30C_ikona_Sedmihori.png

Zláká vás krásná příroda a jeden z geologicky nejpřitažlivějších přírodních celků u nás

Pod ochranou sedmi pohoří v hlubokém borovicovém lese se skrývá magická krajina nabitá tajuplnou energií. Ta se zde snoubící s nevšedními krásami přírody, které nikde jinde v Čechách nenajdete.

Mezi stromy tu vystupují mohutné žulové kameny, majestátně se klenoucí borovice, neuvěřitelné skalní útvary, pozůstatky pravěkého osídlení, geologické rarity, jezírka, soutěsky na hřebeni a dechberoucí vyhlídky s lesy provoněných pryskyřicí a borůvčím. Skoro jako v horách a nebo v pravěku. Díky své odlehlosti a minimální návštěvnosti vám bude připadat, že Sedmihoří patří jenom vám. Objevovat zdejší krásy vás nebude stát nic, jen vlastní fyzičku, protože Sedmihoří ještě nevydalo veškerá tajemství, která ukrývá. 

Sedmihoří
Sedmihori_logo_1.png

Objevte Přírodní park Sedmihoří

Foto: Archiv Region Chodsko

Sedmihoří, Chodsko
Sedmihori_doba_kamenna.png

Na kole do doby kamenné

Hluboké lesy s tajemnou krajinou pravěkých legend a pověstí. Prapodivné skalní útvary, tajemné kamenné mísy, lesní jezírka, prosluněné borové lesy, hluboké tůně a smrčiny. Vydejte se sem po některé z cyklotras a objevte zde v Sedmihoří stopy pravěkého osídlení.

Cyklotrasa č. 2241 Darmyšl - Horšovský Týn (20 km dlouhá značená cyklotrasa přivede cykloturisty do přírodního parku Sedmihoří. Vede částečně po cyklostezkách, po málo frekventovaných silnicích III.třídy a místních komunikacích. Náročnější je v lesních partiích Sedmihoří). Druhá větev značené cyklotrasy č.2241 spojuje přírodní park Sedmihoří s cyklotrasou č.2270, vedoucí z Holýšova a Staňkova. Značená spojka je dlouhá 10 km. A pokud se sem vydáte na kolech s dětmi, můžete pro ně zvolit nenáročnou trasu. Ta je v podobě zdejší naučné stezky o 12 zastaveních. Naučná stezka začíná od Mířkovských rybníků, její okruh má délku cca 10 km a celá trasa je vedena převážně po lesních cestách.

Kouzlo Sedmihoří

Dejte si ale pozor. Kdo vstoupí do lesů Sedmihoří, snadno propadne kouzlu krajiny. Každý kámen má svoji přitažlivou sílu. Jakmile vyšplháte na první větší skalku, objeví se mezi stromy další a další kamenné útvary, které lákají k prozkoumání. Snadno tak sejdete ze značené cesty. Teprve ale když se necháte vést krajinou, poznáte sílu a krásu Sedmihoří. Vydejte se na cestu a objevte místa starých osídlení, energii žulových balvanů a tichost zdejších lesů. Zaposlouchejte se a Sedmihoří vám bude vyprávět svůj magický příběh.

Sedmihoří, Chodsko
Sedmihori_59Ax.jpg

Zdejší krajina nabitá tajuplnou energií

Mezi stromy zde vystupují mohutné žulové kameny, v údolí se lesknou hladiny rybníků a na obloze se prohánějí káňata. Záhadné srdce Stříbrské pahorkatiny dodnes nevydalo všechna svá tajemství. Celý přírodní park Sedmihoří má zvláštní útvar podkovy, připomínající protržený kráter. Přestože to geologové nepotvrzují, vypadá Sedmihoří jako zbytek kráteru po dopadu kosmického tělesa. Vrcholy i svahy kopců jsou pokryté stovkami úžasných žulových kamenů, které jsou jedním z hlavních důvodů, proč se sem vypravit. 

Velmi pozoruhodný a tichý přírodní park

Sedmihoří je komorní, geologicky a geomorfologicky velmi pozoruhodné území s bohatě vyvinutými formami zvětrávání žuly v Čechách. Sedmihoří naleznete mezi Horšovským Týnem a Tachovem, nejbližší větší obec poblíž jsou Mezholezy. Přes Sedmihoří vede síť lesních cest, které jsou dobře značené, ale většinou tu nikoho nepotkáte. Celé Sedmihoří není nijak rozsáhlé, má pravidelný kruhový půdorys o průměru asi 4 km. Z geologického hlediska má nápadnou prstencovou stavbu. Ve skutečnosti je vrcholků více než sedm, spolu s podvrcholy tvoří obvod podkovy asi třináct kopců, další minimálně dva jsou v údolí uvnitř podkovy. Směrem od okraje do středu se podstatně mění jeho horninové složení, které tvoří převážně čedič, žula aj. Vnější zónu představuje prstenec těchto vrcholů: Šiška (512 m n.m.), Ovčí vrch (530 m n.m,), Malý a Velký Chlum (580 a 609,5 m n.m.), nejvyšší Racovský vrch (619 m n.m) a Vidický vrch neboli Tříslovec (592 m n.m), Rozsocha (600 m n.m), Písečný vrch (582 m n.m), Rybničný vrch (562 m n.m), Velký a Malý Křakovský vrch (563 a 532 m n.m). To vše pak utváří jeden společný celek: magicky zvláštní kamennou krajinu s nádhernými výhledy.

Sedmihoří, Chosko
Sedmihori_61Ax.jpg

Množství úžasných balvanů

Typické pro sedmihorskou krajinu je obrovské množství různých žulových uskupení i samostatných balvanů, které nechávající velmi barvitě pracovat naši fantazii. Proto je toto místo vhodné i pro návštěvu rodin s dětmi. Na některých balvanech můžeme nalézt přírodou vytvořené tzv. kamenné mísy a misky, jinde kamenná okna, kamenné ploty, kamenné stoly či iluze jeskyní, nebo lidskou rukou vytesané nápisy na kamenech. Necháte-li se dílem Matky přírody unést, můžete si připadat, jako byste se ocitli v obrovských kamenných městech a nebo v dobách pravěku. Pro děti pak budou tato místa vypadat jako z pohádky. Tady přece musí být čerti a skřítci a... Nechte je, ať se přesvědčí sami.

Náročnější trasy

Náročné trasy, které vedou „hřebenovkou“ jsou zvláštní, drsné, těžko přístupné a pro českou krajinu vůbec netypické. Vedou skalnatým, poměrně náročným terénem a jsou obtížně průchozí především kvůli ostrým převýšením. Pokud se sem vydáte pěšky, musíte počítat minimálně s jedním celým den chůze. Pokud na kole, tak zase počítejte s tím, že za celý den se vám zdejší park projet nejspíše nepodaří. V podstatě se samozřejmě nemusíme držet žádných striktně daných tras, výlet lze přizpůsobit dle fyzičky a času. Pokud rádi chodíte a kopce vám nevadí, za pozornost rozhodně stojí nejvyšší Racovský vrch. Ten je dost nepřístupný a strmé srázy odrazují od návštěvy. Ale vytrvalým se nabízí odměna - krásná vrcholová plošinka, plná květin, trávy a laskavosti. Každý z vrcholů je jiný, nese jinou energii a má jiné poslání. Zalíbí-li se vám na některém z těchto míst, můžete si v letních měsících výlet prodloužit na dvoudenní a spojit jej třeba s romantickým přenocováním pod hvězdami.

Sedmihoří panorama
Sedmihori_60Ax.jpg

Silná místa ukrytá ve zdejších kopcích

Obejít celé pohoří v jednom dni je docela náročná túra, na většinu vrcholů nevede ani značka, je třeba se řídit mapou a odhadem. Lepší volbou bude poznat Sedmihoří při jízdě na kole, ale i ze je nutné počítat s náročným terénem obzvláště po dešti. V některých stoupáních nebo na hřebeni pak budete muset kolo vést. Některé lokality jsou docela těžké a náročné na množství energie, kterou vám odeberou, nebo odebrat budou chtít. Nebo jinak řečeno - řada míst tu je silných, poněkud bezohledných a zvláštních, přestože se skrývají pod maskou fádnosti. Některá místa vás budou přitahovat, zejména na kopcích a v hlubokých lesích vás budou lákat schované kamenné útvary. Budou na vás budou volat a snažit se vás upoutat, někdy s přátelským úmyslem, někdy s cílem svést vás z přímé a správné cesty, někdy s cílem získat vaší energii. Prodrat se lesem a vystoupat na ně může být opravdu hodně náročné. A když na ně vystoupáte budete chtít objevit, co se skrývá za dalšími kameny, přičemž můžete snadno ztratit orientaci a zapomenout, kam jste si na dolní pěšině odložily batoh, nebo opřely kolo... na to je třeba si dávat pozor!

Pravěké osídlení v době bronzové

Sedmihoří představuje výjimečný archeologický mikroregion západních Čech. Z archeologického hlediska je rozsáhlý útvar Sedmihoří prozkoumán poměrně málo, neboť je zdejší terén velmi obtížně "čitelný" i pro zkušeného odborníka. Zdejšími výzkumy zde bylo zjištěno skutečně rozsáhlé pravěké osídlení na vrcholech Sedmihoří. Nejvýznamnější období osídlení Sedmihoří představuje sklonek starší a počátek střední doby bronzové (zhruba 1700-1550 př.n.l.), kdy na Chlumu vyrostlo největší dosud známé západočeské hradisko. Tento neobvyklý charakter osídlení je často kladen do souvislosti s možnou strategickou funkcí hradiště při kontrole blízkých ložisek měděné rudy a rýžovišť kasiteritu (cínové rudy). Vrchol Chlum nese doklady osídlení ještě z pozdní doby bronzové. Pozdně halštatské sídliště zastupuje výšinné sídliště na Rozsoše s nalezenými stopami po zpracování kovů a jedno z nejmenších a nejlépe zachovaných západočeských hradišť na Malém krakovském vrchu. Těmito sídlišti také dějiny trvalého osídlení Sedmihoří pravděpodobně končí. Jsou zde nálezy keramiky na Rozsoše z pozdně halštatské, mlado až pozdněhradištní doby a středověku. Dosud však není objasněn způsob obživy obyvatel těchto extrémně položených sídlišť.

Sedmihori_62Ax.jpg

Pravěké osídlení v době bronzové

Sedmihoří představuje výjimečný archeologický mikroregion západních Čech. Z archeologického hlediska je rozsáhlý útvar Sedmihoří prozkoumán poměrně málo, neboť je zdejší terén velmi obtížně "čitelný" i pro zkušeného odborníka. Zdejšími výzkumy zde bylo zjištěno skutečně rozsáhlé pravěké osídlení na vrcholech Sedmihoří. Nejvýznamnější období osídlení Sedmihoří představuje sklonek starší a počátek střední doby bronzové (zhruba 1700-1550 př.n.l.), kdy na Chlumu vyrostlo největší dosud známé západočeské hradisko. Tento neobvyklý charakter osídlení je často kladen do souvislosti s možnou strategickou funkcí hradiště při kontrole blízkých ložisek měděné rudy a rýžovišť kasiteritu (cínové rudy). Vrchol Chlum nese doklady osídlení ještě z pozdní doby bronzové. Pozdně halštatské sídliště zastupuje výšinné sídliště na Rozsoše s nalezenými stopami po zpracování kovů a jedno z nejmenších a nejlépe zachovaných západočeských hradišť na Malém krakovském vrchu. Těmito sídlišti také dějiny trvalého osídlení Sedmihoří pravděpodobně končí. Jsou zde nálezy keramiky na Rozsoše z pozdně halštatské, mlado až pozdněhradištní doby a středověku. Dosud však není objasněn způsob obživy obyvatel těchto extrémně položených sídlišť.

Region Chodsko, příroda a pohyb
Sedmihori_47Bx.jpg

Zvířena v Sedmihoří

V oblasti Sedmihoří se pravidelně vyskytují prase divoké, srnec obecný nebo muflon. Souvislé lesní porosty jsou výhodným životním prostředím pro některé šelmy lišku obecnou, kunu skalní či kunu lesní a jezevce lesního. Sedmihoří je úživný biotop pro velké množství ptáků. Staré porosty skýtají možnosti hnízděni datlovitých ptáků, mezi které patří strakapoud malý a prostřední a datel černý. Z krkavcovitých je poměrně častá sojka obecná a objevuje se i krkavec velký. V Sedmihoří je také možné zastihnout některé dravce a sovy, např. káně lesní, jestřába lesního, poštolku obecnou, výra velkého a kalouse ušatého.

Borové porosty a vzácné druhy rostlin

Charakteristické pro zdejší lesy jsou borové porosty. Na území Sedmihoří se nachází genová základna borovice o rozloze 487,23 ha. Jedná se o geneticky významné porosty, které jsou zásobárnou reprodukčního materiálu. Stáří zdejších porostů je průměrně 120 let. Jen pro Vaši orientaci uvádíme malou nápovědu:

• 10letý porost má výšku 3m

• 60letý porost, výška 15-16 m, průměr kmene 20 cm

• 120letý porost, výška 25 m, průměr kmene 35 cm

Mimo trasy naučné stezky byla v Sedmihoří zjištěna řada vzácnějších i chráněných rostlinných druhů jako např. zimostrázek nízký (Poiygala chamaebuxus), vřesovec pleťový (Erica carnea), bělozářka liliovitá (Antherícum liliago), prha arnika (Arníca montana) a plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum). Záleží na citlivém a ohleduplném přístupu každého z nás, aby i nadále zdejší příroda zůstala do budoucna zachována.

Sedmihoří
Sedmihori_55Ax.jpg

Výlet od obce Miřkov

Výlet můžete začít příjezdem přes obec Mířkov (okr. Domažlice) k Mířkovským rybníkům. Autem se sem dostanete po silnici II/200 Horšovský Týn - Bor. Zaparkovat lze ve východišti naučné stezky, tj. u Prostředního miřkovského rybníku. Podél rybníka se vydáme směrem k prvnímu vrcholu. Prvním vrcholem, kam dojdeme po lesní cestě, bude Rozsocha, vrch s výšinným sídlištěm s nálezy pozdně halštatskými a středověkými. Středověké osídlení v těchto neobvyklých polohách je většinou spojováno s jakousi strážní funkcí. Toto místo má úžasný, skoro kruhový rozhled, na vrcholové plošince jsou seskupeny nápadné balvany tvořící jeskynní útvar. Při výhledu neunikne naší pozornosti skalní okno mezi balvany. Z Rozsochy můžeme dále pokračovat do sedla mezi kopci na Vidický vrch neboli Tříslovec. Tady bylo zjištěno eneolitické výšinné sídliště chamské kultury. Vrcholovou plošinu Vidického vrchu rozděluje výchoz skály, dost možná v minulosti sloužící jako přírodní hradba. Další z navštívených vrcholů Sedmihoří bude nejvyšší vrchol - Racovský vrch. Zdá se, že eneolitické osídlení na Tříslovci nebylo zdaleka tak intenzivní jako právě zde na tomto významném výšinném sídlišti. Z Racovského vrchu se budeme pohybovat dále až dojdeme tak na úpatí Malého Chlumu a dále do sedla Velkého Chlumu. Toto hradiště s opevněním z pozdní doby bronzové je nejrozsáhlejším a druhým nejvyšším vrchem Sedmihoří.

Výlet od Mezholezkého rybníku

Výlet můžete začít příjezdem přes obec Jivjany a Velký Malahov, kde se hned za obchodem potravin vydáte podélně s ním (ne nahoru) k prvnímu lákadlu Čertovu sedlu. Poté budete pokračovat na zdejší kopec (po dešti ho zde může být náročné projet), který vás po sjezdu navede k Mezholezkému rybníku. Přejedete silnici s mostem kolem rybníku až k ceduli okr. Tachov. Další cedule, která otevírá přírodní park Sedmihoří vás pak navede k trochu delší cestě kolem myslivny (Nad Myslivnou 512 m n.m.) až dojedete k prvnímu vrcholu Chlum 610 m n.m. (Skalním mísám). Zde se dáte cestou nahoru k Racovskému vrchu. Zde si ale dejte pozor, od tohoto vrcholu se dejte směrem doprava kolem pravěkého sídliště. Pokud byste se totiž vydali směrem na Borek, moc už toho kromě výhledů k vidění nebude. Cesta vpravo bude hodně náročná. Budete stoupat stále výš a výš kolem spousty balvanů a přírodních úkazů, až dorazíte na zdejší vrchol! Po spoustě dřiny a úzké soutěsce vás čeká odměna v podobě nádherného výhledu z vrcholu do zdejší krajiny. Poté stačí již pokračovat po lesní pěšině stále z kopce, ta vás pak navede na zpevněnou cestu a vrátíte se tak na místo Skalním mísy. Zde už pak stačí pokračovat směrem na Mezholezy (2.5 km). Tato trasa je celkem náročná, ale vyplatí se!

Cyklistika Sedmihoří
Sedmihori_51Ax.jpg

Naše doporučení:

• Počítejte s tím, že kromě obce Miřkova a Mezholezy si zde neukoupíte nic ke svačině ani k pití.

• Je tedy dobré si vzít svačinu sebou, zrovna tak v letním období dostatečnou zásobu pití, což platí zejména pro cyklisty. Není nic horšího než dehydratace a následně vyčerpaný organismus.

• Pokud sem přijedete v letních dnech autem nebo v době dovolených a výchozím bodem pro vás bude začátek naučné stezky u Miřkovských rybníků, tak je zde opravdu malý prostor na parkování. Může se stát že nebudete moci nikde zaparkovat. Proto je dobré si přivstat a dorazit v časných ranních hodinách.

• Je také dobré mít sebou vlastní navigaci nebo mapu. Vzhledem tomu že je přírodní park Sedmihoří málo navštěvovanou oblastí, může se stát, že zde nikoho dlouho nepotkáte a nikdo vám tak ohledně cesty neporadí.

• Zdejší balvany vás budou lákat k výlezu a zejména také vaše děti. Většinou jsou ze stran pokryté tenkou vrstvy mechu, který může zapříčinit to, že po něm může sklouznout noha. Vyvarujte se případným nehodám, neboť pro první pomoc budou některá místa opravdu špatně dostupná. Buďte proto opatrní, užijte si výlet a krásné počasí!

Borovicový les, Sedmihoří

Borovicový les a tajuplná místa opředená legendou

Největším lákadlem na trase naučné stezky je místo zvané U ručiček

Podle staré legendy se zde setkali se svými vrchovatě naloženými povozy dva, do té doby nesmiřitelní, sedláci. Na úzké lesní cestě ale ani jeden nechtěl uhnout stranou, aby druhému umožnil průjezd. Když hádka dosáhla vrcholu, oba sedláci shledali, že bez vzájemné spolupráce se nehne z místa ani jeden z nich. A tak se stalo, že předchozí nepřátelství šlo stranou a sedláci si podali ruce na usmířenou. A protože to bylo gesto tak významné, nechali pravice napřažené ke stisku na usmířenou do balvanu vytesat. Podle psychotroniků ale není tento kámen ničím zvláštní a energii v něm rozhodně nemáme hledat. „…má ji však na rozdávání kámen na druhé straně cesty. Zdá se, že právě u něj probíhaly tajemné obřady kultu Otce Nebes“.

Sedmihoří přírodní park

Silné místo které nabízí silné zážitky pro silné povahy

Foto: Archiv Region Chodsko

Necháte-li se zlákat tajuplnou krásou přírodního parku Sedmihoří, budete odměněni nevšedním a nezapomenutelným výletem po pravěkých hradištích a neobvyklých geologických útvarech.

Sedmihori_logo_2.png
30D_ikona_Sedmihori.png

Příjemné a pohodlné objevování Sedmihoří nabízí zdejší naučná stezka o 12 zastaveních

Od Mířkovských rybníků začíná naučná stezka Lesů ČR. Její okruh má délku cca 10 km. Trasa je vedena převážně po lesních cestách, takže ji můžeme projet na kole či v zimě na běžkách. Díky provozovateli LČR, s.p. a Lesní správě Horšovský Týn je naučná stezka velice pěkně označena a určitě stojí zato. Na 12 zastávkách podává informace nejen o geologii, ale také o přírodě. Těmito trasami se však náročnější návštěvník okrádá o nejkrásnější scenérie, geologické rarity a v neposlední řadě i o návštěvu výšinných archeologických lokalit. Je jen tedy na vás jakou cestu si zvolíte.

Sedmihori_mapa.png

Přírodní park Sedmihoří

click.png

Rozsocha 600 m

Chlum 610 m

Křakovský vrch 563 m

Rybniční vrch 562 m

Hoher Bogen

Furth im Wald