Become a Vendor
I'm a paragraph. Click here to add your own text and edit me. It’s easy. Just click “Edit Text” or double click me to add your own content and make changes to the font. I’m a great place for you to tell a story and let your users know a little more about you.
Become a Vendor
I'm a paragraph. Click here to add your own text and edit me. It’s easy. Just click “Edit Text” or double click me to add your own content and make changes to the font. I’m a great place for you to tell a story and let your users know a little more about you.

Cesta do společné historie a doby bronzové
Milavče mohilové pohřebiště
Rozsáhlé lesy mezi Milavčemi a Chrastavicemi skrývají desítky mohyl (cca 50), z nichž některé dosahují 2 až 2,5 metrové výšky. Toto mohylové pohřebiště se nachází v polohách „Chrastavický les" a „Háj".
Zdejší mohylník začal v roce 1878 neodborně prokopávat milavečský učitel V. Záhořik, „jež využil prázdninového volna a vyhlédnul si mohylu při kraji lesa". Nálezy z této mohyly nepovažoval za příliš bohaté ale naštěstí je předal profesoru Smolíkovi z Národního muzea. Jednalo se o tři keramické nádoby a jeden kamenný předmět, které patří mohylové kultuře střední doby bronzové. V roce 1883 se k Záhoříkovi připojil také nový milavečský farář František Lang, který pak mohyly v celém polesí roztřídil do tří skupin A, B a C. Nejznámější inventář, tj. bronzový kultovní vozík obsahovala mohyla Cl , která byla jejich společným úsilím rozkopána jako první. Bohužel mohyly byly prokopávány bez řádné terénní dokumentace a nebyla věnována dostatečná pozornost ani nálezovým okolnostem. Nálezy zlomků keramických nádob byly podceňovány, tito „starožitností chtiví vlastenci" kladli větší důraz na nálezy z bronzu.
Místní mohylové pohřebiště přísluší převážně období mladší doby bronzové (1300/1250 — 950/900 před n.I.) k širšímu okruhu kultur popelnicových polí, jinde v Čechách zastoupené kulturami např. knovízskou či lužickou. Obsah mohyly C1 pak můžeme klást do počátečních fází tohoto mladobronzového období. Jméno vsi, ve které Lang působil, tak dalo název kultuře zastupující v západních Čechách toto období-kultuře milavečské. Správně podle katastrální příslušnosti by se však tato kultura měla jmenovat „chrastavická", nebot většina mohyl se nachází právě na katastru Chrastavic (včetně té s vozíkem). Otázka pojmenování není ale ani dnes odborníky zcela vyřešena, někteří se ji snaží přiřazovat pod kulturu knovízskou z důvodů minimálních odlišností a jsou ochotni připustit pouze existenci jakési svébytné „milavečské skupiny". Důležité však je, že v rámci kulturního komplexu severoalpských popelnicových polí vykrystalizovala jednotná česko-východobavorská kulturní oblast, ke které měla západočeská oblast (a tak i naše milavečsko-chrastavická lokalita) geograficky blíž. Je zde tedy mnohem zřetelnější jihoněmecký vliv než v severozápadních a středočeských oblastech s kulturou knovízskou.
Mohyla Cl: Pohřeb význačného válečníka (možná člena vládnoucí vrstvy) s mohutnou vnitřní kamennou konstrukcí (největší z mohyl — výška 2,5 m a průměr 15 m). Z dochovaných nálezů se dala identifikovat ucelená picí souprava složená z bronzového kotlíku připevněného na vozík, bronzového koflíku a misky s bohatým tepaným dekorem. V hrobě byl také velký dřevěný vůz, z něhož se zachovalo bronzové kováni. Úplnou výzbroj a výstroj bojovníka tvořil kožený pancíř kombinovaný bronzem s koženým opaskem, na němž byl pravděpodobně pomocí dvou kroužků zavěšen meč typu Riegsee, dále zlomek dýky a snad i dřevěný štít. Hrobovou výbavu doplňovala břitva, nůž, zlomky čtyř jehlic, bronzový knoflík, kulička a hranolek snad z pemzy a samozřejmě keramické nádoby. Nejpopulárnější nález z mohyly Cl dosahuje zcela bez pochyby celoevropského významu. Jedná se o bronzový kultovní vozík -velkou (cca 40 cm v průměru) kotlíkovitou nádobu kulovitého s okrajem zdobeným třemi řadami tepaných perliček, připevněnou ve čtyřech bodech k horní části podvozku se 4 loukotovými kolečky. Těchto vozíků, užívaných nejspíš k obřadním účelům se různých místech Evropy našlo několik, žádný však není stejný, každý je naprostý originál. Milavečský vozík je jeden z nejstarších a je jediný nalezený v ČR! Byl znovu náročně rekonstruovaný z plechových zlomků, nyní jej lze vidět v expozici Národního muzea v Praze či jeho repliku v Chodském muzeu v Domažlicích.
Mohylové pohřebiště
Mohyla je kupolovitý hlinitokamenitý násep, pod nímž je umístěn pohřeb zemřelého. Průměr mohyly mohl dosahovat až několika desítek metrů. V našem prostředí je to však 5-20 metrů. Výška mohyly v naší oblasti je cca 1-2,5 metru. Mohyly se u nás stavěly přinejmenším už od středního eneolitu. Typickou se mohyla stala pro tzv. mohylové kultury, ve střední době bronzové. V kulturách popelnicových polí v mladší době bronzové a v době halštatské se stává spíše odznakem výsadního postavení pohřbeného (knížecí komorové hroby pod mohylami). Mohyly nejsou však pouze záležitostí prehistorickou, i v období protohistorie např. v době laténské si keltové místy udrželi zvyk pohřbívání pod mohylou, nebo alespoň dodatečných pohřbů do mohyl již navršených v minulých časových obdobích. Existují také raně středověká mohylová pohřebiště, ta jsou ale posledními zástupci tohoto druhu pohřbívání. S nástupem křesfanství vzal tento krásný rituál bohužel navždy za své.
Hlavní období budování pravěkých mohylových pohřebišť:
• českofalcká mohylová kultura střední doby bronzové (1700/1600 — 1300/1250 před n. I.)
• Milavečská kultura mladší doby bronzové (1300/1250 — 950/900 před n. I.)
• Mohylová kultura doby halštatské (800/750 — 550 před n. I.)
Pohřební ritus byl především žárový, vzácněji i kostrový (podle kulturní příslušnosti, období a sociální diferenciace). Zemřelý dostával s sebou na „onen svět" různé milodary jako např. zbraně, zbroj, šperky, nádoby, potraviny, nápoje atd.; v bohatě vybavených mohylách nalezneme i zbytky čtyřkolového vozu, koňské postroje atd.
V 19. století se rozmohlo rozkopávání mohyl amatérskými „archeology" a mnoho mohylových pohřebišť tak bylo nenávratně zničeno. Na prahu 21. století máme podobný problém. Dnešní snahou by mělo být mohylníky, tyto významné kulturní památky-hroby našich předků, chránit před současnými vykradači s již velmi výkonnými detektory kovů. Tito lidé se bez morálky a svědomí ženou za bronzovými předměty patřící do pohřební výbavy zemřelého a tyto předměty pak končí na mezinárodním černém trhu s archeologickými nálezy či v soukromých sbírkách chtivých sběratelů. Předměty jsou bez řádného výzkumu vyrvány z kontextu a postrádají pak veškeré souvislosti, které jsou pro získání celkového obrazu o jednotlivých pohřbech i celém období nepostradatelné. Všechny informace pro odbornou a následně i laickou veřejnost jsou v tu chvíli nenávratně ztraceny. Také nezapomeňme, že obchodování s archeologickými nálezy je nezákonné. Vykradači hrobů existovali v každém období, ve kterém se vzácné milodary přikládaly mrtvým na cestu posmrtným životem, ale vždy jim za toto jednání dle soudobého zákona náležel odpovídající a to velmi krutý trest. Škoda že tomu dnes tak není!



Otevírací doba:
Celoročně volně přístupné
Ceny:
Zdarma
Více informací:
Zaměření výletu: historie, příroda
Typ výletu: turistika, cyklistika
Začátek výletu: obec Milavče
Konec výletu: obec Chrastavice
Časová náročnost: 3 hodiny a více
Kontaktní informace:

Milavče
Milavče 1
344 01 Domažlice 1

379 768 723