Hrad i celé město se zapsali poměrně významně do českých dějin v dobách husitských válek. Tehdy se město přidalo na stranu husitů, konkrétně Táboritů. V srpnu roku 1431 bylo město obléháno vojsky čtvrté křížové výpravy v čele s markrabětem Fridrichem Braniborským a kardinálem Giulianem Cesarinim. Jeho vojska 14. srpna mezi Domažlicemi a městečkem Kdyně porazily spojené husitské svazy pod velením Prokopa Holého. Tato bitva je obecně známá jako bitva u Domažlic.

Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Po požáru r. 1592 ponechán chátrání. V 17. stol. na místě ruiny vystavěna solnice s věží. Chodský hrad často hostil české panovníky na jejich cestách do ciziny. Sloužil jako sídlo královských purkrabí. Barokní přestavba a úprava roku 1830 dala hradu dnešní podobu zámku, ve kterém se dnes nachází muzeum. Dominantu nároží historického jádra představuje Chodský hrad. Tuto stavbu založil spolu s městem Přemysl Otakar II. Jeho současnou podobu ovlivnily četné požáry. Roku 1592 vyhořel a stal se zříceninou, v níž se udržovaly pouze některé části. Tento stav byl podpořen rovněž tím, že bývalé zdi představovaly výhodný zdroj stavebního materiálu. Rudolf II. chtěl hrad přenechat na 50 let městu, když jej obnoví dle plánu stavitele Ulrika Aostalliho. Měšťané ale s touto úpravou nikterak nepospíchali. Ruiny nakonec přešly do rukou Wolfa Wilhelma Lamingena z Albenreuthu v roce Později došlo k dohodě, kdy měšťané získali hrad zpět, přičemž Lamingenové obdrželi část domažlických pozemků, na nichž později vznikl trhanovský zámek. Zbytky hradu byly v letech přeměněny na solnici s byty úředníků, která však byla znova přestavěna po požáru roku Stavba solnice, která byla později označena jako zámek, byla patrně navržena Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Stavbu ale nejspíše vedl stavitel Roček z Dašic. Mezi lety došlo k úpravě zámku, kdy byl adaptován pro potřeby dívčí školy a policejní stanice. Úpravy zřejmě navrhl krajský inženýr Čech a byly provedeny místním domažlickým stavitelem Václavem Královcem. Po roce 1842 zde působil magistrátní, posléze okresní úřad. Od roku 1926 začala budova sloužit potřebám městského muzea. Jak již bylo zmíněno, hrad zaujal v rámci městské parcelace nejvýhodnější polohu v jihozápadním nároží. Část obrácená k městu byla pravoúhlá, část obrácená z města ven byla čtvrtokrouhlého charakteru. Památku na bývalý hrad přestavuje obvodová zeď na vnější straně, část zdi východní a mezi nimi okrouhlá věž, která byla postavena na čtverhranném soklu. Vzhledem k tomu, že se hrad pravděpodobně řadí k středoevropským kastelům, je možno předpokládat existenci dalších věží v severozápadním a severovýchodním nároží. Podle zobrazení z roku 1592 hrad obsahoval tři palácová křídla. Proti městu nejspíše obíhal příkop a parkánová hradeb. Dnešní východní a severní zdi objektu stojí přibližně v místech původních středověkých.

Tip: Historické centrum Domažlic

Měšťanské domy s loubím ze 14. až 16. století tvoří historické centrum Domažlic, které je dnes součástí městské památkové rezervace. Doplňuje ho arciděkanský kostel Narození Panny Marie s šikmou věží, která tvoří dominantu města. Náměstí Míru v Domažlicích a přilehlé uličky jsou známé množstvím pamětních desek, pomníků a bust připomínajících významné osobnosti české kultury jako jsou například Božena Němcová, Alois Jirásek nebo Josef Kajetán Tyl.


Zastávky:

1. Nabburg
2. Neunburg worm Wald
3. Domažlice – Chodský hrad
4. Domažlice – Baldov
5. Horšovský Týn
6. Tachov
7. Kout na Šumavě
8. Rýzmberk
9. Rábí
10. Kašperk