Become a Vendor
I'm a paragraph. Click here to add your own text and edit me. It’s easy. Just click “Edit Text” or double click me to add your own content and make changes to the font. I’m a great place for you to tell a story and let your users know a little more about you.
Become a Vendor
I'm a paragraph. Click here to add your own text and edit me. It’s easy. Just click “Edit Text” or double click me to add your own content and make changes to the font. I’m a great place for you to tell a story and let your users know a little more about you.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Klášterní kostel v Domažlicích
Dominantou části náměstí v Domažlicích je klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a přilehlý konvent řádu obutých Augustiniánů – mnichů, jejichž zakladatelem je v roce 1287 český král Václav II. a jeho manželka Jitka. Zakládací listina byla vyhotovena v lednu 1288 pražským biskupem Tobiášem z Bechyně.
Poté bylo započato se stavbou klášterního kostela, která se protáhla a proto v roce 1379 povolil pražský arcibiskup Jan z Jenštejna sbírku na jeho dokončení. V roce 1419 přepadli Husité domažlický konvent, vypálili konventní budovy, rozehnali mnichy a vyplenili kostel. Správa klášterního jmění byla králem Jiřím z Poděbrad přenechána pánu Ježkovi z Boskovic a v roce 1470 převedena na pana Lva z Rožmitálu. Domažličtí požádali v roce 1534 o přenechání klášterního majetku, což bylo povoleno císařem Ferdinandem I. v roce 1557. Jelikož klášterní kostel i konvent byly značně zdevastovány, tak opravy trvaly téměř až do konce 17. století. Augustiniánský řád získal roku 1681 opět práva užívání kostela a bylo započato s budováním jeho vnitřního zařízení. Uskutečnilo se jak na účet řádu, tak i z dobrovolných darů příznivců klášterního kostela a mezi nimi byli Krištof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic, rytíř Stupparth z Löwenthalu a Jan František hrabě z Vrtby. Požárem ve městě v roce 1747 došlo k značnému poškození budov i kostela a jejich oprava se protáhla až do roku 1832, kdy došlo v listopadu k vysvěcení kostela.
Původně před kostelem na jižní stranu byl hřbitov, který byl obehnán zdí, a v roce 1841 byla městská hořejší brána zbourána a tuto jižní část pozemku odkoupilo město Domažlice. Na nově vystavěné zdi byly opět umístěny následující sochy z původní zdi, které jsou dílem sochaře Františka Ringelhahna v roce 1746 a to: sv. Mikuláš Tolentinský, Nanebevzetí Panny Marie, sv. Augustin, sv. Jan Facunda (ze Sahagún), sv. Tomáš z Villanovy, sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Gelasius, papež a sv. Vavřinec. Klášterní zeď je u kostela ukončena kutou barokní železnou mříží pocházející z 18. století. V chodbě kláštera bylo v roce 1731 umístěno 14 obrazů křížové cesty malířem Josefem Heidlem. Vzhledem k jejich značné zchátralosti byly v roce 1842 pořízeny nové obrazy, jejichž autorem je domažlický rodák a malíř Petr Wimmer (narozen 1822, zemřel roku 1879). Ve 20. století došlo k několika opravám kostela i věže. Při obnově vnitřku kostela v roce 1913 byla zrenovována nástropní malba nad hlavním oltářem znázorňující korunování Panny Marie malířem Martinem Matoušem z Prahy. Vnitřní zařízení tvoří hlavní oltář se dvěma postranními oltáři a u hlavního oltáře jsou sochy učitelů církve sv. Augustina a sv. Řehoře Velikého z 18. století.
Vznik sochařské výzdoby na zdi domažlického augustiniánského kláštera souvisí s jeho přestavbou v době převora P. Gelasia Vovsa (kolem poloviny 18. století). Za jejich autora je považován domažlický sochař pražského původu František Ringelhahn (1706-1789). Mezi sochami najdeme i světce zobrazované v Čechách jen velice vzácně.Sochy zdobily zeď a bránu ohraničující prostor jižně od klášterního kostela (na hraně dnešní vozovky). Býval zde hřbitov a později klášterní zahrada. V roce 1842 byla zeď posunuta na současné místo a sochy přemístěny.Poslední opravy soch v roce 2006 vedly k nahrazení originálů na zdi kláštera kopiemi. Originály soch se nacházejí v klášterním ambitu.
Sv. Vavřinec: Původem ze Španělska, římský jáhen. V době pronásledování křesťanů císařem Valeriánem rozdal všechny cennosti římské církve chudým. Při nátlaku, aby cennosti vydal císaři, poukázal na nemocné a chudé se slovy: „Pohleď, to je naše bohatství!“ Odměnou mu bylo mučení a smrt.
Sv. Gelasius: Poslední papež původem z Afriky, žák sv. Augustina, spisovatel. Odmítal církevní rozkol, naopak se zasazoval o oddělení moci světské a církevní. Dbal na čistotu mravů a víry, na práva a svobodu všech lidí, zastával se chudých a vdov.
Sv. Václav: Český kníže, usiloval o mravní i kulturní povznesení Čech. Mezi jeho ctnosti patřila silná vůle, hluboká zbožnost a mírumilovnost. Svým příkladem vedl lid z vlivů pohanství ke křesťanskému životu. Zaplatil za to životem u dveří kostela ve Staré Boleslavi a stal se hlavním patronem naší země.
Sv. Jan Nepomucký: Pocházel z Nepomuka v jihozápadních Čechách. Hájil práva církve a její svobodu proti zvůli krále Václava IV. Pro svou věrnost povolání i mlčenlivost byl královými biřici mučen a po umučení shozen z Karlova mostu do řeky Vltavy.
Sv. Jan Sahagunský: Žil ve Španělsku. Augustinián, kněz, převor kláštera v Salamance. Měl dar usmiřovat spory. V kajícnících dovedl vzbudit hlubokou lítost a vedl je k opravdovému obrácení. Z kazatelny káral veřejné hříchy utlačování chudých, svárlivost i pohoršlivý oděv.
Sv. Tomáš z Villanovy: Španěl. Augustinián, učil na universitě v Alcalá de Henares, byl převorem a provinciálem řádu. 1544 jmenován arcibiskupem ve Valencii. Výborný kazatel, dokázal si najít „klíč k lidským srdcím“. Podporoval chudé, nemocné, potřebné.
Sv Augustin: Pocházel z Afriky. V mládí vedl hříšný život, přesto dosáhl velké vzdělanosti. Ve 33 letech se pod vlivem sv. Ambrože stal v Miláně křesťanem. V čele mnišské komunity se vrátil do africké vlasti. V dnešním Alžírsku byl vysvěcen na kněze a později zvolen biskupem. Stal se jedním z nejvýznamnějších raně křesťanských filosofů.
Sv. Mikuláš Tolentinský: Žil v Itálii. Augustiniánský světec, patron chudých, Bavorska a Itálie, přímluvce za trpící v očistci. Pomáhal chudým, uzdravoval nemocné.
Nanebevzetí Panny Marie: Panna Maria, Matka Boží, byla po skončení svého pozemského života vzata s tělem i duší do nebeské slávy.



Otevírací doba:
V době bohoslužeb
Pravidelné bohoslužby:
Neděle: v 18.00 hodin
Úterý – sobota: v 17.15 hodin
Ceny:
Bez vstupného
Více informací:
Zaměření výletu: sakrální památky
Typ výletu: turistika
Začátek výletu: Náměstí míru Domažlice
Konec výletu: Náměstí míru Domažlice
Časová náročnost: 30 minut
Kontaktní informace:

Domažlice
B. Němcové 344 01,
344 01 Domažlice

379 722 360