Naučná stezka Lesů ČR „Královská rokle“ představuje příjemný procházkový okruh zámeckým parkem. Stezka začíná a končí u letohrádku v parku a spojuje město Horšovský Týn s místními lesy. Na celkem pěti zastaveních s informačními tabulemi se můžete poučit nejen o historii hradu a zámku, ale tako o zajímavých stavbách Zámeckého parku, jakým je například letohrádek, gloriet nebo loretánská kaple. Dozvíte se jak Zámecký park vznikl i jakým způsobem se v současnosti upravuje nejen park, ale i okolní les. zajímavostí je altán, postavený na křižovatce lesních cest pro odpočinek turistů. Královská rokle" má v pojmenování skutečné historické jádro. Anglický král Edvard VII. v letech 1904 až 1908 navštívil Horšovský Týn jako návštěva knížete Karla Jana Trauttmansdorffa a zúčastnil se zde loveckých akcí - honů. Jedná se o trasu s lehkou až střední zátěží v délce cca 4 km, která je vedena po cestách v parku a přilehlém lesním komplexu Hubený.

Anglický král Edward VII., král Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, král britských dominií v zámoří a indický císař, je poměrně významnou historickou osobností. Na svět přišel dne 9. listopadu 1841 jako druhorozené dítě královny Viktorie a prince Alberta z rodu Saxe-Coburg-Gotha. Jako nejstarší syn se stal nástupníkem britského trůnu. Pro úlohu budoucího konstitučního monarchy byl také patřičně vzděláván - vystudoval univerzitu v Oxfordu i v Cambridgi a nevyhnula se mu ani služba v armádě. Král Edward pobýval během let 1904 - 1908 v Horšovském Týně celkem čtyřikrát, vždy jako návštěva knížete Karla Jana Trauttmansdorffa a jeho manželky Josefíny. Anglický panovník se na návštěvu Horšovského Týna nechal zlákat především možností zúčastnit se honů pořádaných právě Karlem Janem Trauttmansdorffem, nejuznávanějším střeleckým mistrem v Rakousku. Lovy pořádané tímto šlechticem byly velmi uznávané a Edward VII. svojí návštěvou rozšířil řadu zvučných jmen zaznamenaných v knize hostů. Poprvé sem panovník zavítal dne 22. srpna 1904. V doprovodu svého osobního tajemníka a ministra Chaplina tehdy navštívil knížecí statek v Horšově, kam přijel z léčebného pobytu v Mariánských Lázní. V Horšově si důkladně prohlédl hospodářství s přilehlou oborou a v podvečer se vydal na zpáteční cestu do Mariánských Lázní. První královský hon se uskutečnil během následujícího týdne (30. srpna 1904). Na další loveckou výpravu přijel Edward II. až za dva roky - 3. září 1906. Ovšem ani rok poté si nenechal ujít příležitost a 4. září 1907 opět z lovecké vášně zavítal do Horšovského Týna. Poslední čtvrtá návštěva tohoto státníka proběhla 2. září 1908. Upomínkou na Edwarda VII. je pamětní deska odhalená dne 20. května 2004, při příležitostí 100. výročí první návštěvy tohoto anglického krále, za přítomnosti zástupců britského velvyslanectví, představitelů Plzeňského kraje a starostů okolních měst.

Historie místního parku je úzce spojena s historickým vývojem zdejšího zámku. Během přestavby původního gotického hradu na renesanční zámek vzniká po roce 1550 za hradním příkopem poměrně rozsáhlá renesanční zahrada s míčovnou. Zahrada byla vytyčená vysokou kamennou zdí, v jejíchž horních rozích stávaly kruhové altány. Jeden z nich, nazývaný jako Paví klec, se zachoval na východní straně dodnes. Terén byl rovinatě upraven zřejmě pomocí teras, na nichž se rozkládal pravidelný diagonálně členěný parter o tvaru nepravidelného čtyřúhelníku. Po Bílé hoře připadl zámek Trauttmansdorffům. Ti se pustili do úprav svého sídla a jeho okolí. Výsledkem jejich činnosti byla zahrada pravidelných tvarů s barokními doplňky- kamennou kašnou, bazénem s polosloupy a barokní bránou v ohradní zdi. Kolem roku 1770 se za knížete Ferdinanda Trauttmansdorffa uskutečnily další úpravy zahrady a přilehlých bažantnic, během nichž tu byly vysazeny některé nové dřeviny dovezené z Aschaffenburku. V tomto období se začíná pomalu vytvářet dnešní podoba přírodně krajinářského parku. Ještě v polovině 19.století je v horní části velmi dobře patrná dřívější renesanční zahrada. Krajinářský park je v této době stále ještě samostatnou částí soustředěnou do podoby protáhlého obdélníku v okolí Křakovského potoka s kaskádou rybníčků a přilehlých strání. Postupem času byly převáděny do dnešní podoby i ostatní části území. V roce 1880 dochází k propojení dosavadní renesanční zahrady, přilehlých bažantnic a dosud samostatného krajinářského parku. Výsledné krajinářské dílo má rozlohu kolem 40 ha. Se vznikem přírodně krajinářského parku natrvalo zaniká renesanční zahrada. Při kompozici krajinářského prvku se zde dokonale využilo členitého terénu, který je jako stvořený pro různé výhledy do parku, okolní krajiny, ale i na samotný zámek. Najdeme zde táhlé návrší, přechody do strmých svahů, roklí, nechybí ani údolí okolo velkého rybníka ležícího pod zámkem a řada luk, alejí a starých porostů.

Zastávky:
1. Hrad a zámek Horšovský Týn
2. Loretánská kaple – Gloriet
3. Lesní hospodářství
4. Edwarda VII a Horšovský Týn
5. Zámecký park