Výletní tipy - Region Chodsko

Nejrozlehlejší hradní zřícenina v Čechách

9. Po stopách husitů – hrad Rábí

Unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou

Do malebné pošumavské krajiny je zasazen rozsáhlý hradní areál. V něm se od pozdního středověku snoubily obytné a reprezentační prostory s důmyslným obranným systémem. Rabskou dominantou je mohutná obytná věž (donjon), z níž lze shlédnout na celý Prácheňský kraj, a mnohá překvapení skrývají hluboká sklepení.

Hrad Rabí se v písemných pramenech objevuje poprvé v r. 1380 jako majetek Půty ze Skály z rodu pánů z Rýzmberka. Názory na dobu jeho založení i chronologický postup výstavby se různí. Pravděpodobně byl založen počátkem 14. stol. pány z Velhartic a ve druhé polovině 14. stol. ho získali páni z Rýzmberka. Jako staveniště bylo vybráno výrazné vápencové návrší nad řekou Otavou. Hradní jádro tvořil rozměrný donjon (tj. obytná věž resp. věžovitý palác) o rozměrech 18,2 x 12,15 m a tloušťkou zdiva 2,3 m, dendrochronologicky datovaný do poloviny 14. stol., který byl obklopen poměrně těsným oválem hradební zdi silné asi 2 m a vysoké až 12 m. Na severní straně vystupovala z této hradby lichoběžníková věž, ze které byl později zbudován přístup po můstku do druhého patra donjonu. Patu donjonu obíhá úzký parkán ohraničený tenkou a nízkou zdí s cimbuřím a výrazným skarpem, jejíž stáří a smysl není zřejmý. Na severovýchodní straně přiléhalo k jádru poměrně velké předhradí s hospodářskými budovami a studnou. Na přelomu 14. a 15. století za Břeňka ze Skály a Švihova byl hrad rozšířen severním směrem o další předhradí se dvěma hranolovými věžemi v nárožích, spojenými hradební zdí, před kterou byl vysekán příkop.

Tento model představuje pravděpodobnou podobu hradu v období první války husitské, tj. husitské revoluce: Hrad byl postaven velice důkladně a jeho mohutný donjon, vysoké hradby a věže mu zjevně přinesly na počátku husitských válek pověst tvrdé pevnosti. Ta ale vzala zasvé již v letech 1420-21, kdy se zde udály věci opravdu hodně dramatické, ze kterých vidíme, že nejen kvalitní stavební provedení fortifikace je důležité pro její úspěšnou obranu. Katolická pevnost, jejíž majitel Jan Rabský z Rýzmberka tvrdě vystupoval proti husitům, se stala útočištěm několika mnichů a kněží (nejspíše z Nezamyslického kláštera) a rovněž sem bylo uloženo velké množství cenností, světských i církevních pokladů. Koncem dubna 1420 po vypálení kláštera v Milevsku, dobytí Prachatic a spálení kláštera v Nepomuku přitáhlo k hradu vojsko Jana Žižky. Motivace hradní posádky pro obranu hradu zjevně nebyla velká a tak se nejspíše vzdala bez boje a je možné, že se i částečně přidala k husitům. Takovéto chování obránců bylo velice časté, a tak je dnes těžké zhodnotit skutečné vojenské kvality té které fortifikace.

Vavřinec z Březové ve své Husitské kronice popisuje Žižkovo dobývání Rábí roku 1420 takto: "... vypálili klášter v Nepomuku a dobyli přepevného hradu Rabí, v kterém bylo pro bezpečnost od duchovních i světských ze sousedství uloženo mnoho majetku takřka neodhadnutelného na klenotech ze zlata, stříbra a drahých kamenů, na drahocenných rouchách a zbraních. A to všechno – toliko s výjimkou ukořistěných peněz, zbraní a koní – vynesli z hradu, nakladli na jednu hromadu a spálili a rovněž tam před hradem upálili sedm mnichů a kněží, které ve svrchu jmenovaném hradě zastihli. Zajali i mladé syny pána toho hradu Jana řečeného Krk a ty si vzal pod svou péči hejtman Žižka, který byl nadmíru odvážný a statečný. Jeho řízením se hotovilo všechno vojsko a za ním šli všichni sedláci, třebas beze zbroje, jenom s cepy, palicemi, samostříly a sudlicemi a velmi ochotně ho poslouchali. Potom ten hrad zpustošili a spálili. A hlavní příčinou všech těch zlých skutků byli, jak se obáváme, táborští kněží, kteří chodili v čele s tělem Kristovým a ve svých kázáních naváděli lid k takovým činům."

Hrad Rabí byl tedy koncem dubna 1420 obsazen a vydrancován husity. Ti zde ale nezůstali a objekt znehodnotili tím, že ho zapálili. Jan Rabský nechal vypálený hrad opravit a vložil do něj posádku, tzn. i zásoby vojenského materiálu, potravin a zbraní. Když k němu přitáhlo Žižkovo vojsko podruhé v roce 1421, byl hrad do určité míry obranyschopný a odmítl husitům otevřít bránu. Stalo se tak pravděpodobně na začátku června, ale přesný termín druhého obléhání není znám a údaje se pohybují od února do července 1421. Tady jenom můžeme spekulovat, jak hodně byl hrad poškozen požárem v dubnu 1420 a zda byl během krátké doby opraven do stavu, který umožňoval plnohodnotnou obranu a nebo se jednalo o nerozvážnost obránců, kteří snad na příkaz majitele hodlali hrad bránit navzdory jeho poškození. Kdo ví? Každopádně zde Jan Žižka přišel o své druhé oko, snad přičiněním jistého Příbíka Kočovského či Kocovského a šipky z jeho samostřílu a nebo koulí z houfnice, která trefila hrušeň a odštípla z ní osudnou třísku (jak píše Václav Hájek z Libočan): "První pátek v postě Žižka svým Táborům kázal se u hradu Rabí položiti a hned nazejtří ráno, když slunce vycházeti počalo, pilně k němu šturmovati rozkázal. A sám Žižka svým bojovníkům chtěl se stoje za stromem hruškovým podívati, vtom někdo náhodou s zámku z houfnice střelil a v tu hrušku uhodil tak, až se na všechny strany třísky rozskočily, a jedna tříska Jana Žižku v druhé zdravé oko uhodila, kterýž od toho ourazu druhé oko ztratil, však proto obou očí zbaven jsa, ve přílišné ukrutnosti páchati nepřestal. A snad tak Pán Bůh míti ráčil, aby slepému lidu slepým vůdcem byl." Hrad byl následně dobyt nebo vydán (těžko říci) a husité zde zajali Menharta z Hradce a způsobili velké škody na okolních panstvích. Jan Rabský nechal hrad opravit a ten byl zřejmě opět obranyschopný ještě v průběhu husitské revoluce. V roce 1450 panství zdědil Vilém mladší Švihovský z Rýzmberka na Rabí. Zemřel v roce 1479 nebo 1480 a statek po něm převzal Půta Švihovský z Rýzmberka.

Prohlídkové okruhy hradu Rábí:

1. Věž (základní okruh)
2. palác(základní okruh)
3. Nádvoří
4. Podzemí kostela

Zastávky:

1. Nabburg
2. Neunburg worm Wald
3. Domažlice – Chodský hrad
4. Domažlice – Baldov
5. Horšovský Týn
6. Tachov
7. Kout na Šumavě
8. Rýzmberk
9. Rábí
10. Kašperk

Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele

Otevírací doba:

Pondělí: ZAVŘENO, Út, St, Čt, Pá, So, Ne 9:00 a- 17:00 hod.

Ceny:

Dospělí od 25 do 65 let150 Kč, Senioři 65+120 Kč, Mládež od 18 do 25 let 120 Kč, Držitel průkazu ZTP a ZTP/P120 Kč, Děti od 6 do 18 let 60 Kč, Děti do 6 let zdarma, Průvodce držitele průkazu ZTP/P zdarma, Pedagogický dozor (pro školní skupinu 1 dospělá osoba na 15 dětí) zdarma

Více informací:

Zaměření výletu: historie
Typ výletu: turistika
Začátek výletu: Státní hrad Rabí
Konec výletu: Státní hrad Rabí
Časová náročnost: 3 hodiny

Kontaktní informace: 

informace_2.png

Kdyně

Státní hrad Rabí
Rabí 53,
342 01 Sušice

hotel_1.png

+420 376 596 235