Tis_icon_1x.png

Vystoupejte do náročného kopce na kterém objevíte unikátní přírodní rezervaci

Netřebské tisy jsou považovány spolu s Krompašskými za jedny z nejstarších na území České republiky.

Přírodní rezervaci a zříceninu hradu Netřeb nalezneme na Domažlicku poblíž obce Kanice. Turistům se tady otevře svět starých tisů, zajímavých rostlin a mechů, a v neposlední řadě zde tišší návštěvníci mohou potkat i několik daňků.

1Ax_Netreb.jpg
Netreb_rezervace_logo_2x.png

Staleté tisy se zříceninou hradu Netřeb

Foto: Archiv Region Chodsko

5Ax_Netreb.jpg
Netreb_rezervace_logo_1x.png

Po žluté na Netřeb

Na Netřeb se lze dostat po žlutě značené turistické cestě od Kanic, odkud je velmi pěkný výhled na vesnici, její okolí nebo na Český les či Sedmihoří. Území PR Netřeb leží v povodí Hradišťského potoka a přítoku Zubřiny. Hřeben i úbočí jsou zalesněny lesem jehličnatým, a to většinou pravidelně řádkovaným smrčím. Tisy se nacházejí hlavně v okolí zříceniny, pak asi na třech skalnatých místech . Dále jsou tisy roztroušeny po celém svahu pod zříceninou ve smrkovém lese.

Původ tisů

Původ netřebských tisů se z dřívějších záznamů nedá vyčíst ani určit. Převážně se považuje jeho výskyt za přirozený i když se traduje domněnka, že v okolí hradu mohly být tisy vysazeny uměle, neboť tisové dřevo se ve středověku hojně využívalo k výrobě luků a kuší. V dřívějších dobách to bylo takzvané nezničitelné stavební dříví.

18x_Netreb.jpg
10x_Netreb.jpg

Stáří tisů

Tisový porost kolem zřícenin hradu byl chráněn majiteli panství již od roku 1918, tehdy zde rostlo více než 300 exemplářů. Údaje o stáří stromů se značně rozcházejí, např. u nejstaršího tisu některé prameny uvádí více než 1000 let, novější údaje však odhadují jeho stáří na 720 let. Při terénním šetření v roce 2006 byl věk patnácti nejstarších jedinců odhadován na více než 300 let. V roce 2006 bylo na lokalitě napočítáno dohromady 156 stromů. Do tohoto počtu je zahrnuto deset stromů nalezených mimo rezervaci.

Přirozený les a původní tisy

Do dnešní doby se na Netřebu zachoval přirozený les díky péči jednotlivých majitelů a správců lesních pozemků. Les ale na Netřebu nerostl nepřetržitě. Na kopci býval hrad, v jeho okolí se les pravidelně kácel a udržovalo se na něm ze strategických důvodů bezlesí, a to až do doby opuštění hradu, které se datuje na počátek 16. století. Poté se sem mohly dřeviny přirozeně navracet z okolních porostů. Předpokládá se, že lesy zde byly smíšené a součástí druhové skladby byl tis. To znamená, že zdejší tisy jsou skutečně pozůstatkem původního výskytu tisu, ale na nynější lokalitě nemohou být déle než 670 let.

22x_Netreb.jpg
15x_Netreb.jpg
Netreb_rezervace_1x.png

Důvody ochrany rezervace

Hlavním důvodem ochrany rezervace jsou zbytky původního smíšeného lesního porostu s bohatým zastoupením tisu červeného (Taxus baccata) a dalších cenných rostlinných společenstev. V rámci celé Evropy je tis ohroženým druhem a ve většině evropských zemí je chráněn zákonem. Tis červený patří v naší republice mezi nejvzácnější rostliny. Je to v současné době silně ohrožený druh. To je patrné z toho, že v době vyhlášení rezervace zde rostlo kolem 300 tisů, kdežto dnes jich tu najdeme pouze okolo 150. Takový počet tisů nalezneme v Čechách pouze na 4 až 5 místech, proto je tato rezervace poměrně vzácná. Stáří tisů bylo odhadnuto na 800 let, ale posledním měřením bylo zjištěno na 400 – 500 let.

Evropsky významná lokalita

Na tomto území je zároveň vyhlášena evropsky významná lokalita, kdy předmětem ochrany je zde dvouhrotec zelený (Dicranum viride), což je dvoudomý dlouhověký mech. Tento mech roste nejčastěji na borce listnatých stromů v oblastech s vyšší vzdušnou vlhkostí (nejčastěji na buku ale i na lípě, jasanu a dubu). V menší míře ho najdeme na mrtvých stromech nebo na kamenech. Patří mezi celoevropsky ohrožené druhy. Pochází ze severní polokoule.

26x_Netreb.jpg
16x_Netreb.jpg

Tisy s okolní skladbou stromů

Hájová společenstva přírodní rezervace se řadí do černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi–Carpinetum). V blízkosti zříceniny přecházejí dubohabřiny ve smíšené suťové porosty dubů, javorů a lip (Aceri–Carpinetum). Smíšený stromový porost tedy tvoří Acer pseudoplatanus (javor klen), Quercus (dub), Tilia (lípa), Ulmus (jilm), Abies (jedle), Fagus (buk), Betula pendula (bříza bělokorá) a Larix decidua (modřín opadavý).

Rostou zde vzácné druhy rostlin

V přírodní rezervaci převažují kyselé až silně kyselé hnědé půdy, na výchozech hornin a sutích vznikly rankery. Bylinné patro v přírodní rezervaci tvoří Lilium mahagon (lilie zlatohlávek), Mercurialis perennis (bažanka vytrvalá), Stellaria holostea (ptačinec velkokvětý), Vincetoxicum hirundinaria (tolita lékařská), Galium sylvaticum (svízel lesní), Polygonatum multiflorum (kokořík mnohokvětý), Melampyrum nemorosum (černýš hajní), Hepatica nobilis (jaterník podléška), Anemone nemorosa (sasanka hajní), Polypodium vulgare (osladič obecný), Gagea lutea (křivatec žlutý), Hypericum montanum (třezalka horská), Vicia pisiformis (vikev hracholistá), Digitalis grandiflora (náprstník velkokvětý), Impatiens parviflora (netýkavka malokvětá), Lamium maculatum (hluchavka skrvnitá), Polytrichum formosum (ploník ztenčený) a Hyponum cupressiforme (rokyt cypřišový).

Foto: Lilie zlatohlávek (Lilium martagon)

7x_Netreb.jpg

Pravěké osídlení v době bronzové

Sedmihoří představuje výjimečný archeologický mikroregion západních Čech. Z archeologického hlediska je rozsáhlý útvar Sedmihoří prozkoumán poměrně málo, neboť je zdejší terén velmi obtížně "čitelný" i pro zkušeného odborníka. Zdejšími výzkumy zde bylo zjištěno skutečně rozsáhlé pravěké osídlení na vrcholech Sedmihoří. Nejvýznamnější období osídlení Sedmihoří představuje sklonek starší a počátek střední doby bronzové (zhruba 1700-1550 př.n.l.), kdy na Chlumu vyrostlo největší dosud známé západočeské hradisko. Tento neobvyklý charakter osídlení je často kladen do souvislosti s možnou strategickou funkcí hradiště při kontrole blízkých ložisek měděné rudy a rýžovišť kasiteritu (cínové rudy). Vrchol Chlum nese doklady osídlení ještě z pozdní doby bronzové. Pozdně halštatské sídliště zastupuje výšinné sídliště na Rozsoše s nalezenými stopami po zpracování kovů a jedno z nejmenších a nejlépe zachovaných západočeských hradišť na Malém krakovském vrchu. Těmito sídlišti také dějiny trvalého osídlení Sedmihoří pravděpodobně končí. Jsou zde nálezy keramiky na Rozsoše z pozdně halštatské, mlado až pozdněhradištní doby a středověku. Dosud však není objasněn způsob obživy obyvatel těchto extrémně položených sídlišť.

Region Chodsko, příroda a pohyb
25Ax_Netreb.jpg

Výr velký je zde nočním hlídačem

V PR Netřeb je možné vidět nejrůznější savce, hady, hlodavce, plazy a ptáky. Na vegetaci i mimo ni se vyskytují různé druhy brouků, např. střevlíkovití, slunéčkovití, mravencovití aj. Z ptáků se zde vyskytují např. datel černý, sojka obecná, pěnkava obecná, výr velký a kalous ušatý. Nejhojnějšími jsou kos černý, sýkora koňadra a červenka obecná. Ze savců zde žijí liška obecná, kuna lesní, zajíc polní, jezevec lesní, ježek západní a prase divoké, které při hledání potravy rozrývá půdu. Nejhojnějším hlodavcem je norník rudý. Kůra mladých stromků, bukvice a žaludy jsou potravou pro zástupce z čeledi jelenovitých.

Daňci jsou zde všudypřítomní

Bohužel pro ochranu přírody je třeba konstatovat, že se tady dančí zvěře vyskytuje opravdu hodně a působí zde v myslivosti velké škody. Pokud se tedy v lokalitě budou turisté pohybovat tiše, mají velkou šanci několik daňků na vlastní oči spatřit. V období říje je dokonce mohou i zaslechnout: „Samci se ozývají rocháním, což je takový hlasitý zvuk.“

6Bx_Netreb.jpg
32x_Netreb.jpg

Tisový hrad Netřeb

Hrad stál na příkrém, úzkém, skalnatém ostrohu, od kterého byl oddělen hlubokým příkopem, v němž byla vytesána nádrž na dešťovou vodu. Tvořila ho obytná věž a obvodové hradby, ale z věže se dochovaly už jen dvě stěny a z hradby zbyla jen západní část.

Založení hradu

Hrad byl založen r. 1328 a prvním vlastníkem byl Děpold z Rýzmberka. Dalšími majiteli byli: Markéta Valdštejnová, Josef Černín z Chudenic, Markéta z Příchovic, František Campion a další. Hrad byl z neznámých důvodů opuštěn v 16. století a sídlo pánů bylo přeneseno do zámku v obci Kanice. Od roku 1528 je hrad zcela opuštěný. Hrad byl založen na kamenitém hřbetu s příkrými Z a V svahy, na J straně byl oddělen příkopem vylámaným ve skále. Hrad přibližně obdélné dispozice byl orientován ve směru S – J, v J části fragmenty zdiva (části J a Z stěny) donjonu obdélného půdorysu, na vnitřních stěnách patrny kapsy trámů plochých stropů a v lomu Z stěny jedna ze špalet okna. Síla zdiva se s každým patrem na vnitřní straně zmenšovala. Hrad byl obehnán hradbou, z níž se dochovaly relikty na V a S straně, na Z je zachován fragment zdiva. Na J straně byl do této hradby začleněn donjon. Všechna zdiva z lomového kamene.

28x_Netreb.jpg
31x_Netreb.jpg

Netřeb jako nepotřebný hrad

Název hradu byl odvozen podle porostu v místě, kde byl vystavěn: „netřebený“, tj. původní, neupravovaný les. Do dnešní doby se v horní části kopce zachoval přirozený smíšený porost s převahou lip, javorů, buků a dubů a s tisy v podrostu. Nejstarším pramenem o stavu lesů je soudní odhad z roku 1663, pořízený po zemřelém Vilému Kanickém z Čerchova: „Les Netřeb od pustého zámku až k hromadě kamení a odtud dolů proti trávníkům na Ovčínem hradišťským jest v tom dílu toho lesa namnoženo pěkný jedloví, k stavení smrčím, bučím. Lipové a tisové však v rozličných místech je výjimečný…“. Další podobný soupis byl pořízen k prodeji Chudenického panství v roce 1701 a další soudní odhad lesů byl proveden v roce 1705. Poté byly Kanice připojeny k Chudenickému panství.

2x_Netreb_doporuceni.jpg

Vystoupat na Netřeb se vyplatí

Info_4.png

Naše doporučení:

• Počítejte s tím že půjdete do hodně obtížného kopce, proto doporučujeme hodně pevnou obuv

• Trasa není vhodná pro malé děti, lidi se sníženou pohyblivostí a už vůbec ne pro kočárky

• Doprava: Vlak – Milavče 8,5 Km, Autobus – Kanice 1.5 Km

• Je zde zakázáno táboření, jízda na kolech, trhání rostlin a celkové rušení zdejšího ekosystému