Nejkrásnější jezera na Šumavě
Objevování ledovcových jezer na obou stranách hranice
Foto: Archiv Region Chodsko
Čistá touha po jezeře
Jako by Šumava nebyla dost vzrušující! Ale Šumava jde ještě dál: Černé a Čertovo jezero - který návštěvník Šumavy tam nikdy nebyl nebo o nich alespoň neslyšel! Říká se o nich, že jsou nejkrásnějšími šumavskými jezery. Ani to nelze potvrdit nebo vyvrátit, vždyť každé jezero má svůj půvab a každý z nás vidí krásu jinak a jinde. Proto se nedá určit, zda jsou jezera - nebo dokonce jedno z nich - tím nejkrásnějším. Nicméně o tom, že jsou vnímána jako nádherná a jedinečná, svědčí jejich původ z doby ledové. Nejkrásnější ale stejně je, když člověk stráví procházku u vody obklopenou lesy.
Ledovcová jezera na Šumavě
Šumavská ledovcová jezera jsou svojí tichou krásou zvláště lákavým cílem pro návštěvníky Šumavy. Všech pět ledovcových jezer je zpřístupněno turistickými trasami. Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň nejmenší je jezero Laka s plovoucími ostrůvky rašeliny. S výjimkou Čertova jezera jsou všechna dostupná i na kole a všechna stojí za návštěvu. Žádné z nich není přístupné autem až k jezeru, vždy budete muset ujít několik km pěšky.
Černé jezero
Černé jezero je největší ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i v České republice. Rozkládá se na svahu Jezerní hory (1.343 m) 4 kilometry od Železné Rudy. Jméno dostalo podle své zdánlivě černé vody. Tento dojem je dán zejména hloubkou a odrazem okolních lesů v jeho hladině. Jezero vzniklo působením ledovce v pleistocénu. Leží v nadmořské výšce 1.008 m. Nad ním se tyčí ledovcem vytvořená 330 m vysoká skalní stěna zvaná Jezerní, která dosahuje téměř k vrcholku Jezerní hory. Jezero je asi 800 m dlouhé a dosahuje hloubky až 40 m. Dno tvoří skála a také sedimenty o síle až 17m. Ryby zde nežijí. Byl zde sice v letech 1890 vysazen sivan americký a další ryby ze sádek v Železné Rudě, ale přežili do roku 1975, kdy vymře-li nejspíš následkem okyselení vod.
1
Jak se k jezeru dostanete:
-
Přístup k jezeru umožňuje trasa žluté značky z parkoviště na Špičáckém sedle (asi 3,5 km).
-
Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut
-
Z Kašperských Hor jet směrem na Sušici, před Dlouhou vsí odbočit na Hartmanice, Železná Ruda, Špičák. Autem je možné dojet jen na parkoviště – Špičácké sedlo, od kterého je jezero vzdáleno asi 3,5 km. Z parkoviště pokračujte po žluté značce.
-
Černé a Čertovo jezero je od sebe vzdálené 1,5 km vzdušnou čarou. Jezera spojuje červená
-
a žlutá turistická značka
-
GPS souřadnice Černé jezero: 49°10'46.661"N 13°10'57.922"E
Čertovo jezero
Druhé největší šumavské jezero. Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Na rozdíl od Černého jezera, které patří k povodí Vltavy a Labe (úmoří Severního moře), patří Čertovo jezero k povodí Dunaje (úmoří Černého moře). Mezi oběma jezery, která jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou pouze 1,5 km, prochází hranice hlavního evropského rozvodí. Jezero napájejí dva potoky a přebytkovou vodu z něj odvádí Jezerní potok. Hloubka jezera je přibližně 37 m.
Jak se k jezeru dostanete:
-
Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut
-
K Čertovu jezeru je možné se dostat po žluté značce z parkoviště ze Špičáckého sedla (2,5 km). Odtud pokračuje trasa červené značky k Černému jezeru přes Rozvodí (asi 2,5 km) a dále k Bílé strži (s téměř 14 m vysokým vodopádem).
-
Z Kašperských Hor jet směrem na Sušici, před Dlouhou vsí odbočit na Hartmanice, Železná Ruda, Špičák. Autem je možné dojet jen na parkoviště – Špičácké sedlo, od kterého je jezero vzdáleno asi 2,5 km. Z parkoviště pokračujte po žluté značce.
-
Černé a Čertovo jezero je od sebe vzdálené 1,5 km vzdušnou čarou. Jezera spojuje červená a žlutá turistická značka.
-
GPS souřadnice Čertovo jezero: 49°9'54"N 13°11'49"E
Prášilské jezero
Jezero leží asi 5 km od Prášil, které bývá výchozím místem pro turisty. Příroda kolem jezera nabízí odpočinek a příjemnou nenáročnou procházku. Prášilské jezero leží na výběžku hory Poledník (1.315 m) ve výšce 1.080 m nad mořem. Jezero se rozkládá v ledovcovém karu, který má tvar obráceného kužele s vrcholem posunutým k jezerní stěně, jež ční nad jezerem do výšky 150 m. Z jezera pak teče Jezerní potok. Hloubka jezera je 7,5 m, v nejhlubších místech dosahuje až 15 m. Jezero i s horou Poledník tvoří přírodní rezervaci o rozloze 158 ha. Nedaleko pod jezerem se nachází lokalita zvaná Stará Jímka. Jedná se o bažinatou kotlinu, která je pozůstatkem jednoho z ledovcového jezer zanesených během dlouhých století.
2
Jak se k jezeru dostanete:
-
Cesta autem z Kašperských Hor: cca 30 minut
-
Z Kašperských Hor jet směrem na Rejštejn, Srní, Prášily. Autem je možné dojet jen na parkoviště v obci Prášily, od kterého je jezero vzdáleno asi 4,5 km. Z parkoviště pokračujte po červené značce.
-
Další trasa: 2 km východně od Prášil je parkoviště Prášili – Slunečná, ze kterého vede trasa po žluté značce s napojením na zelenou a následně červenou značku. Délka této trasy je cca 4 km.
-
Přístup k jezeru je možný z obce Prášily po červené značce (4,5 km).
-
Z parkoviště asi 2 km východně od Prášil směrem na Srní vede k jezeru trasa žluté značky s napojením na zelenou a červenou (4 km).
-
GPS souřadnice Prášilské jezero: 49°4'35.469"N 13°24'4.529"E
3
Jezero Laka
Vyniká několika jedinečnostmi. Je nejmenší a nejmělčí z osmi šumavských jezer ledovcového původu. Zároveň je nejvýše položeným jezerem v nadmořské výšce 1.096 m. Leží na svahu hory Plesná (Debrník, německy Lackenberg, 1.337 m) poblíž hranice s Německem 10 km od Železné Rudy. Pro jezero Laka jsou charakteristickým znakem, kterým se liší od ostatních ledovcových jezer na Šumavě, plovoucí rašelinné ostrůvky. Jezero zvolna zarůstá, uprostřed má plovoucí ostrůvky (tři velké a více než 20 malých. Je velmi mělké, největší hloubka jezera je 4 m. Jezero má tvar protáhlého obdélníka a je napájeno dvěma potoky. Odvodňováno je pak Jezerním potokem do Křemelné.
4
Jak se k jezeru dostanete:
-
Cesta autem z Kašperských Hor: cca 30 minut směrem na Sušici, před Dlouhou vsí odbočit na Hartmanice, Nová Hůrka.
-
Autem je možné dojet jen na parkoviště v obci Nová Hůrka, od kterého je jezero vzdáleno asi 5,5 km. Z parkoviště pokračujte po modré značce
-
Jezero je přístupné po modré turistické značce z parkoviště v Nové Hůrce (asi 5,5 km)
-
Nebo ze Železné Rudy po zelené na Debrník, z níž po 1 km odbočuje červená až k jezeru (asi 15 km).
-
Na české straně jsou to ještě jezera Černé, Čertovo, Plešné a Prášilské jezero
-
GPS souřadnice Jezero Laka: 49°6'43.822"N 13°19'46.349"E
Plešné jezero
Jezero je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží. Také je zvané Plekenštejské. Při okraji jezera se rozkládá kamenné moře tvořené balvany z plöckensteinské hrubozrnné žuly. Vznik jezera zapříčinil nejširší ledovec na Šumavě. Přes jeden kilometr dlouhý ledovec na svahu Plechého vyhloubil kar a navršil čelní morénu 30 - 40 m vysokou. V době meziledové zaplnila voda z tajícího ledovce tuto prohlubeň. Pod 220 m vysokou skalní stěnou tak vzniklo 18 m hluboké a velké jezero, které odvodňuje Jezerní potok do Lipenské přehradní nádrže. Na srázu nad jezerem stojí při trase žluté turistické značky (spojuje hraniční červenou značku se zelenou značkou z Nové Pece) památník spisovatele Adalberta Stiftera.
Jak se k jezeru dostanete:
-
Cesta autem z Kašperských Hor: cca 60 minut
-
Z Kašperských Hor jet směrem na Vimperk, Volary, Nová Pec. Autem je možné dojet jen na parkoviště v obci Nová Pec, od kterého je jezero vzdáleno asi 9 km. Z parkoviště pokračujte po zelené značce. Nebo je možné jít z osady Jelení taktéž po zelené značce. Jezero je od osady vzdálené asi 7 km.
-
Přístup k jezeru je možný po trase modré a zelené značky z Nové Pece (asi 10 km)
-
Nebo po zelené z osady Jelení (asi 7 km). Z vrcholku Plechého vede k jezeru trasa žluté značky (asi 2 km).
-
GPS souřadnice Plešné jezero: 48°46'41.496"N 13°52'6.889"E
5
Věděli jste že...
-
Na dně Černého jezera roste vzácná šídlatka jezerní a zevar splývavý, na stěně exponované k severu pak arktoalpinské rostliny?
-
Žijí zde vzácné druhy bezobratlých?
-
Skutečnost, že jsou šumavská jezera okyselená vysokou depozicí síry a dusíku z druhé poloviny 20. stol., a proto v nich nežijí ryby a paradoxně z téhož důvodu byla jejich voda průzračně čirá?
-
Černé jezero společně s Čertovým vytvářejí 150 ha velkou národní přírodní rezervaci, jež slouží k ochraně ledovcových karů jezer, vzácné fauny i flóry, jejich lesních porostů a vegetace?
-
Nad jezerem je 300 m vysoká stěna Jezerní hory, jejíž vrchol 1343 m n. m. je nejvyšším vrcholem na Železnorudsku?
-
Technickou zajímavostí Černého jezera je vodní elektrárna 1,5 MW, která má svoji vyrovnávací nádrž hluboko v údolí Úhlavy (M7) a je s jezerem spojená 2 km dlouhým potrubím se spádem 280 m?
Jezerní rostliny z pravěku
Černé jezero je jediným místem v České republice, kde roste vodní plavuň šídlatka jezerní. Šídlatka pocházející z druhohor roste v jezerech severní Evropy, do Černého jezera se dostala během ochlazení v době ledové. Rostlina je kriticky ohroženým druhem. V jezeře je přes tři tisíce dospělých jedinců, mladých jedinců je zde však málo. První informace o jejím nálezu pochází z roku 1816, jejím objevitelem byl pražský botanik Ignaz Friedrich Tausch. Šídlatku stále sleduje Botanický ústav Akademie věd ČR. V jezeře také stále přežívá perloočka. V okolí jezera, spolu s Jezerní stěnou, se nacházejí další stanoviště mnoha chráněných rostlinných druhů, například hořce šumavského, mléčivce alpského, oměje šalamounka, a také živočichů, jako je například tetřev hlušec, sokol stěhovavý, datlík tříprstý nebo rys ostrovid.
6
Přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero
Rezervace chrání jezera s cennými živočišnými a rostlinnými společenstvy a jejich okolí. První, kdo ocenil vysokou přírodovědeckou hodnotu okolí obou jezer v letech 1880-1912, byl lesmistr Julius Komárek. Během jeho působení a na požádání knížete Hohenzollerna roku 1911 sem zavítal doktor Hugo Conwentz, významný německý přírodovědec a zakladatel moderní ochrany přírody. Díky jeho doporučení, vyhlásil kníže a majitel panství roku 1911 přírodní rezervaci. Roku 1933 byla vyhlášena státní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero. 1 října 1938 se stala celá rezervace součástí Sudet. Poté se oblast jezer roku 1963 stává součástí právě vznikající Chráněné oblasti. Národní park Šumava vznikl až roku 1991, ale jezera jeho součástí nejsou. Až v roce 2010 a jsou začleněny do I. zóny Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Bozi skalka (Herrgottsriegel)
Kdysi zde stávala kaplička. Později byla na vrcholu skalky postavena dřevěná boží muka krytá stříškou. Po odchodu šumavských Němců boží muka chátrala, až postupně zcela zanikla. Místo bylo vždy označováno Herrgottsriegel, tedy Boží skalka a nejdeme je u lesní cesty k Černému jezeru u osady Špičák. V roce 2017 zde byla umístěna nová kaplička, která odpovídá té z konce 2. světové války a požehnal jí nýrský kněz P. Mgr. Ryszard Potgy. K místu se váže legenda, která vypráví, že u této skalky složil hlavu k odpočinku Pán Ježíš při svých toulkách po světě. Na skalce se nachází výstupek jakoby přímo určený k sezení. Na tento výstupek měl snad unavený Ježíš usednout a kochat se krásným výhledem, který byl odtud v těch dobách k vidění. Tak přišel malý skalnatý útvar s kamenným výčnělkem a s křížem na vrcholu ke svému názvu.
7
Zlatý stoleček a pašeráci
Díky poloze jezer v blízkosti státní hranice není překvapivé, že tudy procházela pašerácká stezka. Nedaleko od jezera Laka leží Zlatý stoleček (1 196 m n. m.) Tady, v sedle mezi Plesnou a Ždánidly, podle legend měnili čeští a bavorští pašeráci své zboží. Sloužil jim k tomu kámen - čtyřboká kamenná pyramida, která nahoru obrácenou rovnou plochou tvořila desku stolu. A pod tímto stolem byl podle pověsti zakopán i zlatý poklad. V levé části Jezerní stěny se nachází průsek zvaný Ernstův, kterým vedla pašerácká stezka. Ve skutečnosti je to úzká cestička, která je nebezpečná, ba téměř neschůdná. Ernst Ewald v ní pak získal největší pašeráckou slávu, když v roce 1950 unikl nově sloužícím příslušníkům hlídky pohraniční stráže SNB do Německa. Bohužel jeho kolega Franz Linzmayer už to štěstí neměl a byl zastřelen. Oba dva tehdy pomáhali odsunutým Němcům donést z jejich bývalých domovů různé poschovávané věci nebo vodili odsunuté na návštěvu k jejich neodsunutým příbuzným.
Jezera která se vlévají do moře
Čezera Černé a Čertovo a jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou přibližně 1 500 metrů, a přesto je od sebe dělí dvě moře, a to Severní a Černé. Mezi jezery se přes Jezerní horu táhne rozvodí. Voda Černého jezera odtéká Černým potokem do Jihlavy, odtud pokračuje Berounkou, pak se vlévá do Vltavy, Vltava do Labe, jež ústí do Severního moře. Kdežto voda z Čertova jezera odtéká Jezerním potokem do Železného potoka. Pak do Režné, která vtéká do Dunaje a ústí do Černého moře. V minulosti toho jezera dělilo ještě více. Ležela v různých krajích a na jiných panstvích. Černé se nacházelo v Klatovském kraji v obvodu královácké rychty Hojsova Stráž, ale patřilo k panství Bystřice. Čertovo náleželo do Prácheňského kraje k panství Železná Ruda. Obě jezera se rozkládají na úpatí Jezerní hory.
8
Technická památka Černé jezero
Šumavské Černé jezero má technickou památku a pyšní se jedním unikátem – nejstarší přečerpávací elektrárnou v zemi. Tento zdroj elektřiny najdete mezi Černým jezerem a údolní nádrží Pod Černým jezerem u obce Hamry na dně protáhlého údolí zvaného Brčálník. Voda je do vodní elektrárny na řece Úhlavě přiváděna dva kilometry dlouhým podzemním potrubím z Černého jezera, které překonává výškový rozdíl 274 metrů. Inspirací pro vybudování elektrárny, která je v provozu od roku 1930, byl energetický potenciál Černého jezera, které leží od Železné Rudy zhruba 1 000 metrů nad mořem. Od té doby se zde neúnavně točí Peltonova turbína a pracuje generátor se škodováckým okřídleným šípem.
POVĚSTI ZE ŠUMAVSKÝCH JEZER
Vyprávějte na výletě dětem
Pověst o zakletých vodních žínkách
Jezera ukrytá v hlubokých šumavských hvozdech jsou domovem zakletých vodních víl. V dávných dobách, kdy lidé ještě jezera neobjevili, si na jejich hladinách vodní víly nerušeně tančily. Příchod lidí se jim vůbec nelíbil. Když poutník, většinou unavený dlouhou a nelehkou cestou, došel až k jezerům, začaly ho víly lákat pomocí svých čarovných sil. Když na poutníka síly nestačily, proměnily se vodní ženy v půvabné dívky. Zároveň vyčarovaly útulné obydlí, ve kterém bylo nachystáno jídlo a pití. Poté, co se pocestný občerstvil, z dívek se staly zlé rusalky v modrém a rudém šatě a začaly se svým divokým rejem. Poutník byl jako omámený, často se pak chtěl osvěžit ve studené jezerní vodě, aby se mu vrátila zdravá mysl. Na to už rusalky čekaly, stáhly poutníka do hlubokých vod a potom už jen viny vynesly jeho mrtvé tělo na břeh. Rusalky prý v jezerech žijí dodnes. Již se ale nesnaží někoho lapit do svých sítí. Jsou ukryté daleko od břehu a tam si užívají nerušeného klidu.
Pověst jak vzniklo Čertovo jezero
V dobách, kdy Čertovo jezero bylo maličkým jezírkem si ho oblíbili čerti a v jeho okolí se usadili. Ale nebyla to jeho krása, která sem pekelníky přilákala. Číhali tu na náhodné kolemjdoucí. Podřimovali v houštinách, vyhřívali se na sluncí a hlídkovali, kdo se objeví, aby ho mohli odnést do pekla. Tak jen lelkovali a čekali. Jednoho dne tudy kráčela mladá pěkná dívka. Kromě toho, že byla opravdu půvabná. byla také nebojácná, silná a statečná, přesně taková. jaká šumavská děvčata bývají. Hlídkující čert byl příchozí dívkou nadšen. Zvláště ho těšila představa odměny, kterou získá, pokud děvče do pekla přinese. Neváhal a na dívku se s vervou vrhl. Avšak pořádně se přepočítal. Dívka byla statná a čerta se nezalekla. Začala se bránit, prala se s ním, nechtěla se nechat jen tak stáhnout do pekla. Pekelník byl překvapen, vůbec s takovou odvahou, a hlavně silou nepočítal. Bojovali ze všech sil. Po chvíli se čert sotva držel na nohou a v podstatě se již jen bránil. A to tak urputně, až drápy a kopytem vyrval dolinu. Avšak dívku ne a ne pokořit, ta naopak srazila čerta na zem. Vytáhla provaz, na kterém vodila kravku na pastvu, aby ho svázala. Provaz byl příliš krátký, svázat jím čerta se nepodařilo. Ale protože děvče bylo nápadité, udělalo na konci provazu smyčku a pevně ji utáhlo kolem velkého kamene. Druhý konec pak dívčina uvázala na čertův ocas. Sebrala všechnu sílu, která jí ještě zbývala, a do čerta vrazila. Ten takový úder nečekal. Zakymácel se, ztratil rovnováhu a spadl do jezera. Všeobecně se traduje, že čerti a voda nejdou dohromady. Pekelník chvíli ve vodě bojoval o svůj život. Ale neuměl plavat, a navíc ho ke dnu táhl přivázaný kámen. Čert se v jezeře utopil. Pověst vypráví, že následně se celá dolina naplnila vodou a místní ji pojmenovali po utopeném čertovi Čertovo jezero.
Technika a emoce Bavorska
Zažijte místa, kde příznivci techniky, designu, kultury a sportu propadají bezmeznému nadšení...
Bavorské slavnosti
Slavnosti Drachenstich, Oktoberfest, Gäubodenvolksfest a další...
Bavorský nákupní ráj
Bavorsko je sídlem mnoha značkových výrobců a také těch tradičních...