Nová a překotná doba
Jako druhé (!) město Německa uzavřel Furth im Wald již v listopadu 1990 partnerství se svým českým sousedem – městem Domažlice. Protějškem Macha byla tenkrát Jaroslava Wollerová, první svobodně zvolená starostka po politických změnách. Ve Furth im Waldu pak následovaly delegace v čele prezidenta Václava Klause nebo ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera. Již v roce 1995 byla ve Furth im Waldu podepsána německo-česká smlouva. Byla to překotná doba a je díky lidem kteří měli zájem a snahu začít slepovat střepy již dávno rozbitého porcelánu, se veškeré dění urychlilo a začalo se pomalu spojovat. Reinhold Macho zemřel ve věku 63 let, v roce 2005. V Čechách na něj nezapomněli, na jeho popud bylo například zrenovováno jižní křídlo zámku v Poběžovicích, ve kterém vyrostl zakladatel evropské myšlenky, Richard Nikolaus Coudenhove Kalergi. Kolébka sjednocené Evropy se tedy nachází, jak možná ví jen málokdo, velmi blízko odsud.
Otevření hranic
Již velmi brzy po politických změnách se konalo symbolické otevření hranice 26. ledna 1990. Iniciativa přišla od lidí z obou zemí. Bezpečnostní složky se omezily při plánování na to, že se měla otevřít extra pro tento účel instalovaná brána a lidi pak nechat po řádné pasové kontrole projít. Ovšem s ohledem na masu která se shromáždila před bránou v počtu 13000 lidí, byl rychle vydán rozkaz, že se má brána otevřít, jinak by snadno mohla vzniknout panika. Symbolické otevření tak velmi rychle přerostlo v bujaré veselí. Pod návalem regionálních i nadregionálních politiků např. českého ministra vnitra Richarda Sachra a státního sekretáře Dr. Sprangera z Berlína byla provizorně zřízená řečnická tribuna. 1. srpna téhož roku po druhém otevření hranice, už lidé chodili proudem. Všichni byli dychtiví nákupu a obklopili prodejní stánky, rozdávaly se pamětní mince a speciální razítka. Zcela oficiálně zpečetili své přátelství 1. srpna 1990 starostové sousedních městeček - Dieter Aumüller z Waldmünchenu a jeho kolega z Klenčí, Josef Frei. A prodávaly se symbolické hřebíky, kus za marku. Tyto hřebíky se následně zatloukly do „hřebíkového kříže“. Takto získané prostředky později pomohly při financování opravy poutního kostela v Nemanicích. 1. listopadu 1990 byl přechod otevřen i automobilům a dříve nepropustná hranice se tak stala minulostí.


Rys ostrovid je jedinou volně žijící kočkovitou šelmou na našem území
Dům přírody Český Les
v Klenčí pod Čerchovem
Dům přírody Český Les je brána do místní krajiny. Stálá výstava ukazuje její proměny v období v průběhu času, od kolonizace hraničních lesů, zemědělství, průmyslové výroby zejména sklářského průmyslu až po poválečné vysídlení místních obyvatel a zřízení zakázaného hraničního pásma. Část výstavní expozice zmizelých vesnic tak ukazuje jejich historii a současný stav. Návštěvník si ve zdejším Domu přírody uvědomí, že se nachází na nějakém rozhraní mezi cizotou s následným vysídlením na straně jedné a přívětivou krajinou na straně druhé. Podívat se na zajímavá místa podle nálady či podle roční doby? Nebo podle historie? Něco neuchopitelného vás tak může táhnout do „Země zakázané“ a dříve železnou oponou uzavřené. Dům přírody se nachází ve Staré poště („Stará pošta“) na náměstí v Klenčí pod Čerchovem. Historie tohoto domu který je jedním z nejstarších a nejdůležitějších pošt v Čechách sahá až do poloviny 16. století, kdy přes Klenčí putovala pošta z Prahy až do Regensburgu.
