Become a Vendor
I'm a paragraph. Click here to add your own text and edit me. It’s easy. Just click “Edit Text” or double click me to add your own content and make changes to the font. I’m a great place for you to tell a story and let your users know a little more about you.
Become a Vendor
I'm a paragraph. Click here to add your own text and edit me. It’s easy. Just click “Edit Text” or double click me to add your own content and make changes to the font. I’m a great place for you to tell a story and let your users know a little more about you.

Nejrozlehlejší hradní zřícenina v Čechách
9. Po stopách husitů – hrad Rábí
Unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou
Do malebné pošumavské krajiny je zasazen rozsáhlý hradní areál. V něm se od pozdního středověku snoubily obytné a reprezentační prostory s důmyslným obranným systémem. Rabskou dominantou je mohutná obytná věž (donjon), z níž lze shlédnout na celý Prácheňský kraj, a mnohá překvapení skrývají hluboká sklepení.
Hrad Rabí se v písemných pramenech objevuje poprvé v r. 1380 jako majetek Půty ze Skály z rodu pánů z Rýzmberka. Názory na dobu jeho založení i chronologický postup výstavby se různí. Pravděpodobně byl založen počátkem 14. stol. pány z Velhartic a ve druhé polovině 14. stol. ho získali páni z Rýzmberka. Jako staveniště bylo vybráno výrazné vápencové návrší nad řekou Otavou. Hradní jádro tvořil rozměrný donjon (tj. obytná věž resp. věžovitý palác) o rozměrech 18,2 x 12,15 m a tloušťkou zdiva 2,3 m, dendrochronologicky datovaný do poloviny 14. stol., který byl obklopen poměrně těsným oválem hradební zdi silné asi 2 m a vysoké až 12 m. Na severní straně vystupovala z této hradby lichoběžníková věž, ze které byl později zbudován přístup po můstku do druhého patra donjonu. Patu donjonu obíhá úzký parkán ohraničený tenkou a nízkou zdí s cimbuřím a výrazným skarpem, jejíž stáří a smysl není zřejmý. Na severovýchodní straně přiléhalo k jádru poměrně velké předhradí s hospodářskými budovami a studnou. Na přelomu 14. a 15. století za Břeňka ze Skály a Švihova byl hrad rozšířen severním směrem o další předhradí se dvěma hranolovými věžemi v nárožích, spojenými hradební zdí, před kterou byl vysekán příkop.
Tento model představuje pravděpodobnou podobu hradu v období první války husitské, tj. husitské revoluce: Hrad byl postaven velice důkladně a jeho mohutný donjon, vysoké hradby a věže mu zjevně přinesly na počátku husitských válek pověst tvrdé pevnosti. Ta ale vzala zasvé již v letech 1420-21, kdy se zde udály věci opravdu hodně dramatické, ze kterých vidíme, že nejen kvalitní stavební provedení fortifikace je důležité pro její úspěšnou obranu. Katolická pevnost, jejíž majitel Jan Rabský z Rýzmberka tvrdě vystupoval proti husitům, se stala útočištěm několika mnichů a kněží (nejspíše z Nezamyslického kláštera) a rovněž sem bylo uloženo velké množství cenností, světských i církevních pokladů. Koncem dubna 1420 po vypálení kláštera v Milevsku, dobytí Prachatic a spálení kláštera v Nepomuku přitáhlo k hradu vojsko Jana Žižky. Motivace hradní posádky pro obranu hradu zjevně nebyla velká a tak se nejspíše vzdala bez boje a je možné, že se i částečně přidala k husitům. Takovéto chování obránců bylo velice časté, a tak je dnes těžké zhodnotit skutečné vojenské kvality té které fortifikace.
Vavřinec z Březové ve své Husitské kronice popisuje Žižkovo dobývání Rábí roku 1420 takto: "... vypálili klášter v Nepomuku a dobyli přepevného hradu Rabí, v kterém bylo pro bezpečnost od duchovních i světských ze sousedství uloženo mnoho majetku takřka neodhadnutelného na klenotech ze zlata, stříbra a drahých kamenů, na drahocenných rouchách a zbraních. A to všechno – toliko s výjimkou ukořistěných peněz, zbraní a koní – vynesli z hradu, nakladli na jednu hromadu a spálili a rovněž tam před hradem upálili sedm mnichů a kněží, které ve svrchu jmenovaném hradě zastihli. Zajali i mladé syny pána toho hradu Jana řečeného Krk a ty si vzal pod svou péči hejtman Žižka, který byl nadmíru odvážný a statečný. Jeho řízením se hotovilo všechno vojsko a za ním šli všichni sedláci, třebas beze zbroje, jenom s cepy, palicemi, samostříly a sudlicemi a velmi ochotně ho poslouchali. Potom ten hrad zpustošili a spálili. A hlavní příčinou všech těch zlých skutků byli, jak se obáváme, táborští kněží, kteří chodili v čele s tělem Kristovým a ve svých kázáních naváděli lid k takovým činům."
Hrad Rabí byl tedy koncem dubna 1420 obsazen a vydrancován husity. Ti zde ale nezůstali a objekt znehodnotili tím, že ho zapálili. Jan Rabský nechal vypálený hrad opravit a vložil do něj posádku, tzn. i zásoby vojenského materiálu, potravin a zbraní. Když k němu přitáhlo Žižkovo vojsko podruhé v roce 1421, byl hrad do určité míry obranyschopný a odmítl husitům otevřít bránu. Stalo se tak pravděpodobně na začátku června, ale přesný termín druhého obléhání není znám a údaje se pohybují od února do července 1421. Tady jenom můžeme spekulovat, jak hodně byl hrad poškozen požárem v dubnu 1420 a zda byl během krátké doby opraven do stavu, který umožňoval plnohodnotnou obranu a nebo se jednalo o nerozvážnost obránců, kteří snad na příkaz majitele hodlali hrad bránit navzdory jeho poškození. Kdo ví? Každopádně zde Jan Žižka přišel o své druhé oko, snad přičiněním jistého Příbíka Kočovského či Kocovského a šipky z jeho samostřílu a nebo koulí z houfnice, která trefila hrušeň a odštípla z ní osudnou třísku (jak píše Václav Hájek z Libočan): "První pátek v postě Žižka svým Táborům kázal se u hradu Rabí položiti a hned nazejtří ráno, když slunce vycházeti počalo, pilně k němu šturmovati rozkázal. A sám Žižka svým bojovníkům chtěl se stoje za stromem hruškovým podívati, vtom někdo náhodou s zámku z houfnice střelil a v tu hrušku uhodil tak, až se na všechny strany třísky rozskočily, a jedna tříska Jana Žižku v druhé zdravé oko uhodila, kterýž od toho ourazu druhé oko ztratil, však proto obou očí zbaven jsa, ve přílišné ukrutnosti páchati nepřestal. A snad tak Pán Bůh míti ráčil, aby slepému lidu slepým vůdcem byl." Hrad byl následně dobyt nebo vydán (těžko říci) a husité zde zajali Menharta z Hradce a způsobili velké škody na okolních panstvích. Jan Rabský nechal hrad opravit a ten byl zřejmě opět obranyschopný ještě v průběhu husitské revoluce. V roce 1450 panství zdědil Vilém mladší Švihovský z Rýzmberka na Rabí. Zemřel v roce 1479 nebo 1480 a statek po něm převzal Půta Švihovský z Rýzmberka.
Prohlídkové okruhy hradu Rábí:
1. Věž (základní okruh)
2. palác(základní okruh)
3. Nádvoří
4. Podzemí kostela
Zastávky:
1. Nabburg
2. Neunburg worm Wald
3. Domažlice – Chodský hrad
4. Domažlice – Baldov
5. Horšovský Týn
6. Tachov
7. Kout na Šumavě
8. Rýzmberk
9. Rábí
10. Kašperk



Otevírací doba:
Pondělí: ZAVŘENO, Út, St, Čt, Pá, So, Ne 9:00 a- 17:00 hod.
Ceny:
Dospělí od 25 do 65 let150 Kč, Senioři 65+120 Kč, Mládež od 18 do 25 let 120 Kč, Držitel průkazu ZTP a ZTP/P120 Kč, Děti od 6 do 18 let 60 Kč, Děti do 6 let zdarma, Průvodce držitele průkazu ZTP/P zdarma, Pedagogický dozor (pro školní skupinu 1 dospělá osoba na 15 dětí) zdarma
Více informací:
Zaměření výletu: historie
Typ výletu: turistika
Začátek výletu: Státní hrad Rabí
Konec výletu: Státní hrad Rabí
Časová náročnost: 3 hodiny
Kontaktní informace:

Kdyně
Státní hrad Rabí
Rabí 53,
342 01 Sušice

+420 376 596 235