Výletní tipy - Region Chodsko

Pozoruhodný objekt pro lovce z vyšších kruhů

Čečovice zámek

Čečovickou tvrz lze nalézt nedaleko Horšovského Týna. Byla vystavěna v 1. polovině 14. stol. Jaroslavem z Čečovic, který byl jedním z potomků Jaroslava z Bukovce, majitele nedaleké vsi Bukovce. Roku 1409 získává Čečovice jeden z nejvýznamnějších českých feudálů té doby, Jindřich z Rožmberka, který spravoval zdejší statek prostřednictvím svých purkrabí. V polovině 15. stol. však Rožmberkové Čečovice prodávají a následuje období, kdy se zde střídá řada majitelů. Důležitým datem je pak rok 1546, kdy zdejší statek zakoupil Jan mladší Popel z Lobkovic, jenž jej natrvalo připojil k horšovskotýnskému panství. V 17. století byl zámek spjat s nedalekou oborou, kterou založili Trauttmansdorfové a pro lovce z vyšších kruhů se tak stal jakýmsi zázemím, kde si měli možnost po náročném lovu odpočinout. V nezměněné podobě vydržel zámek až do počátku 20. století, kdy se vznikem ČSR proběhla i pozemková reforma. Zámek Čečovice byl prodán jako zbytkový statek. Dezolátnost pak vyústila do osudného požáru v roce 1990. Nyní je zámek v rekonstrukci, ale pořádají se zde různé kulturní akce. Navštivte tyto akce a podpořte tak tento zámek.

Pozoruhodný objekt představuje čečovická tvrz. Prvním známým majitelem Čečovic je jistý Jaroslav, který byl v letech patronem místního kostela. Údajně on měl v Čečovicích založit panské sídlo. Jaroslav však na začátku 60. let Čečovice prodal. Od roku 1364 tvrz přechází do rukou pánů z Velhartic. Ke konci století přešla správa Čečovic fakticky do rukou Rožmberků, kteří tehdy představovali ochránce Velhartických. První polovina 15. století je ve znamení sporů okolo vlastnictví statku, které byly vyřešeny až roku 1454, kdy zemský soud potvrdil práva Dobeše Snopoušovského z Čečovic, který získal tvrz od Rožmberků patrně na počátku husitských válek. Druhá polovina století se vyznačuje častými změnami majitelů. Teprve rok 1516 zaznamenal trvalejší změnu, kdy statek přešel od Volfa Dobrohosta z Ronšperka do rukou Gutštejnů. Mezi lety opětovně změnily Čečovice majitele. Nejprve se dostaly do vlastnictví Přibíka Chlumského z Chlumu a následně je získal Jan mladší Popel z Lobkovic, který statek připojil k horšovskotýnskému panství. Čečovická tvrz přestala plnit funkci feudálního sídla a pravděpodobně zpustla. Patrně na přelomu 17. a 18. století byla tvrz přestavěna na trojkřídlý barokní jednopatrový zámek, na kterém sídlili především vrchnostenští úředníci. Ústřední objekt gotické tvrze tvoří jádro západního křídla dnešního zámku, ze kterého později vznikla sýpka. Dodnes jsou však dochovány výrazné pozůstatky gotického paláce, jehož dispozice byla trojdílná. Patrně dosahoval značné výšky. Doloženo je totiž pět podlaží včetně mírně zahloubeného sklepení. Nejstarší kamenické články, mezi nimiž jsou žulová ostění hrotitých okének, jsou zařaditelné do přelomu 13. a 14. století nebo do první poloviny 14. století. Okénko s jeptiškou z někdejšího čtvrtého podlaží paláce nabízí otázku analogie s detaily zdejšího výstavného kostela sv. Mikuláše. Vstup do objektu paláce byl umístěn v nádvorním průčelí a vedl do středu druhého podlaží. Palác byl patrně součástí opevněného ohraničení tvrziště. Toto ohrazení však nebylo doloženo. Je ale zřejmé, že bylo doplněno vnějším valem a příkopem, který mohl být napouštěn vodou z potoka. V 16. století doplnil systém fortifikace rybník pod tvrzí. Rovněž se dá předpokládat přítomnost dalších doprovodných objektů umístěných v ohrazení tvrze. Z pozdějších úprav, kdy se z tvrze stal zámek, je třeba připomenout přítomnost arkád, které jsou doložené na východní straně nádvoří. Později byly zazděny.
Výraznými stavebními úpravami pak prošlo panské sídlo v 17. století. Pravděpodobně ještě za Lobkoviců (do roku 1623) bylo k původní tvrzi přistavěno nové (dnes jižní) křídlo zámku, které neslo charakteristické znaky manýrismu. V roce 1623 byl Horšovský Týn (včetně Čečovic) Lobkovicům zkonfiskován a za odhadní cenu jej zakoupil hrabě Maxmilián Trauttmansdorf. Představitelé tohoto rodu završili stavební činnost na zámku Čečovice přístavbou raně barokního východního křídla, jehož nádvorní průčelí bylo koncipováno jako dvě patra římských arkád, jejichž pilastry odvozují tvar z toskánského řádu. Uspořádání vnitřních prostor, zejména v patře (klenby, bohaté štuky, krby), však ještě vycházelo z tvorby manýrismu. Stavba byla navržena pravděpodobně již ve 2. polovině 17. století, provedena byla však později, zřejmě k roku 1715. V tomto období také došlo k přestavbě původní gotické tvrze na sýpku (dnešní západní křídlo zámku). Hmota tohoto paláce dosahovala značné výšky – dodnes je doloženo celkem 5 pater. Byl vystavěn z lomového kamene, nároží byla v plné výši armována rozměrnými žulovými kvádry. Po odpadání pozdějších omítek jsou ve zdivu patrná i gotická žulová ostění hrotitých okének.

Od přestavby byla funkce objektu spjata s nedalekou oborou, kterou založili Trauttmansdorfové. Zámek Čečovice byl pro lovce z vyšších kruhů jakýmsi zázemím, kde si měli možnost po náročném lovu odpočinout. V nezměněné podobě vydržel zámek až do počátku 20. století, kdy se vznikem ČSR proběhla i pozemková reforma. Zámek Čečovice byl prodán jako zbytkový statek a jeho především přízemní části byly upraveny na hospodářské prostory. Další stavební úpravy proběhly na zámku v roce 1955, kdy byl přizpůsoben tak, aby sloužil jako ubytovna zemědělských brigádníků. O stavbu však zemědělci ztratili brzy zájem a v jeho užívání nastala anarchie. Sklepy si zabrali místní obyvatelé, došlo k divokému zřizování garáží v přízemí objektu a k dalším vandalským projevům. Snadná přístupnost do objektu a nezájem dalšího vlastníka – JZD Puclice – vyústily pak do osudného požáru v roce 1990. Požár zničil střechy nad východním a jižním křídlem, částečně i nad křídlem západním (sýpkou). JZD Puclice neprojevilo snahu stav napravit, změna k lepšímu nebyla ani v silách restituentů. Zámek postupně chátral, mráz a voda narušily klenby a zničily bohatou štukovou výzdobu ve východním křídle, v křídle jižním došlo k destrukci manýristických kazetových stropů. Výrazným způsobem byla narušena statika celého objektu.

Roku 1998 získal zchátralý objekt zámku Český svaz ochránců památek (2. ZO Klub Ladislava Lábka v Plzni). Od této doby zde probíhá finančně náročná rekonstrukce, která v první fázi směřovala především ke statickému zajištění budov a k postupnému zastřešování zámeckých křídel. Celkové zastřešení zámku, všech tří křídel, bylo úspěšně dokončeno v r. 2005.

Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele

Otevírací doba:

Uzavřeno, otevřeno při pořádání kulturních akcí

Ceny:

Dle kulturních akcí

Více informací:

Zaměření výletu: historie
Typ výletu: turistika a cyklistika
Začátek výletu: obec Čečovice
Konec výletu: obec Čečovice
Časová náročnost: 1 hodina a více

Kontaktní informace: 

informace_2.png

Čečovice

Čečovice 3,
p. Holýšov 34562

hotel_1.png

702 248 678, 773 593 217