Exotická paní domu a matka Evropy

Po stopách hraběnky Mitsuko

Výlet o 8 zastavení vás seznámí s hraběnkou Mitsuko Coudenhove-Kalergi. Ženou hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, který působil jako legační rada Rakousko-Uherska v Japonsku. Jak a kde žila první trvale žijící Japonka v Evropě? Přijeďte se podívat do Horšovského Týna ve kterém na státním hradu a zámku můžete začít Jeden z prohlídkových okruhů (Mitsuko). Ten vás seznámí s hraběnkou Mitsuko Coudenhove-Kalergi, která se tak stala první Japonkou provdanou do Evropy na přelomu 19. a 20. století. Mitsuko Aoyama se v roce 1895 provdala za hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, který v Japonsku působil jako rakousko-uherský konzul. Společně se pak usadili na zámku v Poběžovicích. Mitsuko od roku 1906, po smrti manžela, sama spravovala rodový majetek. Po vzniku samostatného Československa přesídlila do Vídně, kde v roce 1941 zemřela.

V roce 1874 se narodila v rodině pana Aojamy, obchodníka s olejem a starožitnostmi, dcera Mitsuko. Nikoho přitom ani ve snu nenapadlo, jaká budoucnost ji čeká. Rakousko-uherský diplomat Heinrich Coudenhove - Kalergi (1859-1906) přijíždí do Tokia v roce 1891. Seznamuje se s mladičkou Mitsuko a o rok později vstoupí do manželství. Do té doby zcela uzavřené Japonsko se sice v období nazývaném Meidži pomaloučku otevírá světu, ovšem sňatek uzavřený napříč oběma kulturami bylo nepochybně průlomem do starých japonských tradic a představ. (Šuškalo se dokonce o tom, že souhlas nevěstina otce získal Heinrich zaplacením jeho dluhů.) Roku 1896 odplouvají manželé už se dvěma malými syny do Evropy a natrvalo se usadí na rodovém sídle v západočeských Poběžovicích.

Rodina paní Mitsuko se postupně rozrostla o dalších 5 potomků. Bohužel otec Heinrich náhle umírá. Mitsuko spravuje sama poběžovické panství a zajistí dětem prvotřídní vzdělání. Nejstarší syn Hans (1893 - 1965) se stal držitelem rodového majetku. Bohužel jako stoupenec henleinovců musel z vlasti odejít na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Druhorozený syn Richard (1894-1972) je považován bezmála za zakladatele Evropské unie. Byl totiž iniciátorem tzv. Panevropského hnutí, které položilo základ budoucímu sjednocení kontinentu. Také proto se hraběnce Mitsuko někdy přezdívá "matka Evropy."
Hraběnka Micuko se po roce 1918 natrvalo přestěhovala do vily v Mödlingu u Vídně, kde žila v ústraní se svou dcerou Olgou. Ta jediná z dětí se neprovdala a stala se ošetřovatelkou nemocné matky. Mitsuko zemřela 28. srpna 1941.

Začátek výletu:
1. Státní hrad a zámek Horšovský Týn
Na mimořádném prohlídkovém okruhu "Mitsuko" se seznámíte s postavou hraběnky Mitsuko Coudenhove-Kalergi a její rodinou. Na základě Benešových dektretů byla pozůstalost po hraběnce uložena na zámek v Horšovském Týně, který Mitsuko velice často navštěvovala. Nábytek, obrazy, zbraně, porcelán a rodinné fotografie, to vše zde můžete vidět.

2. Náměstí s kostelem a radnicí
Na náměstí před zámkem si můžete prohlédnout renesanční a barokní fasády domů, budovu radnice a nahlédnout můžete i do kostela sv. Petra a Pavla. Přes prázdniny je otevřena i kostelní věž, která slouží jako rozhledna. Z náměstí se vydáme po zelené turistické značce, překročí po mostě řeku a dostaneme se na světelnou křižovatku. (cca 5 minut, 0,5 km)

3. Kostel sv. Apolináře
Chrám byl založen v polovině 13. století a patří k nejstarším církevním stavbám ve městě. Je to jednolodní obdélníková stavba s gotickým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou z konce 14. stol. a o něco málo mladší kaplí Panny Marie, v níž se nacházejí vzácné nástěnné malby z doby kolem r. 1500. K severozápadnímu nároží kostela přiléhá mladší věž. Roku 1422 byl kostel při obléhání města husity vypálen a jeho dostavba se poté značně protahovala, takže byl úplně dokončen až v baroku po polovině 18. století. V letech 1926–1927 došlo k celkové rekonstrukci kostela, při níž byly pod barokní omítkou objeveny některé gotické architektonické detaily. Dodnes se tak dochovaly vstupní gotické portálky a řada zajímavých, zvenčí osazených náhrobních kamenů z let 1510–1834. Dále pokračujeme po zelené až ke kostelu sv. Anny na Vršíčku. (cca 5 minut, 0,8 km)

4. Kostel sv. Anny na Vršíčku
Bývalý poutní kostel sv. Anny, byl postaven na místě malé kapličky. Podle pověsti se na tomto místě několikrát zjevila soška sv. Anny a nedaleko kostela bývala studánka, která měla léčivou moc. Roku 1516 byl vysvěcen kostel, který byl rozšířen za Anny Marie z Trauttmansdorffu (roz. z Liechtensteinu). V 18. století nechali Trauttmansdorffové vyrobit nové oltáře v dílně plzeňského sochaře a řezbáře Karla Legáta. V 19. století vznikla pod kostelem hrobka rodiny Trauttmansdorffů. Po roce 1945 areál postupně chátrá. Smutný konec podtrhla i razie horšovskotýnských občanů roku 1968. ti se rozhodli vykrást hrobku kostela i kostel samotný. Z rozhodnutí tehdejšího ministerstva kultury byl veškerý mobiliář kostela vytažen před kostel, polit naftou a spálen. Aneb smutný příklad zacházení s památkami za minulého režimu. Dnes je kostel zavřený. otevírá se pouze dvakrát do roku - na velkou historickou bitvu pořádanou SHŠ Samotáři v červnu a na pouť sv. Anny v červenci. Pokud máte zájem o návštěvu v jiný den, kontaktujte správu státního hradu a zámku v Horšovském Týně. Dále pokračujeme po cyklotrase č. 2141 až do obce Šitboř. (cca 60 minut, 13,5 km)

5. Šitboř - zřícenina kostela sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše, významná gotická nemovitá památka, patří k nejstarším v Plzeňském kraji. Jeho založení je připisováno pivoňskému klášteru, podle archeologických průzkumů kostel pochází patrně z poloviny 13. století. Dnes je kostel ve zdevastovaném stavu a je z něj zřícenina, která je však chráněna jako kulturní památka České republiky. Aneb smutný příklad zacházení s památkami za minulého režimu. Dále pokračujeme po cyklotrase č. 2141 do obce Poběžovice. (cca 10 minut, 1,8 km)

6. Poběžovice
První písemná zpráva pochází z roku 1359. Město velice spjaté s malým zámkem. zámek Poběžovice - jádro zámku pochází z vodního hradu, který zde stál od poloviny 15. století. Hrad byl opěvněn hlubokými příkopy a hradbami. V letech 1682-95 byl upraven na raně barokní zámek. Vzniklo nádvoří, které lemují arkády s pavlačemi. Poslední majitelé nechali přistavět pseudorenesanční bránu a zvýšit zámeckou věž. Dnes v zámku můžete obdivovat nástěnné malby z 15. a 16. století nebo prostory bývalé hradní kaple. Zajímavostí je, že zde v mládí jako učitel hudby působil Bedřich Smetana.V 19. století patřil do držení rodu Coudenhove-Kalergi. Zde žila hraběnka Mitsuko, která se do Evropy dostala se svým manželem roku 1896. Po její smrti vlastnil zámek a panství prvorozený syn Hans, který byl na základě Benešových dekretů vystěhován. Budovu obývala armáda až do roku 1990. Zámek uzavřen z technických důvodů. židovský hřbitov - Na židovském hřbitově se dnes nachází kolem 50 náhrobních kamenů z původních 500. Většina z nich byla bohužel zničena během 2. světové války. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1634. Zajímavý je také mohutný reliéfní náhrobek rabína Joela Ranschburga pocházející z roku 1820. Na pěkně udržovaný hřbitov se dostanete umělecky kovanou brankou. Dále pokračujeme po cyklotrase č. 2141 do obce Mnichov, zde se napojíme na cyklotrasu č. 2281 a dojedeme do obce Pivoň. (cca 30 minut, 6,8 km)

7. Pivoňský klášter
Podle pověsti jej založil kníže Břetislav roku 1040 po svém vítězství nad římským králem a císařem Jindřichem III. Ani první písemná zmínka nám moc nepomůže, protože historici se přou o její dataci (1225 nebo 1379). V roce 1420 či 1421 byl klášter zpustošen husity, následně roku 1595 obnoven, načež byl v letech 1641 a 1648 vypleněn Švédy. V roce 1773 pak byl v době josefínských reforem zrušen. Poté byl přestavěn na zámek a z chrámu se stal farní kostel. V 19. století patřil do držení rodu Coudenhove-Kalergi. Během první světové války zde pobývala také Mitsuko, která pěstitelskou činností podporovala Rakousko-Uherskou armádu. Po její smrti vlastnil zámek a panství prvorozený syn Hans, který byl na základě Benešových dekretů vystěhován. Po roce 1945 užívala budovy bývalého kláštera nejprve armáda a poté státní statek. Od roku 1989 je klášter postupně obnovován. Zdejší původně raně gotický farní kostel Zvěstování Páně ze druhé poloviny 13. století patřící k nejstarším stavbám rané gotiky v Čechách byl roku 1686 částečně barokizován. Zachoval se raně gotický pravoúhlý presbytář s křížovou klenbou. Z lodi, jež měla původně valenou klenbu s lunetami, se dochovaly pouze obvodové zdi. Také z hranolovité věže na jižní straně presbytáře je dnes politováníhodná ruina. Dále pokračujeme po žluté trase na rozcestí Pivoň, pak po zelené trase k rozcestí Vranoc, dále si můžeme vybrat jestli pokračovat po zelené trase nebo se vydáme po cyklotrase č. 2281 až k rozcestí Vranovské sedlo. (cca 30 minut, 6,8 km). Na rozcestí se vydáme po červené turistiské značce až na zříceninu Starý Herštejn. (cca 15 min, 1,1 km)

8. Starý Herštejn
Zřícenina malého středověkého hradu postaveného v 8. století. Hrádek dříve sloužil k ochraně obchodních stezek vedoucích těmito místy. V historických pramenech se hrad objevuje poprvé v přídomku Protivce z Herštejna již roku 1272, není ovšem jasné, zda se jedná o zakladatele hradu, či zda mohl např. získat v léno původně královský hraniční hrad. Roku 1328 koupil hrad rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, ale zanedlouho se vrátil do majetku českého krále, a již o tři roky později jej Jan Lucemburský prodal za 300 kop grošů pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic, majiteli nedalekého panství Horšovský Týn. V období husitských válek byl Herštejn obléhán a dobyt vojskem města Domažlice, byl ale i nadále využíván. Konec jeho života znamenal rok 1510, kdy zde byl obležen a dobyt loupežný rytíř Zdeněk Dobrohost z Ronšperka a hrad byl poté vítězi rozbořen. Zajímavou historickou paralelou je fakt, že v dobách socialistického Československa zde stála hláska, z níž vojáci pozorovali vzdušný prostor na státní hranicí. A zde naše putování končí. Zpátky na silnici se dostanete opět po červené turistické trase.

Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele
Ní & Pro něj postele

Otevírací doba:

Zámek Horšovský Týn (listopad - březen) zavřeno, jinak celoročně otevřen

Ceny:

Mitsuko (výběrový okruh II.)
Dospělí: 80,-Kč
Senioři 65+: 60,-Kč
Mládež do 25 let (18-24 let): 60,-Kč
Držitel průkazu ZTP + ZTP/P: 60,-Kč
Děti do 18 let (6-17 let): 40,-Kč
Děti do 6 let (0-5 let): zdarma

Více informací:

Zaměření výletu: historie
Typ výletu: autem, případně na kole
Začátek výletu: Horšovský Týn
Konec výletu: Starý Herštejn
Časová náročnost: více jak půl dne až den

Kontaktní informace: 

informace_2.png

346 01 Horšovský Týn

Náměstí Republiky 52,

hotel_1.png

+420 379 423 111
+420 606 659 643