Dříve středověký hrad Ronšperk vlastněný pány ze Švamberka. V 17. století přestavěn na barokní zámek. Ztrácí rysy středověké pevnosti, příkopy jsou zasypány, nádvoří dostává arkádové chodby a vzniká také park. Romantické úpravy zámku provedl v meziválečné době jeho poslední majitel, vzdělaný podivínský hrabě Hans Coudenhove-Kalergi. Ten opatřil fasády zámku různými pitoreskními kamenickými detaily. V roce 1945 mu byl zámek zabaven, vykraden, zdevastován a obýván pohraničníky. V 70. letech opuštěn a volně přístupný, na konci 80. let navržen k demolici. Ta byla naštěstí po roce 1989 odvolána a zámek se začal z iniciativy Městského úřadu opravovat. K velikosti a míře zchátralosti však nákladná rekonstrukce může trvat ještě velmi dlouho. Po opravách zde bude muzejní expozice svého zakladatele Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergi. Poběžovice se také v posledních letech staly velmi oblíbeným místem převážně pro turisty z Japonska. Hraběnka Mitsuko Aoyama Coudenhove-Kalergi byla první Japonkou, která v 19. století žila na území Evropy a která se zde usadila. Zámek je uzavřen, navštívit tak můžete Japonskou zahradu v zámeckém parku.

Nadstandardní objekt představuje zámek v Poběžovicích (Ronšperku). Stavbě předcházela tvrz z druhé poloviny 14. století, která se nacházela v místě dnešní fary. Na tvrz navázala výstavba pozdně gotického hradu v severovýchodním nároží města, což se událo za vlastnictví Dobrohosta z Ronšperka v 2. polovině 15. století. Nově vzniklý hrad měl kruhový půdorys a byl obklopen vodním příkopem, z něhož vyrůstala hradba zesílená baštami. Výsledná stavba se díky své výstavnosti a síle fortifikací řadila mezi přední objekty své doby. V druhé polovině následujícího věku proběhly renesanční úpravy, které se omezily na sgrafitovou úpravu fasád, menších změn v interiéru a na vybudování obdélného přístavku na západě. Mezi roky se uskutečnila raně barokní přestavba, která se opět promítla do podoby fasád. Rovněž vznikly arkády na nádvoří, pozměnila se vnitřní komunikace a výzdoba interiérů. Zámek byl dále upravován v druhé polovině následujícího století; dále roku 1864, kdy byl doplněn gotizujícími detaily. Změny ale probíhaly i v první polovině 20. století. Roku 1923 byla přistavěna pseudorenesanční brána, roku 1937 upravena věž a roku 1942 bylo přistavěno křídlo na severní straně. Od roku 1864 patřil zámek pozoruhodnému rodu Coudenhove-Kalergi, jehož předkové pocházeli z Nizozemí a Řecka. Heinrich Hans Maria se oženil s Japonkou Micuko Aojamou. Z jejich svazku vzešel syn Richard, který se později stal tvůrcem myšlenky Panevropy a trvalým předsedou Panevropské unie. Zámek svojí složitou podobou zcela odpovídá četným úpravám, k nimž v průběhu jeho historie došlo. Jedná se o dvoupatrový objekt, nepravidelného uzavřeného půdorysu kolem obdélného nádvoří. Na jižní straně od jádra stojí patrový trakt pocházející ze středověku. Oba tyto objekty spojuje pseudorenesanční brána. Fasády zámku jsou nepravidelně členěné. Na severozápadní straně je umístěno volné schodiště do patra s raně barokním portálem se segmentovým štítem, mohutnou znakovou kartuší a nad korunní římsou mohutný vikýř se zdvojeným obdélným oknem, volutami a segmentovým štítem. Jižní strana je reprezentována vstupním průjezdem, věží a renesanční znakovou deskou z roku Na východní straně jsou patrné pozůstatky sgrafitové výzdoby. V severovýchodním nároží stojí polygonální arkýř a pseudogotický portál. Nádvoří obklopují arkády. Na východní a západní straně jsou arkády pilířové s diamantovou bosáží v přízemí. Uprostřed jižní strany nádvoří je umístěna kašna rámovaná sloupovou edikulou. Součástí této strany jsou rovněž spojovací arkýřové výstupky a hranolová věž. Na severní straně se mezi arkádami nachází dodatečná dřevěná pavláčka. Místnosti v přízemí spolu se sklepením a arkádami jsou sklenuty křížovými a valenými klenbami.

Dominantou zámeckého parku se stala japonská kamenná zahrada. Připomíná tak slavnou japonskou hraběnku Mitsuko. Zenovou zahradu v Poběžovicích tvoří přibližně dvacet velkých kamenů. Součástí jsou také menší kamínky a nejmenší oblázky, které symbolizují vodu. Zahrada byla pojmenovaná Coudenhove-Kalergi Zen zahrada míru. Má symbolizovat mír po obou stranách hranice a mezi kontinenty. Kameny, které pochází z místních zdrojů, si vybíral japonský architekt Kanji Nomura, který patří k deseti nejlepším architektům v Japonsku. Dva nejvýraznější kameny se k sobě přimykají – symbolizují hraběnku Mitsuko a jejího manžela Jindřicha. Další kameny, které vypodobňují ostatní členy rodiny, nemají konkrétní pojmenování, protože každý kámen žije životem toho, kdo se na něj dívá.

Japonci se v posledních letech zajímají o osudy své krajanky. Její romantický životní příběh zpracovali v několika filmech, knihách a nespočtu novinových článcích. V roce 2002 byla v Tokiu instalována na ploše 900 m2 rozsáhlá putovní výstava, kterou navštívilo 170 000 lidí.