Tachovsko
Hrady, zámky a zříceniny
Foto: Archiv Region Chodsko
Tachovsko a Český les
Největší jízdárna v České republice
Národní kulturní památka Jízdárna Světce
POHLED DO MINULOSTI
Hrady a zámky na Tachovsku
Tachovsko nabízí zajímavou směsici historických sídel, od nejstaršího kamenného hradu v Česku až po zrekonstruované barokní a novogotické zámky.
Tip na prohlídku
Foto: Státní zámek Vimperk | Archiv Region Chodsko
Deset úžasných historických sídel, tisíce příběhů
Oblast Tachovska poskytují zajímavou historii s řadou hradů a zámků, z nichž nejvýznamnější je hrad Přimda. Ten je považován za nejstarší kamenný hrad v České Republice s první zmínkou z roku 1121. Dominantou je mohutná románská věž (donjon) tyčící se nad městečkem Přimda. Krajina je posetá také dalšími romantickými zříceninami jako Gutštejn, Volfštejn či Švamberk. Na zámku v Tachově pak můžete zhlédnou novou expozici rodu Windischgrätzů. Nedaleko Tachova pak leží jízdárna Světce, oblíbené místo pěších i cyklovýletů, kde kromě kláštera a ruin bývalého kostela přestavěného na zámek, můžete navštívit monumentální stavbu jízdárny z 2. poloviny 19. stol. Zde se vám otevřou dveře prohlídkových okruhů do historie jezdectví nebo knížecích lóží.
STÁTNÍ ZÁMEK VIMPERK
Nové expozice a prohlídkové trasy
Je Vimperk hrad nebo zámek? Jak se dostala renesance do podhorského města na Šumavě? Vydejte se s průvodcem do nejstarší dochované části – Vlčkovy věže, dozvědět se, jak vznikl hrad ve Vimperku. Objevte společně, jak v dramatickém období třicetileté války na Šumavě došlo k proměně na renesanční zámek. Obdivujte krásný malovaný záklopový strop, pod nímž prchali obránci zámku při dobývání roku 1619, a poslechněte si příběh Novohradských z Kolovrat.
STÁTNÍ ZÁMEK VIMPERK
Nenechte si ujít kouzlo zimního zámku
V době, kdy obvykle zámky spí, jsou v zimních měsících k navštívení připravena nejzajímavější místa letních okruhů Horní zámek a Středověk. Trasa je temperovaná – teplota v místnostech tak dosahuje maximálně cca 10 °C (s výjimkou Vlčkovy věže, kterou nelze vytápět).
Tachovský zámek
Tachovský zámek stojí na místě původního středověkého hradu. Svoji současnou podobu získal na přelomu 18. a 19. století, kdy ho tady nechal vystavět nový majitel tachovského panství Josef Mikuláš Windischgrätz v tehdy moderním klasicistním stylu. V přízemí zámku byla instalována stálá expozice, která se věnuje historii města Tachova a také historii samotného hradu a poté zámku. V prvním patře se nachází zámecký okruh evokující rodové sídlo a život tachovských Windischgrätzů v 19. a na začátku 20. století. Návštěvníci projdou zámeckou kaplí, žlutým salónem, dvěma menšími místnostmi, které se nacházejí vedle nejreprezentativnější místnosti zámku tzv. obřadní místnosti. Ta vyniká překrásnými empírovými štukaturami. Dále pak zámecký okruh pokračuje knihovnou/pracovnou, loveckou chodbou a zámeckou jídelnou. V nejvyšším patře je k vidění stálá sbírka současného výtvarného umění.
Zámek Bor u Tachova
Původně vodní hrad byl vystavěný před polovinou 13. století na kžižovatce obchodních cest spojující Tachov s Domažlicemi a české země s Německem. S bohatými dějinami hradu a města jsou spojeny pouze tři šlechtické rody - urození páni ze Švamberka, hraběcí rod von Götzen a knížecí rod Löwenstein-Wertheim-Rosenberg. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Ochoz věže se nachází ve výšce 30 metrů. Prohlídková trasa zahrnuje zámecké interiéry, Švamberský sál se sklípkovými klenbami a hradní kapli sv. Vavřince. Další část prohlídky je situována do 1. patra traktu přilehlého k zámecké věži, do vysoké hradní věže a na její ochoz (kam vede 117 schodů), který slouží jako rozhledna. Ještě zajímavější prohlídka borského zámku vás čeká v případě, že jej navštívíte v době letních zámeckých historických slavností nebo vánočních oživených prohlídek.
Tip: Pokud chcete vzít do zámku v Boru větší skupinu dětí, vyplatí se objednat se předem. Děti po zámku provede zámecká paní v dlouhých starobylých šatech a připraví si pro ně představení se soutěžemi.
Státní zámek Vimperk
Vimperský hrad byl založen kolem poloviny 13. století nejspíše králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Počátkem 60. let 13. století jej král železný a zlatý propůjčuje v léno rodu Janoviců. V této době je hrad pevností s obytnou věží, palácem a obvodovou hradbou. Janovicové spravují panství nejpozději do roku 1370, kdy z neznámých důvodů propadá jejich majetek královské koruně. Po několika letech se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic. V neklidném 15. století Kaplíři ze Sulevic reagují na rozvoj dělostřelby dalšími opevňovacími pracemi – vzniká předsunuté opevnění Haselburg a hrad je spojen s nově opevněným městem v jeden dobře hájitelný celek. Přes Malovce z Chýnova se v 16. století dostává do rukou mocných Rožmberků. V průběhu tohoto století začíná postupná přestavba hradu v pohodlný zámek. Dnešní zámek nabízí moderní expozice muzea a čtyři prohlídkové trasy v opravených i neopravených prostorách. Nové je zde expozice Muzea Vimperska.
Městské opevnění a Černá brána ve Vimperku
Hranolová třípodlažní věž a Černá brána kontrolovala přístup k hradu ve směru od města a pochází z 15. století. Mezi zajímavými kulturně-historickými památkami Vimperka vynikají pozůstatky středověkých hradeb. Není mnoho českých měst, jejichž opevnění bychom si mohli prohlédnout v takovém rozsahu a s tolika zajímavými detaily. Opevnění mělo ve středověku nejen obranný, ale také velký symbolický a reprezentativní význam. Právo k jeho vybudování získal v roce 1479 spolu s povýšením Vimperka na město Petr Kaplíř ze Sulevic od českého krále Vladislava Jagellonského. Hlavním podnětem pro vybudování kamenného opevnění byly vleklé války s pasovským biskupem. Některé úseky jsou velmi hezké i na pohled, jako např. nad náměstím veliká bašta s bizarní směsicí malých domků u nověji probourané branky nad údolím Volyňky.
Nejstarší hrad v Čechách
Státní hrad Přimda
Nejstarší kamenný hrad v Čechách. Hrad Přimda jako by již svojí existencí předjímal další poměry v našem státě na téměř tisíc let dopředu. Tato nejstarší kamenná hradní stavba v Čechách (po Pražském hradu) byla totiž postavena načerno. Hraniční pevnost knížete z Vohburgu však brzy dobyla vojska knížete Vladislava, takže dále ji pak jako strážní hrad používala česká strana. Hrad na kuželovitém suku ve výšce 848 metrů nad mořem byl spolehlivě doložen roku 1126 a největší význam pro obranu českého království měl mezi 12. a 14. stoletím. Na svazích Přimdy se nalézá přírodní rezervace.
Státní hrad Gutštejn
Zakladatelem hradu byl Jetřich z rodu Hroznatovců. Hrad vznikl nejspíše již na konci 13. století, i když se jménem Gutštejn se setkáváme až roku 1319, kdy tepelský opat na dobu deseti let pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna tři okolní vesnice. Konkrétně Okrouhlé Hradiště, Břetislav a Píšťany. Jaro roku 1422 bylo svědkem dobytí hradu Janem Žižkou. V 15. století přestalo poměrně těsné sídlo vyhovovat potřebám svých majitelů a jeho funkci převzaly nedaleké Bezdružice. V dnešní době má být postupně udržovaný Gutštejn romantickým krajinotvorným prvkem, jakým byl vlastně i v posledních staletích. Na vlastní nebezpečí lze proniknout i do sklepa, vytesaného pod jižním palácem. Nalezneme zde i pozůstatky štoly vedoucí do skal, která snad také umožňovala přístup vodě. Na hradě totiž chybí vlastní studna.
Upozornění pro návštěvníky:
Pohyb v areálu zříceniny hradu je jen na vlastní nebezpečí. Hrozí nebezpečí pádu do hloubky, uklouznutí a další nebezpečí ohrožující bezpečnost a zdraví osob.
Nejromantičtější zřícenina západních Čech
Nejstarší hrad na Tachovsku
Zřícenina hradu Volfštejn
Volfštejn patří mezi nejstarší hrady na Tachovsku. Původní hrad Volfštejn patřil slohově k typu sasko-hesenským hradům, které se u nás budovaly v druhé polovině 13. století. Jedná se o jeden z mála dispozičně zachovaných románsko-gotických hradů nenarušených pozdějšími přestavbami. Byl založen na výběžku Vlčí hory u Černošína. Hrad, jehož historie je velmi kusá, se připomíná poprvé teprve v roce 1316, kdy se po něm psal Beneda, podle jména potomek bratří Oldřicha a Benedy ze Svojšína. Jejich rodový dvorec stával ve Svojšíně, kde se z něj zachoval zbytek kostela, velká čtverhranná věž z osmdesátých let 12. století s tribunou v 1. patře, spojenou dřevěným můstkem s někdejším obytným stavením. Ve 2. pol. 15. století ztratil hrad na významu. Zanikl roku 1470 za bojů Zelenohorské jednoty s vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Páni hradu měli možnost usadit se na nedalekém hradě Třebelu a tak Volfštejn opustili. Dominantou zříceniny je dodnes mohutná válcová kamenná věž vysoká 22 m. Na soustavných opravách zříceniny se pracuje.
Jak se k hradu dostat:
Z obce Černošín vede ke hradu žlutá turistická značka. Hrad je přístupný i po zelené značce lesem, ze zastávky ČD Ošelín.
Hrad Švamberk
Z Bezdružic a nebo z blízkých Konstantinových Lázni se můžete vydat na Krasíkov neboli Švamberk. Z gotického hradu se zachovala válcová věž, zeď hradního paláce a klenby sklepů. Ves Krasíkov, položená v místech pozdějšího švamberského dvora, je prvně zmiňována roku 1227. Stavba hradu začala s příchodem mocného rodu Švamberků a již ke konci 13. století se stal jejich hlavním sídlem. V dobách své slávy byl hrad Švamberk jeden z největších a nejkrásnějších hradů v západních Čechách. Během husitských válek hrad dobyli husité. Nějakou dobu na Švamberku pobývali a sloužil jim jako důležitý opěrný bod. Když husité hrad opustili, byl poničený. Hrad Švamberk během let utrpěl mnoho dalších škod a několikrát vyhořel. Švamberkové si však svého nádherného sídla velmi vážili a proto hrad vytrvale opravovali. Osudným se Švamberku stal až rok 1644, kdy při smažení koblih vznikl velký požár, a z mohutného sídla zbyly jen ohořelé zdi. Od té doby hrad již jen chátral, protože rod Švamberků roku 1659 vymírá.
Nejstarší feudální sídlo na západě Čech
Zámek Svojšín
Zámek se nachází na horním konci návsi Svojšín. Obec patří k nejstarším feudálním sídlům na západě Čech. Svojšínský zámek byl postaven na místě starší stavby v roce 1723 za hraběte Jana Václava Příchovského. Posledním majitelem Svojšína z rodu Příchovských byl František, v jehož době byl statek a zámek prodán v dražbě rytíři Josefu Bigattovi z Chebu. Ten odkazuje Svojšín královskému bavorskému komorníkovi a generálporučíkovi Karlu Antonínu Junckerovi a ten si přidává k rodinnému jménu přídomek "Bigatto". Rodina držela panství do roku 1935. Klement Podevile zámek vlastní do roku 1945. Zámek je jednopatrový a interiér je přístupný průjezdem s kamenným portálem, kde jsou zachovalé kožené tapety a barokní mramorové krby. K zámku přiléhají dvě okrasné zahrady. V současné době je zámek spravován obcí Svojšín a je i nadále majetkem Obce Svojšín. Na zámku je kavárna, turistická ubytovna a koná se zde řada kulturních akcí.
Foto: tachov-mesto.cz
Zámek Trpísty
Patří k vrcholům barokní architektury 18. století. Nechal jej vystavět majitel panství Prosper ze Sinzendorfu podle plánů významného plzeňského architekta italského původu Jakuba Augustona mladšího na místě středověké tvrze. Majitelé panství využívali zámek nepřetržitě až do konce druhé světové války. Po roce 1945 nastalo méně šťastné období zámku. Část vybavení interiéru skončila u překupníků nebo rovnou jako palivo v kamnech. Zámek je dvoupodlažní, obdélného tvaru, jehož střed tvoří páry nad sebou položených oválných sálů s freskou „Oslava rodu Sinzendorfů". V patře s okny do parku je hlavní zámecký sál s malbou představující prvního majitele, hraběte Prospera jako císařského vyslance před trůnem tureckého sultána. Atmosféru interiéru doplňuje nedávná obnova původních dřevěných podlah a truhlářských prvků. Ukázkou místní řemeslné dovednosti je krov zámku od tesaře Bartoloměje Scharfa z nedalekého Bezvěrova. Zámek má rozhlehlou zahradu v anglickém stylu pozdního 19. století. V zahradě roste bohatá sbírka vzácných stromů. V současné době patří objekt soukromému majiteli. Navštívit jej můžete jednou ročně u příležitosti Svatomarkétské pouti.
Foto: tachov-mesto.cz
Barokní perla otevřena jednou v roce
Druhá největší jízdárna v Evropě
Národní kulturní památka Jízdárna Světce
Windischgrätzova jízdárna je druhou největší jízdárnou ve střední Evropě hned po té Vídeňské. Jízdárnu nechal v letech 1858–61 postavit kníže Alfréd I. Windischgrätz. Budova s originálním dispozičním řešením, kdy všechny potřebné místnosti pro koně i návštěvníky byly umístěny pod jednou střechou, je ukázkou unikátní kombinace šlechtické aristokratické budovy s představou moderní průmyslové architektury. Jízdárna prošla náročnou rekonstrukcí, práce trvaly od roku 2020 do března 2024, kdy byla památka otevřena pro veřejnost. Během prohlídky jsou k vidění veškeré prostory – všechna podlaží včetně haly sportovní jízdárny, střecha a sklepy, zázemí pro koně i návštěvníky, knížecí a další lóže. Přístupné jsou také expozice jako je kovárna, podkovárna, byt kováře, expozice železářství, kočárová chodba a všechny čtyři obytné místnosti pro šlechtu a návštěvy. Mimo prohlídky se zde konají historické a kulturní akce. Hudební festival Dveře jízdárny dokořán pak nabízí každoročně od května do září šest koncertů v této jedinečné památce.
Zřícenina zámku Světce u Tachova a bývalý Paulánský klášter
-
Zámek byl stavěn v letech 1856-1862. Součástí zámeckého komplexu měl být i částečně pobořený kostel Čtrnácti svatých pomocníků. Po smrti majitele roku 1862 stavební práce na rozsáhlém romantickém zámku skončily. Nástupci Alfreda I. ve stavbě zámku nepokračovali a zámek už nebyl nikdy dokončen.
-
Alfred I. Windischgrätz měl v plánu přestavět konvent na honosný zámek (hodný knížete a císařského maršála), avšak přestavba nebyla dokončena. Kníže nechal zbořit velkou část hodnotného barokního kostela, přistavěno nové severní křídlo, zachována zůstala jen levá věž kostela.
-
V letech 1858-1861 byla pod zámkem postavena jízdárna v neorománském stylu, jednalo se o druhou největší jízdárnu v tehdejším Rakousku (po vídeňské).
-
Klášterní kostel paulánských mnichů ve Světcích u Tachova byl vybudován v letech 1671–1674 za Jana Filipa, hraběte Losyho z Losinthalu. Kostel se dvěma věžemi byl patrně dílem italského stavitele Giovanniho Domenika Orsiho. Areál kláštera se měl stát základem sídla rodu Windischgrätzů.
-
Bývalý Paulánský klášter byl vystavěn v 2. polovině 17. století. Za josefínských reforem v roce 1785 byla funkce kláštera zrušena a komplex připadl do vlastnicví rodu Windischgrätzů. Josef Mikuláš Windischgrätz nechal z odsvěceného kostela vynést tělesné ostatky mnichů i zakladatele kláštera. Poté si Windischgrätzové u budov bývalého kláštera udělali provizorní sídlo (v té době probíhala přestavba tachovského zámku).
-
Budova bývalého konventu kláštera dnes slouží Střední průmyslové škole Světce.
Nezapomeňte navštívit
Ilustrace: Zámek Vimperk | Archiv Region Chodsko
PŘEHLEDNÁ MAPA
Hrady a zámky na Tachovsku
Projděte a prozkoumejte pozůstatky sídel šlechty. Návštěva vám umožní ponořit se do historické atmosféry kdy se během prohlídek dozvíte pozoruhodné příběhy. Zjistěte na mapě kam všude můžete vyrazit.
STÁTNÍ HRAD GUTŠTEJN
Údolí potoka Hadovky skrývá jednu z nejromantičtějšich zřícenin západních Čech
Foto: Archiv Region Chodsko
HRADY, ZÁMKY A ZŘÍCENINY
To nejlepší z Tachovska
Poznejte významná šlechtická sídla na Tachovsku, které vás přenesou do tehdejší doby. Jsou svědky dávných událostí, zajímavé historie a součástí kulturního dědictví. A k některým bude potřeba dojít pěšky. Čeká na vás tedy nejen romantika, ale místy i turistický výkon.