Radbuza není žádný impozantní tok, ale vody má díky jezům a úzkému řečišti po většinu roku dost nejen pro kajaky, ale i pro otevřené turistické kanoe s nákladem na týdenní táboření. Radbuza je sjízdná, když vodočet ve Staňkově ukazuje nejméně 30 cm. Výhodou je, že tento úsek Radbuzy je sjízdný téměř celoročně, a tak pokud se vám chce na vodu a odrazují vás masy lidí jako je tomu například na Sázavě, tak je Radbuza rozhodně vhodná alternativa. Romantické převážně zarostlé koryto volně plynoucí, střídavě i nějaké vlnky. Dosti pomalá řeka s kalnou vodou. Hodně jezů, často nejetelných. Mnoho volejů. Pár stromů přes koryto.

Charakterem řeky Radbuzy ja klasická menší říčka obtížnosti ZW. Po vyplutí máte před sebou klidnou plavbu, kdy řeka lehce meandruje a občas i zrychlí, což vodáka příjemně překvapí. Četné jezy je nutné obnášet. Výhodou jsou prázdné lodě, pak je to minimální zdržení. Pro případné prodření laminátky je lépe si vzít sebou malou soupravu na opravy. Do Horšovského Týna je řeka velmi zapadaná stromy a její splutí je náročné pro časté přetahování bobřích hrází nebo padlých stromů. Velké množství ledňáčků, kachny, konipasové, volavka. Hodně nutrií a bobřích okusů, ve vodě často i jimi sklizené kusy kukuřice. Kvetoucí netýkavky a svlačce. Občas pěkné černé skály, nejvyšší pod Holýšovem. Radbuza pramení v Českém lese na západním svahu Pivoňských hor, její tok končí soutokem s řekou Mží v Plzni. Soutokem s řekou Mží v Plzni vytváří Berounku. Délka řeky Radbuzy je 112 km. Plocha povodí měří 2179 km². Průměrný průtok Radbuzy u ústí činí 11 m³/s.

Horní část sice už od Bělé nad Radbuzou nese označení ZW, pro splouvání však bude vhodnější kajak nebo raft, řečiště je úzké, voda slušně táhne a některé padlé stromy je nutno pracně podjet nebo plavidlo přenášet. Pokud si chcete dopřát spíš pohodovou plavbu, na kterou si od Horšovského Týna lze troufnout i v otevřených lodích a s nevelkými zkušenostmi, začněte raději až v Týně. Pro milovníky dobrodružství, kterým fyzický zápřah nevadí, je při vyšším stavu vody horní úsek slušnou výzvou. Na řece se nacházejí i staré, nepříliš udržované jezy, podle stavu vody je lze z velké části bezpečně sjet. Celý tok lze z Horšovského Týna do Plzně sjet orientačně za dva dny, ale to je jen pro vodáky se sportovními ambicemi. Vodáci výletníci si oněch pětašedesát kilometrů rozdělí na tři až čtyři dny a z prázdninového týdne jim ještě pár dní zbyde na blízkou Úhlavu nebo pokračují po Berounce, kam jim vystačí síly a volný čas. Skutečně nebezpečný jez číhá až při průjezdu Plzní, tomu se raději vyhněte. Říká se mu „U mráčku“, „U povodí“ nebo „Americká“, je vysoký přes tři metry a zcela kolmý. Stěny navigace po stranách z něj dělají opravdovou past, pod jezem je navíc záludný vývar. Raději se přes něj nepokoušejte ani koníčkovat, je nutno přenést vše po levém břehu. Za vyššího stavu se k jezu ani nepřibližujte, hrozilo by případné natažení. Plzeň je tedy lépe vynechat a lodě provézt autem skrze město. Ve čtvrti Litice totiž začíná dlouhý úsek hladké vody až k hrázi přehrady České údolí, kde je potřeba lodě obtížně přenášet. Přímo v centru velkoměsta potom teče Radbuza a po spojení se Mží Berounka mezi vysokými kamennými zdmi. Doba splutí: 3 dni (Horšovský Týn – Plzeň). Radbuza je nenáročná krásná turistická řeka, vydejte se na ní. „Ahoj“ všichni na řece Radbuze!