Výletní tipy - Region Chodsko

Lovecký pavilon Annaburg

Letohrádek Annaburg v Horšově

U nás ojedinělá stavba, která ještě donedávna patřila pro svůj neutěšený stav na seznam ohrožených památek. Nedaleko Horšovského Týna v obci Horšov a přilehlé obory, stojí malý barokní lovecký zámeček Annaburg. Součástí obory byla také soustava rybníků zvaných „Jezírka". V největším z nich byl v minulosti navršen umělý pahorek, který byl s pevninou spojen pouze úzkou cestou pro koňský Povoz po uměle vytvořeném náspu. Ve druhé třetině 18. století zde. nechal hrabě František Norbert z Trauttmansdorffu, císařský dvorní rada a rytíř Řádu zlatého rouna, postavit malý osmiboký gloriet v rokokovém stylu, krytý mansardovou střechou s lucernou. Kratochvilný pavilon, jehož vnitřní výmalba nápadně připomínala dekoraci zámeckého tanečního sálu, získal své jméno po Anně Marii, rozené hraběnce z Herbersteinu (druhá manželka hraběte Františka Norberta). Sloužil především jako odpočinkové zařízení vrchnosti při návštěvě obory. Občerstvení se zde podávalo pouze pro úzkou společnost, neboť ke stolu mohlo usednout nejvýše 12 osob. Změnou majitele v roce 1945 přestal letohrádek sloužit svému účelu, nebyl využíván, ani náležitě udržován. Chátral, došlo ke zborcení střešní konstrukce, a tato u nás ojedinělá stavba se pro svůj neutěšený stav dostala na seznam ohrožených památek. Pozvolná devastace se projevila také na blízké okolní krajině - nejvýraznější je zánik rybníku. Zásahem správy horšovského statku ve spolupráci se SOŠ a SOU Horšovský Týn se podařilo Annaburg zrekonstruovat.

Na počátku 17. století založil majitel horšovskotýnského panství Vilém starší Popel z Lobkovic u vsi Horšova kolem poplužního dvora velkou panskou oboru se soustavou devíti rybníků a obehnal ji pevnou kamennou zdí, která se zachovala dodnes. Gloriet byl postaven ve druhé třetině 18. století Františkem Norbertem Trauttmansdorffem, který zastával funkci císařského dvorského rady a byl rytířem Řádu zlatého rouna. Pavilon byl nazýván kratochvílovým a jeho výmalba připomínala dekoraci zámeckého tanečního sálu. Své jméno získal po Anně Marii, rozené hraběnce z Herbersteinu, která byla druhou manželkou Františka Norberta. Gloriet byl využíván hlavně jako odpočinkové místo při návštěvě obory. Bylo zde podáváno občerstvení, ale pouze pro vybranou společnost, protože ke stolu mohlo zasednout pouze 12 osob. Po roce 1945 přestal letohrádek sloužit svému účelu a nebyl ani udržován. Postupným chátráním došlo ke zborcení střechy a celkovému rozpadu. Ve 12. století se v nedalekém Horšově nacházel opevněný biskupský dvorec, správní sídlo pražských biskupů. V blízkosti něj se na brodu řeky Radbuzy křížily dvě významné obchodní cesty. Jedna vedla z Řezna do Prahy a druhá z Chebu do Domažlic. Zhruba v polovině 13. století se biskup Jan III. z Dražic rozhodl přesunout sídlo z bezpečnostních důvodů na skalnatý ostroh nad brodem v blízké kupecké osadě nazývané Týn - později Horšovský. Tady vysoko nad řekou nechal vystavět raně gotický hrad kastelového typu. Během husitských válek byl také Horšovský Týn celkem dvakrát obléhán, avšak husitům se nikdy nepodařilo opevněný hrad dobýt. Po ukončení husitských válek se hrad dostává do rukou světských feudálů. Jeden z prvních šlechtických rodů, jenž vlastnil Horšovský Týn byli Ronšperkové, páni z nedalekých Poběžovic. Okolo roku 1535 přechází panství do držení Lobkoviců. Prvním majitelem z tohoto rodu byl Jan mladší Popel z Lobkovic, který v zemi zastával dosti významné úřady a také se těšil poměrně velké přízni krále Ferdinanda I. V roce 1547 vypukl ve městě rozsáhlý požár, který vážně poškodil i samotný hrad. O tři roky později nechává Jan přestavět toto polorozbořené sídlo na renesanční zámek. Až na drobné úpravy v 19. století se zámek v této podobě dochoval do dnešní doby. Lobkovicové přišli o panství kvůli panu Vilémovi, dědici Jana Popela, který se aktivně účastnil Stavovského povstání. Za svoji účast na protihabsburském odboji byl odsouzen k trestu smrti a ke konfiskaci majetku. V roce 1623 koupil panství jako levný pobělohorský konfiskát štýrský hrabě a císařský diplomat Maxmilian Trauttmansdorff. Rodina Trauttmansdorffů vlastnila zámek až do roku 1945, kdy na základě Benešových dekretů správu nad ním převzal stát. Celý areál je od roku 1996 vyhlášen za Národní kulturní památku. Do tohoto areálu byla zahrnuta nejenom hlavní zámecká budova, ale také purkrabský palác a zhruba 40 hektarový přírodně krajinářský park společně s Vdovským domem, Loretánskou kaplí a Glorietem. Zdejší zámek je jeden z nejvíce zpřístupněných památkových objektů v západních Čechách.

Dostaneme se sem po naučné stezce která začíná v obci Horšov v areálu bývalé zámeckého správního statku. Do Horšova můžete dojet autem nebo dojet na kole, či dojít pěsky. Příjemná cesta vede také po žluté turistické značce zámeckým parkem podél Křakovského rybníka. U horšovských rybníků je odbočka do obce Horšov.

Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele

Otevírací doba:

V době pořádání akcí. Jaka domácího (skot z Himálají) zde bohužel nepotkáte ani se zde nechová. Byl jako ukázka v rámci akce dne Českého lesa 2021.

Ceny:

Vstupné zdarma

Více informací:

Zaměření výletu: historie
Sloh: baroko
Typ výletu: autem případně na kole
Začátek výletu: obec Horšov
Konec výletu: obec Horšov
Časová náročnost: 30 min

Kontaktní informace: 

informace_2.png

Horšov

Horšov, Horšovská obora
346 01 Horšovský Týn

hotel_1.png