Hrady a zámky
Vzrušující příběhy za starými zdmi
Foto: Archiv Region Chodsko
Za historií
Hrady a zámky
Svědci pohnuté historie
Plzeňský kraj je bohatý na historické poklady, zejména hrady a zámky. Na Chodsku se nachází mnoho působivých staveb, které přibližují historii tohoto kraje. Prohlídkové okruhy pak patří tradičně k největším turistickým lákadlům. Nejvíce prohlídkových okruhů kterých je celkem šest, má zámek v Horšovském Týně. Nejnavštěvovanějším šlechtickým sídlem v kraji je lovecký zámeček Kozel u Plzně. Zámky v Mirošově a Chyších vzkvétají v rukou potomků bývalých majitelů. Vydat se můžete také na hrady, majestátní a tajemné pevnosti, tyčící se na nepřístupných skalách nad krajinou. K nejzajímavějším patři Přimda, Nový Herštejn, Kašperk nebo Radyně u Plzně. Poznat můžete také různé hrádky a hradiště, takových byste v regionu našli nespočet.
Hrady a zámky Domažlicka, Tachovska, Šumavy a Plzeňska
Každý zdejší hrad nebo zámek ve svých zdech skrývá jedno z největších tajemství – tajemství času. Vydejte se na cestu za poznáním historie. Hrady a zámky Domažlicka, Tachovska, Šumavy a Plzeňska jsou někdy romantické, jindy tajemné a každopádně stejně pestré jako region sám. Jsou součástí kulturního dědictví, jsou nositelem historické paměti, odrazem doby, ve které vznikly, ve které byl přestavovány, ničeny a obnovovány.
Tip: Na řadu památek se můžete dostat mimo pravidelnou otvírací dobu, pokud se domluvíte předem. Pokud můžete, využijte k návštěvě památkových objektů zářijové Dny evropského historického dědictví. Termíny, kdy si nejen prohlédnete řadu památek zdarma, ale také navštívíte místa, kam se běžně návštěvníci nedostanou vůbec.
Všichni si přijdou na své
Majestátní hrady a půvabné pohádkové zámky - nesčetné možnosti výprav do minulosti. Mezi vybranými památkami a kulturními poklady naleznete vodní hrady, obydlené či neobydlené zámky, hrady a zříceniny. Zažijte například pohodový výlet s rodinou do císařského rodinného sídla, putujte po stopách šlechticů nebo se prostřednictvím bájí a legend přeneste v čase zpět do období středověku. Inspirujte se tímto pestrým výběrem. Vychutnejte si dějiny a historické stavby tohoto regionu.
Foto: Okolí státního hradu Velhartice
HISTORICKÉ POKLADY
Poznejte hrady a zámky na Chodsku a jeho okolí
Návštěvníkům se v letošní návštěvnické sezóně otevře v ČR na 70 památkových objektů, hradů, zámků a tvrzí, o které pečují soukromí majitelé. Většinou o víkendech tak zvou od dubna k prohlídce populární i méně známé památky. Na speciální prohlídky s majiteli, koncerty a zpřístupnění často soukromých, jinak uzavřených interiérů, se můžete těšit při akci s názvem Dny soukromých hradů a zámků. Uskuteční se od 23. do 25. května. Přes léto většina historických sídel žije nejrůznějšími akcemi, jako jsou oživené noční prohlídky, historické nebo tradiční řemeslné jarmarky a výstavy, ať již uměleckého zaměření nebo například spjaté s osobnostmi, které na tom či onom hradu či zámku působily. Vánoční prohlídky pořádají pravidelně zámky v Horšovském Týně a Kynžvartu. Na řadu památek se můžete dostat mimo pravidelnou otvírací dobu, pokud se domluvíte předem.
Státní hrad a zámek Horšovský Týn - vstupní brána ke zdejším hradům a zámkům
Patří k nejkrásnějším v České republice a nabízí nejvíce prohlídkových okruhů ze všech památkových objektů v západních Čechách. V okruhu Hrad navštívíte unikátní rané gotickou kapli, sklepení hradu s gotickými klenbami, proniknete do tajů hradní zbrojnice i renesančního bydlení a navštívíte obrazárnu ve velkém reprezentačním sále. V okruhu Zámek se seznámíte s bydlením na šlechtickém sídle od 16. století do počátku století dvacátého, uvidíte renesanční kulečníkovou halu, taneční sál, pět salonků, jídelní knihovnu, z obrazů rytířského sálu na vás budou shlížet čeští panovníci.
O přípravě jídel v dobách od středověku do současnosti se dozvíte leccos zajímavého v hradní kuchyni a kromě nádobí si prohlédnete také předměty běžné denní potřeby. V purkrabském paláci na dalším prohlídkovém okruhu uvidíte v jízdárně sbírku kočárů a saní, ale také se seznámíte s bydlením služebnictva. Z erbovního sálu odejdou spokojeni především milovníci historie a tehdejšího malířského umění. Na poslední prohlídkové trase si dáte schůzku s hraběnkou Mitsuko. Mitsuko Coudenhove-Kalergi byla první Japonkou, která se vdala do Evropy a prožila zde celý život, její jméno je však spojeno především se zámkem v nedalekých Poběžovicich. Všech šest prohlídkových okruhů můžete absolvovat ve vrcholné letni turistické sezóně. Na jaře, na podzim nebo mezi vánočními svátky. Možností jsou také zkrácené návštěvnické trasy.
Zajímavosti Horšovského Týna
-
Zámecký park - původně renesanční zahrada založená r. 1550 ve stylu italských renesančích zahrad a roku 1880 přebudovaná na anglický park
-
Zámecký park je ideálním místem k procházce nebo k odpočinku na lavičkách u jezírka, park je volně přístupný z města
-
V parku a při jeho obvodu najdete, bohužel povětšinou ve špatném stavu, několik zajímavých a historicky velmi cenných staveb
-
Z vyhlídkového altánu - Gloriet (původní gotická hláska přestavěna na vyhlídkovou věž) je možné vidět celý dolní park a široké okolí města
-
Loretánská kaple - pravděpodobně první stavba tohoto druhu v Čechách a vznikla na podnět Maxmiliána Trauttmansdorffa
-
Letohrádek - dříve zvaný Vdovský dům, který se nachází v těsné blízkosti zámku a postaven byl pro třetí manželku Jana mladšího Popela z Lobkovic, Elišku z Rogendorfu
Chodský hrad v Domažlicích
Symbolem Chodů je Chodský hrad. Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Po požáru r. 1592 ponechán chátrání. V 17. stol. na místě ruiny vystavěna solnice s věží. Chodský hrad často hostil české panovníky na jejich cestách do ciziny. Z původního středověkého hradu, kde sídlil královský purkrabí, chodský rychtář a zasedal chodský soud, se zachovala pouze štíhlá válcová věž. Po velkém požáru v srpnu 1592 zůstal hrad zpustošený a v troskách. Barokní přestavba a úprava roku 1830 dala hradu dnešní podobu zámku, ve kterém se dnes nachází muzeum Chodska. Na výstavě je možné vidět různé lidové zvyky a tradice zdejšího kraje spojené s chodskou svatbou.
Státní hrad Švihov
Poslední český hrad s vodním příkopem. Jednou z nejmohutnějších fortifikačních staveb v Čechách je vodní hrad Švihov nedaleko Klatov. Švihov je jedním z mála hradů, které nepoznamenaly pozdější přestavby a tak představuje ve své kráse téměř čistý stavební typ. Ve 14. století jej nechali postavit páni z Rýzmberka. Opevňovací vodní systém tehdy řadil Švihov k nejlepším pevnostem své doby. Roku 1548 koupil Švihov Heralt Kavka z Říčan a ze Štěkně. Nebyl však dobrým hospodářem, a tak hrad musel prodat Černínům z Chudenic. V jejich držení zůstal Švihov až do 20. století. Oba prohlídkové okruhy rozhodně stojí za návštěvu. Také se zde koná nespočet historických a kulturních akcí i mimo sezonu.
Hrad Kašperk
Nejvýše položený královský hrad v Čechách. Kašperk byl postaven v letech 1356 – 1361 z příkazu českého krále a římského císaře Karla IV. Právě na jeho počest dostal hrad jméno Karlsberg. Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly krále Karla IV. k vybudování hradu Kašperk na výběžku kopce Ždánova. Od Kašperských Hor je hrad vzdálený pěšky pouhé 3 km. Autem se můžete přiblížit na hradní parkoviště, ze kterého vyrazíte 1,5 km procházkou bez výraznějšího převýšení – pro rodiny s kočárky ideální varianta.
Státní hrad Rabí
Nejrozlehlejší hradní zřícenina v Čechách. Unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou. Do malebné pošumavské krajiny je zasazen rozsáhlý hradní areál. Kdybyste pečlivě odměřili délku jeho budov a hradeb s dělovými baštami, napočítali byste neuvěřitelné tři kilometry. V nich se od pozdního středověku snoubily obytné a reprezentační prostory s důmyslným obranným systémem. Hrad Rabí, který vzniknul na počátku 13. století, je králem všech českých hradů. Hrad založen pravděpodobně německými hrabaty z Bogenu a později užíván rodem Wittelsbachů, protože území Sušicka patřilo od roku 1124 do roku 1273 Bavorsku. Koncem 13. století hrad získali páni z Velhartic. Poté roku 1380 to byli Švihovští z Rýzmberka. Tento rod vlastnil Rabí skoro 200 let, během nich byl hrad vybudován do své konečné podoby. Rabskou dominantou je mohutná obytná věž (donjon), z níž lze shlédnout na celý Prácheňský kraj, a mnohá překvapení skrývají hluboká sklepení.
Státní hrad Velhartice
Velhartice patří mezi nejromantičtější šumavské objekty. Jeho dominanty tvoří zříceniny starého gotického paláce Rajského domu s protější věží Putnou a patří tak k ojedinělým dílům české hradní architektury. Obě části jsou propojeny mohutným kamenným mostem se čtyřmi lomenými oblouky. Od roku 2012 je otevřený také hradní pivovar. Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, jako rodové sídlo pánů z Budětic. Za jedny z nejvýznamnějších majitelů, Buška staršího a Buška mladšího z Velhartic se hrad dočkal největšího rozkvětu. V 15. století Menhart z Hradce, nejvyšší purkrabí Království českého a odpůrce Jiřího z Poděbrad, ukryl na Velharticích korunovační klenoty. V 17. století získává panství císařský generál Martin de Hoeff-Huerta, který nechává na horním nádvoří postavit nový, pozdně renesanční, palác. Posledním majitelem ze šlechtického stavu byl Josef Windischgrätz.
V 15. stol. zde byly uloženy české korunovační klenoty
Hrad a zámek Klenová
Jedna z nejvýznamnějších památek regionu založená ve 2 pol. 13. stol. Areál tvoří prostor vnitřního hradu s palácovými objekty a romanticky upravenou hranolovou věží, romantizujcící budova zámku a předhradí s unikátním pozdně gotickým opevněním. Gotický hrad původně sestával z dvou částí obklopených příkopem a valem, na přelomu 14. a 15. století byl výrazně přestaven a rozšířen, v 16. století získal renesanční podobu. Zanedlouho objekt ztratil svou rezidenční funkci a začal postupně chátrat. Až ve 30. letech 19. století za vlády pánů z Tannhausenu došlo k jeho obnově, zbudování hranolové věže a přestavbě objektů z předhradí na zámek. V interiéry zámku je umístěna stálá historická expozice z dějin hradu a zámku a výstava českého výtvarného umění 20. století.
Hrad Švamberk
Z Bezdružic a nebo z blízkých Konstantinovych Lázni se můžete vydat na Krasíkov neboli Švamberk. Z gotického hradu se zachovala válcová věž, zeď hradního paláce a klenby sklepů. Ves Krasíkov,položená v místech pozdějšího švamberského dvora, je prvně zmiňována roku 1227. Stavba hradu začala s příchodem mocného rodu Švamberků a již ke konci 13. století se stal jejich hlavním sídlem. V dobách své slávy byl hrad Švamberk jeden z největších a nejkrásnějších hradů v západních Čechách. Během husitských válek hrad dobyli husité. Nějakou dobu na Švamberku pobývali a sloužil jim jako důležitý opěrný bod. Když husité hrad opustili, byl poničený. Hrad Švamberk během let utrpěl mnoho dalších škod a několikrát vyhořel. Švamberkové si však svého nádherného sídla velmi vážili a proto hrad vytrvale opravovali. Osudným se Švamberku stal až rok 1644, kdy při smažení koblih vznikl velký požár, a z mohutného sídla zbyly jen ohořelé zdi. Od té doby hrad již jen chátral, protože rod Švamberků roku 1659 vymírá.
Státní hrad Gutštejn
Údolí potoka Hadovky skrývá jednu z nejromantičtějšich zřícenin západních Čech. Zakladatelem hradu byl Jetřich z rodu Hroznatovců. Hrad vznikl nejspíše již na konci 13. století, i když se jménem Gutštejn se setkáváme až roku 1319, kdy tepelský opat na dobu deseti let pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna tři okolní vesnice. Konkrétně Okrouhlé Hradiště, Břetislav a Píšťany. Jaro roku 1422 bylo svědkem dobytí hradu Janem Žižkou. V 15. století přestalo poměrně těsné sídlo vyhovovat potřebám svých majitelů a jeho funkci převzaly nedaleké Bezdružice.
Státní hrad Přimda
Nejstarší kamenný hrad v Čechách. Hrad Přimda jako by již svojí existencí předjímal další poměry v našem státě na téměř tisíc let dopředu. Tato nejstarší kamenná hradní stavba v Čechách (po Pražském hradu) byla totiž postavena načerno. Hraniční pevnost knížete z Vohburgu však brzy dobyla vojska knížete Vladislava, takže dále ji pak jako strážní hrad používala česká strana. Hrad na kuželovitém suku ve výšce 848 metrů nad mořem byl spolehlivě doložen roku 1126 a největší význam pro obranu českého království měl mezi 12. a 14. stoletím. Na svazích Přimdy se nalézá přírodní rezervace.
Zřícenina hradu Rýzmberk
Hrad Rýzmberk se tyčí na stejnojmenném kopci nad městem Kdyně. Založen byl mezi léty 1260 a 1270 Děpoldem z Drslavic jako pevnost střežící zemskou stezku, která procházela Všerubským průsmykem. Zřejmě se tak stalo na přání krále Přemysla Otakara II. Jako každý hrad v našem pohraničí byl i Rýzmberk často terčem válečných půtek. Jeho konec přivodila teprve třicetiletá válka, kdy byl několikrát obléhán, pobořen a již nikdy nebyl obnoven. Od poloviny 19. století, kdy zde byla vystavěna rozhledna a malá sezonní restaurace, se zřícenina stala vyhledávaným místem pro překrásný rozhled na Šumavu a Český les. Rýzmberk je volné přístupný, vstupné se platí pouze na věž. Zaparkovat se dá ve vísce Podzámčí.
Tip: Při jednom z našich nejstarších festivalů folkové a trampské muziky - Rýzmberský hradní guláš, vždy poslední sobotu v měsíci červnu vám pořadatelé navaří zdatnou porci hradního guláše a příjemné muziky. A to vše v krásném prostředí lesního amfiteátru těsné pod hradem Ryzmberk.
Rýzmberský
hradní guláš
Státní zámek Vimperk
Raně gotický hrad přestavěný na zámek nabízí moderní expozice muzea a dvě prohlídkové trasy zámeckými interiéry. Zámek tak má co nabídnou návštěvníkům, kteří preferují opravené prostory s vybavením, ale i těm, které baví zkoumat historii zámku v syrových, neopravených místnostech. Zámek prochází rozsáhlou obnovou a nyní nabízí tři prohlídkové trasy (v opravených i neopravených prostorách) a nové expozice Muzea Vimperska. Vimperský zámek, který se majestátně tyčí nad městem a řekou Volyňkou, byl založen jako hrad už v polovině 13. století. Zámek je tvořen třemi částmi – nejstarší je vlastní hrad (Horní zámek), další je Dolní zámek a třetí část tvoří dělostřelecká bašta Haselburg z roku 1479 s pozůstatky hradeb.
Městské opevnění a Černá brána ve Vimperku
Hranolová třípodlažní věž a Černá brána kontrolovala přístup k hradu ve směru od města a pochází z 15. století. Mezi zajímavými kulturně-historickými památkami Vimperka vynikají pozůstatky středověkých hradeb. Není mnoho českých měst, jejichž opevnění bychom si mohli prohlédnout v takovém rozsahu a s tolika zajímavými detaily. Opevnění mělo ve středověku nejen obranný, ale také velký symbolický a reprezentativní význam. Právo k jeho vybudování získal v roce 1479 spolu s povýšením Vimperka na město Petr Kaplíř ze Sulevic od českého krále Vladislava Jagellonského. Hlavním podnětem pro vybudování kamenného opevnění byly vleklé války s pasovským biskupem. Některé úseky jsou velmi hezké i na pohled, jako např. nad náměstím veliká bašta s bizarní směsicí malých domků u nověji probourané branky nad údolím Volyňky.
Zámek Červeně Poříčí
Zámek skrytých pokladů. Stojí tiše, bokem od hlavní silnice za ohradní zdí a hledí. Rušný společenský život v jeho zdech již dávno utichl, a přesto jej zaslechnete. Barokní nástěnnou výmalbu překryly nudné a sterilní nátěry, a přesto ji zahlédnete. Zahrada nehýří pestrobarevnou škálou květů a tropického ovoce, a přesto jejich vůni ucítíte. Zámek Červené Poříčí se pomalu probouzí a čeká na své znovuobjevení... Na dohled od vodniho hradu Švihov najdete zámek Červené Poříčí. Svůj přívlastek si údajné vysloužil pro výraznou červenou střešní krytinu, která svítila svoji barvou do daleka. Dnes zámek prochází rozsáhlou rekonstrukci a přesto se můžete vydat na dva prohlídkové okruhy. Přístupná je i okolní zámecká zahrada.
Zřícenina hradu Roupov
Velmi příjemná procházka okolo zříceniny gotického hradu Roupov. Směrem od zámku Červené Poříčí se nachází rozsáhlé torzo gotického hradu Roupov, jehož největší dominantou je dochovaný štíhlý osmiboký komín hradní kuchyně z 16. století. Hrad, založený ve 13. století , byl již v průběhu 14. století přestavěn královskou dvorní hutí pro velmi významného úředníka Něpra z Roupova. K částečné renesanční přestavbě a výstavbě velkolepé kuchyně došlo na konci 16. století za Jana Netolického. Po téměř sto letech vlastnictví pánů z Klenové, v roce 1704, koupil zdejší hrad Jan Jiří z Hauben a připojil ho ke svému červenopoříčskému panství. Jan Jiří z Hauben však hrad nevlastnil příliš dlouho, neboť v roce 1716 zahynul v boji proti Turkům. Od té doby začal hrad chátrat a byl využíván jako levný zdroj stavebního materiálu. Zříceninou je pak od roku 1817.
Zřícenina hradu Skála
Červená turistická značka vás dovede k romantické skalní zřícenině hradu ze 14. století. Již v roce 1318 je zmiňován Vilém z Rýzmberka. Hrad byl tvořen dvěma samostatnými jádry – Dolním a Horním hradem. Podle některých odborníků se jedná o dvojhrad typu Ganerbenburg, vyskytující se v Německu. Opuštěn byl v 16. století. Ještě v polovině 17. století se zde ale ukrývali loupežníci, proto byl hrad v roce 1655 úmyslně pobořen. Dnes na místě najdete zbytky hradních zdí a terénních nerovností. Hradní zřícenina Skála je památkově chráněna.
Zřícenina hradu Nový Herštejn
Vypravte se na hrad, který býval honosným sídlem Buška z Velhartic, který rád popíjel víno s Karlem IV. Hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže), dochovaly se i zbytky hradeb. Historicky prvním doloženým držitelem hradu byl Břeněk z Herštejna, uváděný roku 1349. V roce 1475 za Jana z Herštejna (který proslul svými loupeživými výpravami do sousedního Bavorska) hrad oblehli, dobyli a pobořili Bavoři. Poničený hrad poté získal Půta Švihovský, který jej připojil k rýzmberskému panství. Na Nový Herštejn je nejlépe vyrazit z městečka Kdyně. Odtud po žluté na Podzámčí a dále po červené až k hradu. Délka cesty je asi 6 km a je možné se do Kdyně vrátit přes Koráb, kde je rozhledna. Celá cesta je dlouhá kolem 12 km. Nový Herštejn je pak obklopen státní přírodní rezervací.
Zřícenina hradu Netřeb
Okolí zříceniny je chráněno jako stejnojmenná rezervace s výskytem tisů starých až 800 let. Zříceninu hradu Netřeb naleznete v zalesněné rezervaci stejného jména se starými tisy. Do dnešních dnů se z hradu zachovala část obvodového zdiva donjonu a fragmenty obvodové hradby. Hrad postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Nový Rýzmberk (Netřeb) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochována zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy. Do strmého kopce se můžete vydat od obce Kanice ze které je to necelé dva kilometry. K hradu vede žlutá značka z obce Kanice (1,5 km) a modrá z obcí Hradiště (2,5 km) či Všepadly (3 km). Delší trasa vede k zřícenině po žluté značce z Kdyně (11 km). Od Kanic vzhledem k náročnosti výstupu není procházka vhodná pro děti.
Starý Czernincký zámek Chudenice
Starý Czerninský zámek je jednou z dominant Chudenic a nejstarším rodovým sídlem významného českého šlechtického rodu Czernínů z Chudenic, který je připomínán již ve 13. století. Pošumavské Chudenice tak drží v rámci celých Čech a Moravy, jeden primát: jako šlechtické sídlo nikdy nezměnily majitele a od 12. století až do poloviny 20. století, tedy více než 700 let, zůstávaly v držení Černínů. Původní gotická tvrz zde vznikla za Drslava Černína ve 13. století. Městská práva udělil Chudenicím roku 1592 císař Rudolf 11. V 90. letech 20. století získala zámek do držení obec Chudenice. Při návštěvě určitě nevynechejte rozhlednu Bolfánek a unikátní lesní arboretum Americká zahrada.
Zámek Lázeň Chudenice
Zámek Lázeň je malý empírový zámek, který dal postavit Jan Rudolf Černín z Chudenic na konci 18. století. V letech 1792-1794 byla za Jana Rudolfa hraběte Czernina z Chudenic přestavěna budova na zděnou lázeňskou budovu a o pět let později okolí zvelebeno zahradou. Tato zahrada byla v letech 1823 – 1826 rozšířena a byl založen anglický krajinářský park. Autorem je zahradník Jan Kristián Thumstängler. Nový zámeček byl velmi oblíben hlavně hraběcí rodinou, která ho využívala jako své letní sídlo. Po mnoha přestavbách a úpravách získal dnešní podobu zámek Lázeň v roce 1870.
Rozhledna Bolfánek Chudenice
Vrch Žďár u Chudenic byl odpradávna kultovním místem keltů, slovanů a křesťanů. Prameny pod ním byly považovány za posvátné a léčivé. Po postavení poutního kostela na tomto vršku, se toto místo těšilo stále větší oblíbenosti z řad poutníků. Na místě rozhledny stávala původně kaplička postavená na paměť Svatého Wolfganga. Podle pověsti zde v nedaleké jeskyni pod skálou přenocoval řezenský biskup Wolfgang, když cestoval z Prahy ze svěcení prvního českého biskupa Dětmara v r. 973. V letech 1722-1725 zde byl Františkem Josefem Černínem postaven velký poutní barokní kostel podle návrhu černínského architekta Maxmiliána Kaňky. Rozhledna měří 45m, má celkem 138 schodů a poskytuje nádherný výhled na široké okolí – Šumavu, Český les i Radyni u Plzně. Za velmi dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.
U vstupu věže je umožněn vstup do kapličky, kde je možné sestoupit po schodech až ke skále, na které je postavena. Kámen má údajně léčivé účinky. Jedna z pověstí praví, že pokud se prasklina v jeho hmotě zvětší natolik, že jím projde těhotná žena, otevře se cesta pro pekelné síly. Jak se tam dostaneme: Po modré turistické značce z Chudenic, 1,5km nebo po modré značce od parkoviště u zámku Lázeň, 0,5km. Doporučujeme návštěvu rozhledny spojit s návštěvou Americké zahrady, Kvapilova jezírka, zámku Lázeň a městečka Chudenice se Starým Czerninckým zámkem Chudenice.
Zámek Bor u Tachova
Původně vodní hrad byl vystavěný před polovinou 13. století na kžižovatce obchodních cest spojující Tachov s Domažlicemi a české země s Německem. S bohatými dějinami hradu a města jsou spojeny pouze tři šlechtické rody - urození páni ze Švamberka, hraběcí rod von Götzen a knížecí rod Löwenstein-Wertheim-Rosenberg. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Ochoz věže se nachází ve výšce 30 metrů. Prohlídková trasa zahrnuje zámecké interiéry, Švamberský sál se sklípkovými klenbami a hradní kapli sv. Vavřince. Další část prohlídky je situována do 1. patra traktu přilehlého k zámecké věži, do vysoké hradní věže a na její ochoz (kam vede 117 schodů), který slouží jako rozhledna.
O několik století dříve býval na vodě, či spíše mezi vodou - původní hrad v Boru měl dokonalé opevnění, jehož součástí byly vodní příkopy, a podobně jako Švihov na Klatovsku byl vodním hradem. Na zámku v Boru je zpřístupněna vyhlídková věž a malá expozice historie zámku. Prohlídková trasa vede převážně prvním patrem zámku. Uvidíte například borskou keramiku, archeologické nálezy ze zdejších průzkumů, zdokumentována je historie i současná obnova objektu a dozvíte se také, která místa v okolí byste na svých cestách neměli minout. Ještě zajímavější prohlídka borského zámku vás čeká v případě, že jej navštívíte v době letních zámeckých historických slavností nebo vánočních oživených prohlídek.
Tip: Pokud chcete vzít do zámku v Boru větší skupinu dětí, vyplatí se objednat se předem. Děti po zámku provede zámecká paní v dlouhých starobylých šatech a připraví si pro ně představení se soutěžemi.
Tachovský zámek
Tachovský zámek stojí na místě původního středověkého hradu. Svoji současnou podobu získal na přelomu 18. a 19. století, kdy ho tady nechal vystavět nový majitel tachovského panství Josef Mikuláš Windischgrätz v tehdy moderním klasicistním stylu. V přízemí zámku byla instalována stálá expozice, která se věnuje historii města Tachova a také historii samotného hradu a poté zámku. V prvním patře se nachází zámecký okruh evokující rodové sídlo a život tachovských Windischgrätzů v 19. a na začátku 20. století. Návštěvníci projdou zámeckou kaplí, žlutým salónem, dvěma menšími místnostmi, které se nacházejí vedle nejreprezentativnější místnosti zámku tzv. obřadní místnosti. Ta vyniká překrásnými empírovými štukaturami. Dále pak zámecký okruh pokračuje knihovnou/pracovnou, loveckou chodbou a zámeckou jídelnou. V nejvyšším patře je k vidění stálá sbírka současného výtvarného umění.
Lacembok u Horní kamenice
Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky. Zbytky hrádku Lacembok se nacházejí asi 3 km od obce Staňkov. Z vlakového nádraží k němu vede turisticky značená cesta. Závěrečná etapa je náročnější a nevhodná pro starší lidi nebo malé děti. Na hrádku je umístěna informační tabule, součást naučné stezky Po stopách Jiráskovy lucerny (začátek v Osvračíně, konec ve Staňkově – trať Plzeň-Domažlice). Cesta vede kolem chovných rybníků Výšek I a Výšek II. Poté vystoupáme nahoru. Lámáním kamene poškozené zbytky jsou od roku 1964 chráněny jako kulturní památka.
Tvrz Puclice
Pozdně středověká tvrz založená na skalisku uprostřed vsi a nedalekého Staňkova patrně postavil začátkem 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována. Na rybníkách chránil tvrz vodní příkop, přes nějž vedl padací most. Její dodnes zachované mohutné zdi i sklep pocházejí ze 16. století. František Norbert Trautmannsdorf dal tvrz hned po r. 1765 snížit o poschodí a upravit do dnešní podoby. Dnes je tvrz majetkem obce a otevřena je v době akcí nebo po dohodě s obcí.
Zámek Čečovice
Čečovická tvrz byla vystavěna ve 14. století Jaroslavem z Čečovic, potomek Jaroslava z Bukovce, majitele nedaleké vsi Bukovce. Poté se novými vlastníky stávají bratři Bušek, Václav a Jan z Velhartic. Je pravděpodobné, že Bušek z Velhartic, působící ve službách Karla IV., využíval zázemí čečovické tvrze při svých služebních cestách do Bavorska. Roku 1409 získává Čečovice Jindřich z Rožmberka, poté roku 1546 Jan mladší Popel z Lobkovic, jenž jej natrvalo připojil k horšovskotýnskému panství. V roce 1623 byl Horšovský Týn (včetně Čečovic) Lobkovicům zkonfiskován a za odhadní cenu jej zakoupil hrabě Maxmilián Trauttmansdorf. Představitelé tohoto rodu završili stavební činnost na zámku Čečovice přístavbou raně barokního východního křídla. Dnes se zámek postupně renovuje a otevírá veřejnosti. Koná se zde mnoho pravidelných akcí.
Hrad a zámek Poběžovice
Původní gotický hrad z druhé poloviny 15. století nechal postavit Dobrohost z Ronšperka. V té době byl hrad opevněn hlubokými příkopy a obehnán hradbami předhradí. Renesanční přestavby se dočkal za Švamberků a barokní úpravy proběhly za Matyáše Bohumíra Wunschwitze. Za posledního majitele, hraběte Jana Evangelisty Coudenhova (+1965), byla roku 1923 vystavěna spojovací brána mezi zámkem a objektem bývalého předhradí a v roce 1937 dostavěna horní část zámecké věže. Po roce 1945 zámek krátce využívá útvar Pohraniční stráže a později pustl. Nyní probíhá rozsáhlá rekonstrukce. Hrad a zámek Poběžovice je opět zpřístupněný. Můžete navštívit nově vytvořenou vnitřní expozici v rámci 1. poschodí, pouze v doprovodu průvodce.
Zámek Ptenín
Zámek nedaleko Merklína a Staňkova byl v první pol. 18. stol. přestavěn ze starší renesanční tvrze hrabětem Ferdinandem Morzinem, který nechal tvrz přestavět na barokní zámek. Zámek tvoří dvě vývojově odlišné budovy. Původní renesanční tvrz má klenutý průjezd s vystupující baštou a vedle jednopatrové stavení. Nová část je tvořena vícekřídlou jednoposchoďovou budovou s dlouhým průjezdem. Dnes je zámek majetkem obce, je zčásti užíván k bydlení, a veřejnosti je přístupná zámecká expozice. Ta seznamuje s životem učitele Josefa Kožíšk a dalších osobností tohoto regionu. Během prohlídky navštívíte dobovou školní třídu. Hlavní výstavní prostor je věnován posledním majitelům panství – rodině Pálffy, surrealistovi Václavu Tikalovi, ale i dalším význačným umělcům.
Skrytá sídla regionu
Historické objekty částečně přístupné nebo v rukách soukromích majitelů, kdy některé čekají na své znovuotevření a některé jsou už jen bohužel vzpomínkou doby minulé. Přesto je můžete obhlédnout z venčí.
Královská perla - zámek Rabštejn nad Střelou
Foto: Archiv Region Chodsko
MANETÍN A NEČTINY
Manětínsko-nečtinský mikroregion
V okrese Plzeň-sever se skrývá dvojice historických obcí – Manětín a Nečtiny. Manětínu se právem přezdívá barokní perla západních Čech. Zdejší zámek se svého největšího rozkvětu dočkal právě v době baroka za hraběnky Lažanské. Při prohlídce zámku můžete mimo jiné nahlédnout do života tehdejší šlechty. K zámecké budově přiléhá rozsáhlá zahrada. Manětín a okolí patřilo nejprve českým knížatům, dokud jej král Vladislav II. roku 1169 nepostoupil johanitům. Ti zde ve 13. století vybudovali tvrz s klášterem. Pozůstatky tvrze jsou dodnes viditelné na dnešním zámku. Ten má v současnosti barokní podobu a je národní kulturní památkou. Nečtiny jsou historickou obcí, která ležela na obchodní cestě spojující Norimberk s Prahou. Během historie panství vystřídalo řadu majitelů, jako poslední na místě do roku 1945 hospodařil rod Mensdorf-Pouilly. Ten zde má i rodovou hrobku sv. Terezie. Nejvýznamnější památkou obce je novogotický zámek. Nejbližší parkoviště: přímo u zámku Manětín a v centru Nečtin. Nejbližší vlak: Mladotice.
Barokní perla kostel Panny Marie
Zámek Rabštejn nad Střelou
Zámek je kompletně rekonstrouván a stavebně vrácen do původního stavu. Všechny prostory zámku, parku a zbytků původního hradu jsou přístupné veřejnosti formou komentovaných prohlídek. Navštivte či si pořiďte jedinečné fotografie ze zámku, zámeckého francouzského parku, či z hradu s úžasnými přírodními scenériemi, které umožňuje údolí řeky Střely a zalesněné břidličnaté stráně v pozadí. První zprávy o Rabštejnu pocházejí ze 13. století, kdy na skalnatém ostrohu vyrostla kamenná tvrz. Další vlastník, podkomoří a rádce krále Jana Lucemburského Oldřich Pluh, jej nechal přestavěl na hrad, který se stal významným šlechtickým sídlem a v předhradí založil opevněné město, kterému u krále vymohl městské právo. Hrad vlastnil král Karel IV. a často zde pobýval, čímž se málokterý český hrad nebo zámek může pochlubit. Výnosy z rabštejnského panství věnoval pak své čtvrté manželce Elišce Pomořanské.
Zřícenina hradu Sychrov Rabštejn nad Střelou
Nachází se na hřebeni naproti zřícenině Rabštejn nad Střelou. Zbytky hradu byly dlouho považovány za předsunuté opevnění sousedního hradu nebo za součást městských hradeb, v jejichž rámci je chráněn jako kulturní památka České republiky. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1439, ale založen byl nejspíše za vlády Karla IV. Roku 1439 sídlil na Sychrově Jan z Rabštejna, jehož potomkům hrad náležel až do roku 1508. Tehdy jej získal Kryštof z Gutštejna, již následujícího roku mu však byl Sychrov zabaven a připojen k Rabštejnu. Spolu s ním se od roku 1518 stal majetkem Šliků, kteří hrad naposledy zmiňovaný roku 1523 ponechali svému osudu – již roku 1560 je zmiňován jen jako hradiště.
Zámek Manětin
Barokní perla západních Čech. Za čistě barokní podobou skvostného zámku stojí vlastně neštěstí. Městečko v roce 1712 zachvátil obrovský požar při němž téměř celé lehlo popelem. Tehdejší majitelé Manětína, Václav Josef Lažanský a Marie Gabriela Lažanská se však nevzdali. Na spáleniště povolali nejvýznamnější architekty tehdejší doby. Zámek tak získal zcela novou, barokně moderní podobu, která se dochovala dodnes. Sochy, barokní světci i alegorie jsou v Manětíně a jeho blízkém okolí téměř všude. Období první poloviny 18. století představovalo zkratka pro manětínske panství dobu největšího rozkvětu. O tom se přesvědčíte i na zámeckém prohlídkovem okruhu nebo parku. Uvidíte nejen dobově zařtzené interiéry, ale například také svým rozsahem i zaměřením zcela naprostý unikát, kterým je soubor obrazů třinácti portrétů služebnictva v životní velikosti z období kolem roku 1716.
Zámek Nečtiny
Novogotický komplex umístěný naproti hradu Preitenstein. Původně barokní zámek ze 17. stol. byl přestavěn v letech 1855 - 1858 do tudorské gotiky. Hlavní prohlídkový okruh představuje návštěvníkům historii zámku a rodiny Mensdorff-Pouilly, která držela panství více než 100 let. Zahrnuje kapli Nanebevzetí Panny Marie, rodinnou hrobku v novorománském stylu zasvěcenou s Terezii a galerii umístěnou do hranolovité věže zámku, kam vystoupáme po točitém schodišti. Druhý prohlídkový okruh představuje návštěvníkům celou historii zámku a všech jeho vlastníků. Zahrnuje venkovní prostory: anglický park s rybníkem, zřícenina hradu Preitenstein a pivovar, který byl založen v první polovině 17. století.
To nejlepší z Nečtin
Přivítají vás zde rozlehlé borové lesy Manětiska. Můžete zavitat na svahy majestátní Chlumské hory nebo se pokochat zajímavými skalnimi útvary na Kozelce. Několik pozoruhodných památek můžete obdivovat i v Nečtinach. Novogotický komplex slouží jako rekreační středisko Západočeské univerzity, jeho park je volné přístupný. Na zámek jsou nejhezčí pohledy zdola od jezírka a nebo z vrcholku sousedního kopce, na němž stával středověký hrádek Preitenštejn. Dodnes jsou z něj patrné zbytky zdiva a příkopů. Z areálu zemědělského druzstva v Nečtinách jako by nepatřičně vyčnívala další, nedávno zrekonstruovaná památka. Kaplí svaté Terezie postavili jako rodovou hrobku členové rodu Mensdorf-Pouilly, kteří vlastnili panství v Nečtinách od poloviny 19. století do poloviny 20. století.
Zámek tří císařů - zámek Zbiroh
Foto: Archiv Region Chodsko
PLZEŇSKO
Historické skvosty Plzeňska
První zmínky o vzniku krajů se datují do poloviny 13. století, kdy za panování Přemysla Otakara II. bylo stanoveno pevnější rozdělení země na kraje jakožto správní jednotky. Do čela krajů byli stanoveni 2 popravčí, kteří zajišťovali pořádek. V době vlády Karla IV. se pokračovalo v budování krajského zřízení ovšem s vzrůstající mocí panovníka, to se změnilo za vlády jeho syna Václava IV. kdy narůstala moc feudálů. Při počátku husitské revoluce se dohodl císař Zikmund o vytvoření tzv. Landfýdů podle jednotlivých krajů. Z tohoto pokusu zbyl po určitou dobu pouze landfrýd plzeňský, ve kterém se sjednotili všichni katoličtí pánové. Jedním z výsledků husitské revoluce bylo vytvoření krajských obcí, do jejichž čela byli voleni krajští hejtmané při krajských sjezdech. Plzeňský kraj byl vždy jedním z nejvýznamnějších krajů království Českého. Plnil nejen funkci obrannou s množstvím zeměpanských i šlechtických sídel, která chránila proti vpádu nepřátelských vojsk ze západu ale také funkci obchodní, protože krajem vedly významné obchodní stezky do německého Bavorska přes královská města Plzeň, Klatovy, Sušici nebo Domažlice. O rozvoj kraje se také zasloužily významné kláštery, cisterciácký u Nepomuku, benediktýnský v Kladrubech nebo ženský premonstrátský v Chotěšově.
Státní zámek Kozel
Klasicistní lovecký zámek, který na konci 18. století nechal postavit Jan Vojtěch Černín z Chudenic jako své letní sídlo, leží 12 kilometrů od Plzně. Snad právě proto je pravidelně jednou z nejnavštěvovanějšich památek v západních Čechách. Jak hlavní zámecký prohlídkový okruh, tak i jízdárna jsou pině bezbariérové. V galerii v prvním patře jízdárny se konají nejrůznější výstavy, kaple zámku slouží nejen ke svatbám, ale i ke komorním koncertům. K zámku přiléhá rozsáhlý přírodní park. Je dílem S. X. France, všestranně nadaného muže, který byl kromě profese zahradníka také kreslířem, fotografem a archeologem.
Zámek Zbiroh
Nechte se provést historií zámku od dob jeho vzniku ve 12. století až do jeho novodobých dějin. Prohlídka probíhá v interiérech zámecké části objektu. Výklad je obohacen o historii templářského řádu se zcela unikátními exponáty. Dále jsou k vidění dobově laděné místnosti, ukázky nálezů z hradní studny, Strousbergův salonek, Zednářský salonek a Secesní salonek dekorovaný tvorbou Alfonse Muchy. Dále navštívíte prostory monumentálního Muchova sálu, ve kterém Mucha, namaloval své nejznámější dílo “Slovanskou epopej”. Původní hrad nechal vystavět Břetislav ze Zbirohu zřejmě již počátkem 13. století a vybral pro něj rozlehlý kopec se skalami. Po husitských válkách Kolovratové hrad přestavěli ve stylu pozdní gotiky. Skoro v každém z následujících století pak byly provedeny stavební úpravy, které upouštěly od původního obranného zaměření a zvolna hrad měnily v reprezentativní sídlo.
Hrad Radyně
Dnešní charakteristickou dominantu Plzeňska založil Karel IV. kolem roku 1356. Původně se hrad jmenoval Karlskrone, toto jméno se však neujalo, protože název vrchu, na kterém hrad stojí, byl zakořeněn silněji. Již po sto letech se tak hradu říkalo Radyně. V husitských válkách byl dán do zástavy a koncem 15. století zpustl. Systematické záchrany se Radyni dostalo až ve 20. letech minulého století, kdy ji zakoupilo město Starý Plzenec. Z věže se vám naskytne překrásný pohled nejen na Plzeň, ale i do předhůří Šumavy.
Státní zámek Nebílovy
Klidnou a romantickou atmosféru barokního nádvoří s procházejícími se pávy, provoněného levandulí a oleandry, intimitu aristokratických salónů 18. a 19. století, výjimečné kousky mobiliáře nebo zcela unikátní nástěnné a nástropní malby Antonína Tuvory v tanečním sále. Nebílovy - vídeňský palác na českém venkově, který se vám rozhodně vyplatí navštívit. Přestavbu zámku podle projektu Johanna Lucase Hildebrandta dokončil plzeňský stavitel Jakub Auguston pro Černíny po roce 1715. V jejích interiérech si prohlédnete barokní a rokokový nábytek, obrazy a zejména porcelán s motivem květin - symbolem dnešních Nebílov. Do Nebílov můžete zavítat i na některý z koncertů nejen klasické hudby nebo na tradiční Květinový víkend.
Unikátní nástěnné malby a lustry z benátského skla
Zřícenina letohrádku Kamýk u Rokycan
Nad obcí Osek nedaleko Rokycan je na kamenitém vrcholku už z dálky viditelnou zříceninu. Jedná se o letohrádek, který založil v roce 1750 Jan Šternberk. Už v polovině 19. století byl ale opuštěn a dodnes se z něj zachovaly jen dvě obvodové zdi. Letohrádek Kamýk je dominantou krajiny jižně od obce Osek. Na skalním výběžku nechal majitel oseckého panství hrabě Jan Šternberk po roce 1750 postavit přízemní budovu obdélníkového půdorysu – letohrádek. K němu se jezdilo z oseckého zámku na loďkách po Podzámeckém rybníku, který byl zrušen po zániku železáren v Oseku roku 1814. Již roku 1839 zbyla z letohrádku jen ruina.Zřícenina letohrádku, společně se židovským hřbitovem nacházejícím se nedaleko, leží v upraveném parku, který je volně přístupný.
Zámek Hradiště
Zámek v Blovicích, nazývaný také zámek Hradiště se nachází okraji města Blovic. Původní gotická tvrz zde stála již na konci 15. století. Její zbytky se zachovaly v suterénu v místě vstupu do objektu. První písemná zmínka o tvrzi v Hradišti však pochází z roku 1545, kdy patřila rodu Hradišťských z Hořovic. Po nich se vlastníkem panství stává Anna, roz. Pouzarka z Michnic, dalšími majiteli jsou postupně Karlové ze Svárova, Maxmilián Rudolf hrabě z Gutštejna a Jan Josef svobodný pán z Újezda a na Březnici. V 16. století byla gotická tvrz přestavěna a vznikl rozlehlý dvoukřídlý renesanční zámek. Po třicetileté válce byl zámek barokně přestavěn. Čekají pak na vás tři prohlídkové okruhy a různé výstavní expozice, např. kaple sv. Ondřeje, národopis - lidový kroj, šlechtický interiéry, stará škola aneb škamna, velké prádlo našich babiček nebo historické sklepení zámku - pouze ve stanovené dny nebo na objednání.
Renesanční zámek Lužany
Zámek Lužany patří k nejstarším vesnicím plzeňského kraje. První dochovaná písemná zpráva, potvrzující její existenci, je z roku 1175. Na místě dnešního zámku stála v roce 1245 dřevěná tvrz, která byla v roce 1583 přestavěna v jednopatrový renesanční zámek. Na počátku 19. století byl renesanční zámek barokně přestavěn. Lužanský zámek, k němuž patřilo panství s několika vesnicemi a dvory, měnil během staletí často majitele. V roce 1886 koupil zámek i panství Josef Hlávka pro svou matku Annu a později se sám stal jeho majitelem. Zámek je situován v rovině, na levém břehu řeky Úhlavy. Ze tří stran je obklopen parkem, na který navazuje renesanční užitková zahrada. V přízemí zámku je umístěna expozice, která je věnována dílu a odkazu Josefa Hlávky.
Zámek Zelená Hora u Nepomuku
Zámek vévodící krajině jižního Plzeňska, už svou polohou láká k návštěvě. Zelená Hora a majitelé zdejšího panství mnohokrát zasáhli do českých dějin. Právě tady vznikla odbojná Jednota zelenohorská, sdruženi šlechticů katolické víry, které vystoupilo proti českému králi Jiříkovi z Poděbrad se zbraní v ruce. V roce 1817 zde panský úředník Josef Kovář nalezl starobylý rukopis, o jehož pravosti a době, kdy vznikl, se dodnes vedou spory. Zámek Zelená Hora dnes patří malé obci Klášter. Areál můžete navštívit v letní sezoně a o víkendech.
Hrad Libštejn
Zřícenina gotického hradu u obce Liblín u Rokycan a patří k vrcholům šlechtické hradní architektury doby Karla IV. Stojí na vrchu nad pravým břehem řeky Berounky ve výšce 300 metrů. Hrad je vzdálen asi 6,5 kilometru od Radnic a 10 kilometrů od Kralovic. Hrad Libštejn nechal zbudovat před rokem 1361 Oldřich Tista z Hedčan, věrný služebník krále Karla IV. Libštejn byl postaven na nepřístupném místě, na skalnatém skalisku a na každé straně stála mohutná čtverhranná věž, z nichž se dnes zachovala jen jedna. Hrad byl takovou pevností, že se jej nepodařilo dobýt ani husitům, kteří roku 1420 vtrhli do zdejší krajiny. Vyplenili a vypálili okolí Krašova a Libštejna, ale o dobytí hradů se nepokusili. Nejbližší vlakovou zastávku najdete v Radnicích severovýchodně od Plzně, odkud ke hradu doputujete po zelené turistické značce za 10,5 km.
Zámek Alfrédov a golfový areál
Alfrédov (či také Alfredshof) je barokní hospodářský dvůr se zámkem nedaleko Kostelce v okrese Tachov. Původ v 15. stol., obnoven na poč. 18. stol. a rozsáhle opraven a dobudován po r. 1840. Značně novodobě upraven. Původně na místě stávala ves Všetice, ve které nechali opati z kladrubského kláštera na začátku 18. století vystavět barokní hospodářský dvůr se zámeckou budovou. Areál v roce 1825 koupil Alfred Windischgrätz. Právě on se zasloužil o opravu zámku, který byl poničen požárem. Jen těsně unikl zkáze, když byl přestavěn na zemědělský objekt. Dnes je překrásně zrekonstruovaný zámek nedaleko Kladrub centrem golfového areálu a čilého ruchu. V krásně obnoveném zámeckém areálu naleznete mimo jiné restauraci a hotel.
Zámek Žinkovy
V druhé polovině 17. stol. vznikl v místech původní tvrze raně barokní zámek, který byl v roce 1897 přestavěn do pseudorenesanční podoby vídeňskými architekty H. Helmerem a F. Fellnerem. Romantický žinkovský zámek je z každé strany jiný. Jakoby se jednalo o různé objekty, a přece jsou jednotlivé části harmonicky spojeny. U zámku se rozprostírá park a velký Žinkovský rybník. Zámek Žinkovy je považován za nejvýznamnější zámeckou architekturu období pozdního historismu. V současné době je zámek Žinkovy zrekonstruovaný a hledá nového majitele. Veřejnosti nejsou interiéry přístupné, do parku je vstup volný.
Okázalá velkorysost královského velmože Viléma z Rožmberka - zámek Kratochvíle
Foto: Archiv Region Chodsko
Státní zámek Kratochvíle - Netoliece
Renesanční zámek a venkovské šlechtické sídlo velmože Viléma z Rožmberka s uplatněním italské architektury, která představuje jeden z klenotů umění doby renesance. Ve své konečné podobě představuje jeden z klenotů stavitelského a dekoračního umění doby renesance. Rozmarné zastavení ve shonu života. Kratochvíle je výzvou k nalézání klidu i k obnově duševních sil. Uposlechněme této výzvy a přemýšlejme o dávných vášních, dávných příbězích, neboť porozumíme-li jim, budeme lépe rozumět sami sobě. Kratochvíle (německy Kurzweil) najdeme 2 km od města Netolice v okrese Prachatice. Zámek je ve správě Národního památkového ústavu a je veřejně přístupný.
Další dostupné a přístupné historické skvosty které by jste neměli minout
Oberpfalz - vzrušující příběhy za starými zdmi kousek od hranic
Být zámeckou paní nebo hradním pánem? Nebo dáváte přednost hodovat jako rytíř? Na některém hradu nebo zámku se totiž můžete nejen ubytovat, ale i si dopřát něco dobrého.
Historie křížových výprav, třicetiletá válka nebo husitská tažení, to vše je ukryto za zdejšími zdmi. Horní Falc má dlouhou a bohatou historii. Přijeďte a poznejte zdejší příběhy hradů a zámků.
Foto: Archiv Region Chodsko
KRÁLOVSKÉ KLENOTY
Po stopách klenotů královen a králů
Foto: Archiv Region Chodsko
Hrady a zámky regionu Horní Falc - Oberpfalz
Historie křížových výprav, třicetiletá válka nebo husitská tažení. Horní Falc v Bavorsku kousek od hranic čeká až objevíte jeho historii...
Po stopách panovnic a panovníků
Vydejte se poznat život šlechty a jejich význam v průběhu století času při cestách dějinami...