Výletní tipy - Region Chodsko

Vzácné dřeviny i živočichové

Horšovský Týn zámecký park

Historie místního parku je úzce spojena s historickým vývojem zdejšího zámku. Během přestavby původního gotického hradu na renesanční zámek vzniká po roce 1550 za hradním příkopem poměrně rozsáhlá renesanční zahrada s míčovnou. Zahrada byla vytyčená vysokou kamennou zdí, v jejíchž horních rozích stávaly kruhové altány. Jeden z nich, nazývaný jako Paví klec, se zachoval na východní straně dodnes. Terén byl rovinatě upraven zřejmě pomocí teras, na nichž se rozkládal pravidelný diagonálně členěný parter o tvaru nepravidelného čtyřúhelníku. Po Bílé hoře připadl zámek Trauttmansdorffům. Ti se pustili do úprav svého sídla a jeho okolí. Výsledkem jejich činnosti byla zahrada pravidelných tvaru s barokními doplňky-kamennou kašnou, bazénem s polosloupy a barokní bránou v ohradní zdi. Kolem roku 1770 se za knížete Ferdinanda Trauttmansdorffa uskutečnily další úpravy zahrady a přilehlých bažantnic, během nichž tu byly vysazeny některé nové dřeviny dovezené z Aschaffenburku. V tomto období se začíná pomalu vytvářet dnešní podoba přírodně krajinářského parku. Ještě v polovině 19.století je v horní části velmi dobře patrná dřívější renesanční zahrada. Krajinářský park je v této době stále ještě samostatnou částí soustředěnou do podoby protáhlého obdélníku v okolí Křakovského potoka s kaskádou rybníčku a přilehlých strání. Postupem času byly převáděny do dnešní podoby i ostatní části území. V roce 1880 dochází k propojení dosavadní renesanční zahrady, přilehlých bažantnic a dosud samostatného krajinářského parku. Výsledné krajinářské dílo má rozlohu kolem 40 ha. Se vznikem přírodně krajinářského parku natrvalo zaniká renesanční zahrada.
Při kompozici krajinářského prvku se zde dokonale využilo členitého terénu, který je jako stvořený pro různé výhledy do parku, okolní krajiny, ale i na samotný zámek. Najdeme zde táhlé návrší, přechody do strmých svahů, roklí, nechybí ani údolí okolo velkého rybníka ležícího pod zámkem a řada luk, alejí a starých porostů. Různorodost terénu podporuje vznik rozličných stanovišti, což nahrává pěstování dřevin s různými stanovištními nároky. Toho také využil zámecký zahradník Sittauer, který introdukci řady cizokrajných dřevin značně rozšířil dendrologickou sbírku místních dřevin. V parku bychom nalezli přibližně okolo 30 druhů jehličnanů a přes 100 druhů listnáčů. Z jehličnanů jsou zde zastoupeny různé druhy borovice (Pinus ponderosa, P. strobus, P. nigra var. austriaca, P. mugo var. rostrata), množství kultivarů zeravů (Thuja occidentalis Ellwangeriana, T.o. Ellwangeria a Rheinhold), jalovce (juniperus sabina 'Variegata', J. virginiana), hadí smrk (Picea abies 'Viminalis'), jinan (Ginkgo biloba), jedle (Abies cincolor), tisy (Taxus bccata) aj. Za listnáče si uveďme například habr (Carpinus betulus 'Incisa'), břestovec (Celtis occident is), zakrslý jasan (Fraxinus excelsior 'Nana'), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), sbírku dubu (Q. macranthera, q. rubra, q. robur 'Fastigiatá'), jasánů a buku (Fagus sylvatica 'Atropunicea', F. sylvatica 'Pendula'). Najdeme tu převislou podobu jeřábu (Sorbus aucupariys 'Pendula') či jilmu (Ulmus glabra 'Pendula'), dále pak kaštanovník jedlý (Castanea sativa), katalpu (Catalpa bignonoides). Z keřů je zde hojnost skalníků, tavolníku, dřišťálů. Rostou zde i šácholany, kultivary pěnišníků (Rododendron hybridum) nebo také stálezelená bobkovišeň (Prunus laurocerasus).

Na staré duté stromy jsou vázána vzácná společenstva hmyzu, především brouků která prozatím jinde v západočeském regionu nebyla zjištěna. Nejvýznamnější zástupci zákonem chráněných brouku, kteří prokazatelně v zámeckém parku žijí a jsou bezprostředně vázáni na staré duté stromy, jsou: roháč obecný (Lucanus cervus), kovařík Lacon querceus, zdobenec zelený (Gnorimus nobilis) a páchník hnědý (Osrfioderma eremita). Poslední z nich je navíc sledován v rámci evropského zjišťování ohrožených živočichu soustavou Natura 2000. Na území zámeckého parku se dále vyskytují brouci zařazení Červeného seznamu ohrožených živočichů, který např. klasifikuje zde v dutinách žijícího kovaříka Crepidophorus mutilatus jako kriticky ohroženého, či velmi vzácné druhy indikující kontinuitu přírodního prostředí Pycnomerus terebrans či Colydium filiforme. Další druhy významné z regionálního hlediska jsou zlatohlávek mramorovaný (Liocola lugubris), kozlíček (Stenostola dubia), kozlíček zdobený (Mesosa curculionoides), drabčík sršní (Velleius dilatatus), krasec lipový (Lamprodila rutilans) a další. V současné době jsou unikátní broučí společenstva na svazích zámeckého parku ohrožena úbytkem, vhodného životního prostředí. Staré a doupné stromy jsou napadány tracheomykozní houbou, která způsobuje ucpání vodivých pletiv a rychlé odumření stromu. Na mnoha místech je původní vegetace vytlačována invazními dřevinami (především akátem) a rovněž chybí dostatek dalších vhodných stromu, ve kterých by vzácní a ohrožení živočichové mohli najít útočiště.

Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele

Otevírací doba:

Celoročně volně přístupný

Ceny:

Vstupné zdarma

Více informací:

Zaměření stezky: příroda a historie
Typ stezky: turistika
Začátek stezky: zámecký park Horšovský Týn
Konec stezky: zámecký park Horšovský Týn
Časová náročnost: 1-2 hodin

Kontaktní informace: 

informace_2.png

Horšovský Týn

Náměstí Republiky 52,
346 01 Horšovský Týn

hotel_1.png

+420 379 423 111
+420 606 659 643