Výletní tipy - Region Chodsko

Dobytí hradu Rýzmberk a Starého Herštejna domažlickými husity

8. Po stopách husitů – Rýzmberk

Zřícenina hradu Rýzmberk stojí na zalesněném kopci na česko-bavorském pomezí u Všerubského průsmyku nedaleko Kdyně na Domažlicku. Byl založen na přání Přemysla Otakara II. v polovině 13. století. Původně dvojdílný hrad měl na nejvyšším místě okrouhlý bergfrit, který střežil přístupovou cestu. Na protilehlé straně stál hradní palác. Byl v držení mnoha rodů (Švihovští z Rýzmberka, Černínové z Chudenic). Význmamné místo při husitských válkách - Racek z Rýzmberka. Hrad zničen za Třicetileté války švédskými vojsky. Dnes je zde sezónně přístupná vyhlídková věž. Z hradu se dochovaly zbytky hradního paláce s mohutnou věží, hradby a bašty.

Hrady Rýzmberk a Starý Herštejn na Domažlicku spojovala obdobná úloha na jihozápadní hranici Čech. Obě fortifikace totiž střežily důležité hraniční přechody na dvou větvích řezenské cesty překračující pohraniční hvozd ve Všerubském průsmyku a na Herštejnském neboli Vranovském sedle. Mezi těmito přechody vedla Domažlickým průsmykem další větev řezenské cesty, kterou bránilo mohutně opevněné královské město Domažlice s chodským hradem. Od doby vlády Přemysla Otakara II. tvořily dotčené fortifikace ve spojení s vesnicemi domažlických Chodů promyšlený systém pohraniční obrany na třech větvích řezenské cesty proti nepřátelským vpádům z Dolního Bavorska a Horní Falce. Situace se radikálně změnila na počátku husitských válek, kdy Domažlice na jaře roku 1421 opustily katolický plzeňský landfrýd a připojily se k Žižkovu táborskému svazu. Oba zmíněné hrady v domažlickém sousedství - Rýzmberk ve vzdálenosti asi 8 km jihovýchodně a Starý Herštejn asi dvakrát tolik západně od Domažlic - zůstávající v držení příslušníků strany podjednou, náhle znamenaly přímo smrtelné ohrožení husitského města. Nejenže byly sídlem nepřátelských posádek, ale také umožňovaly křižáckým výpravám snadnější průnik do českého pohraničí. Tyto skutečnosti zásadně podmínily dobytí dotčených hradů v květnu roku 1421. V Husitské kronice Vavřince z Březové se uvádí: „Domažličtí, dobyvše jedné tvrze, upálili šestnáct zemanů, které v ní zajali, ušetřivše jen Bohuslava z Ryžmberka, protože byl předtím zajatcem Pražské obce." Koncem listopadu roku 1420 se nacházel Žižka se svými tábory v Klatovech a zaútočil také na rýzmberské panství, samotný hrad měl však husitskému útoku odolat. O pustošení rýzmberského panství případně o obležení Rýzmberka Žižkovými tábory se však nenachází žádné písemné doklady. 23. prosince 1420 máme Žižku doloženého v Táboře a teprve asi 6. ledna 1421 se první hejtman táborů objevuje u Chotěšova nedaleko Plzně. Žižkův itinerář mezi Táborem a Chotěšovem neznáme, a tak nelze vyloučit možnost postupu táborů po silnici spojující Klatovy a Domažlice, kterou hrad Rýzmberk ohrožoval. Tažení táborů k Chotěšovu a jeho dobytí 18. ledna podnítilo pivořiského převora Jana k tomu, že nechal na hrad Starý Herštejn přenést klášterní poklad a veškeré cenné věci a posílil herštejnskou posádku o klášterní pacholky. Na rozdíl od Rýzmberka víme o hradu Starém Herštejnu po celé půlstoletí před husitskými válkami velice málo. Jenom jsou dochovány záznamy, že před začátkem husitských bouří rok co rok docházeli Italové do okolí Starého Herštejna sbírat drahé kameny, které potom umělecky zpracovávali. V této rozbouřené době roku 1419 sídlil na hradě Starém Herštejně Fridrich Elsenberk z Hirnheirnu z rodu, jehož členové patřili k fojtům a fundátorům blízkého kláštera augustiniánů eremitů v Pivoni a měli v klášterním kostele svou hrobku.

Během května roku 1421 dobyli domažličti husité dva hrady ve svém sousedství. Nejprve 3. či 4. května hrad Starý Herštejn v držení Fridricha z Elsenberka a poté mezi 12.-18. květnem hrad Rýzmberk v držení Bohuslava, Půty a Jana Rýzmberských z Janovic a upálili na nich více než 33 osob. Na dobytí obou hradů se osobně Žižka neúčastnil. Domažlice však tvořily nejzápadnější a tedy strategicky velmi důležitou výspu táborského svazu proti katolickému plzeňskému landfrýdu a dobytí zmíněných hradů bylo bezesporu v Žižkových intencích, ne-li přímo z jeho popudu. Domažličtí husité však přes předchozí Žižkovu chválu dobyté hrady neudrželi. Není také známo, zda na dobytých hradech měli své posádky, nebo je nechali opuštěné. Žižka také nesplnil svůj předchozí slib o příjezdu do Domažlic a to byla také jedna z důležitých skutečnosti, že katolická strana oba hrady v poměrně krátké době získala nazpět. V tom sehrál důležitou úlohu již zmíněný Zdeněk z Drštky, který s pomocí hornofalckých posil a sboru Hanuše Libštejnského z Kolovrat úspěšně odrazil Žižkův útok na Horšovský Týn. Domažlice nám v letech 1423-1424, pak po neúspěšném Žižkově útoku na Horšovský Týn, zcela mizí z pramenů. Poté několik let o hradě Rýzmberku nic nevíme, až při porážce 5. křížové výpravy u Domažlic a Rýzmberka 14. srpna 1431 uvádí Starý letopisec, že křižáci s vozy svými do lesů bavorských a na Rýzmberk za Domažlice utekli.
O hradě Starém Herštejně se od jeho dobytí dozvídáme až k roku 1428. Tehdy pohraniční hrad do mocenské sféry falckých Wittelsbachů tušit krále Zikmunda, jenž tím řešil svou insolventnost vůči přednímu vůdci křižáckých výprav do Čech. Starý Herštejn měl také zřejmě představovat důležitý strategický bod k výpadům na české území. Husitská strana na tento stav s jistým zpožděním reagovala. Na počátku listopadu roku 1429 byl odražen útok asi 300 husitů u elsenberského sídla v těsném sousedství Starého Herštejna, při němž padlo asi 70 husitů a 27 jich bylo zajato. Pokud však husité obléhli Starý Herštejn, byli zajisté odehnáni protiútokem jízdních oddílů Viléma III. Bavorského a falckrabího Jana do českého pohraničí.

Tip:

Po prohlídce hradu Rýzmberk a občerstvení se vydáte po červené zpátky do Podzámčí. Kdo už nebude moct, může po silnici nebo žluté turistické trase sejít do města Kdyně. Kdo se cítí na pokračování, napojí se na červenou turistickou trasu a vyradí směr Příkopy a Nový Herštejn. Na cestě nás čekají tři zastávky. (cca 17 min, 3 km)

Hradiště Příkopy - Prastaré sídlo Drslaviců zváno též Starý Rýzmberk, založeno údajně r. 1040 po bitvě Čechů s Jindřichem III, užíváno ve 13. stol. a opuštěno po založení blízkého Rýzmberka. Zachovány dva hluboké příkopy částečně doplněné třetím. Tajemnou atmosféru impozantního opevnění porostlého starými lipami dotváří dutý javor zakreslený v plánech již před 200 lety. Místem prochází značená cesta z Rýzmberka na Nový Herštejn.

Kreslova studánka - tudánka se nachází na odbočce z červené turistické značky při cestě mezi zříceninami hradů Rýzmberk a Nový Herštejn. Pečovatel: Klub českých turistů

Zřícenina Nový Herštejn - Torzo hradu leží na vysokém vrchu, nedaleko lesy obklopené Kdyně. Hrad založil Bušek II. z Velhartic v první polovině 14. století, což potvrzují i písemné prameny. Z hradu se dochovala mohutná obytná věž se zachovanými střílnami a dobře patrným původním vstupem v úrovni 1. patra. Dále se zachovaly vysoké zbytky zdí dolního hradu a při cestě k bývalé hradní bráně i tzv. Panenská věž.

Z Nového Herštejna po červené dorazíme k rozcestí kde již po cyklotrase č. 2042 sjedeme do města Kdyně. Cesta je z kopce, ale tvoří ji prudké zatáčky. (cca 20 min, 5,4 km)

Zastávky:

1. Nabburg
2. Neunburg worm Wald
3. Domažlice – Chodský hrad
4. Domažlice – Baldov
5. Horšovský Týn
6. Tachov
7. Kout na Šumavě
8. Rýzmberk
9. Rábí
10. Kašperk

Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele

Otevírací doba:

Otevírací doba hradu v sezóně 2021:
září - říjen: víkendy - 11.00 - 17:00 hod.
Za nepříznivého počasí bude zavřeno.
Více informací na FB Hrad Rýzmberk a hradní hospůdka

Ceny:

Vstupné zdarma

Více informací:

Zaměření výletu: příroda a historie
Typ výletu: turistika a cyklistika
Začátek výletu: hrad Nový Herštejn nedaleko Kdyně
Konec výletu: hrad Nový Herštejn
Časová náročnost: 2 hodiny a více
Není vhodné pro kočárky a osoby se sníženou pohyblivostí.

Kontaktní informace: 

informace_2.png

Kdyně

Informační centrum města Kdyně
Nádražní 314
345 06 Kdyně

hotel_1.png

379 413 555,
606 935 568