Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Po požáru r. 1592 ponechán chátrání. V 17. stol. na místě ruiny vystavěna solnice s věží. Chodský hrad často hostil české panovníky na jejich cestách do ciziny. Sloužil jako sídlo královských purkrabí. Barokní přestavba a úprava roku 1830 dala hradu dnešní podobu zámku, ve kterém se dnes nachází muzeum.

Dominantu nároží historického jádra představuje Chodský hrad. Tuto stavbu založil spolu s městem Přemysl Otakar II. Jeho současnou podobu ovlivnily četné požáry. Roku 1592 vyhořel a stal se zříceninou, v níž se udržovaly pouze některé části. Tento stav byl podpořen rovněž tím, že bývalé zdi představovaly výhodný zdroj stavebního materiálu. Rudolf II. chtěl hrad přenechat na 50 let městu, když jej obnoví dle plánu stavitele Ulrika Aostalliho. Měšťané ale s touto úpravou nikterak nepospíchali. Ruiny nakonec přešly do rukou Wolfa Wilhelma Lamingena z Albenreuthu v roce Později došlo k dohodě, kdy měšťané získali hrad zpět, přičemž Lamingenové obdrželi část domažlických pozemků, na nichž později vznikl trhanovský zámek. Zbytky hradu byly v letech přeměněny na solnici s byty úředníků, která však byla znova přestavěna po požáru roku Stavba solnice, která byla později označena jako zámek, byla patrně navržena Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Stavbu ale nejspíše vedl stavitel Roček z Dašic. Mezi lety došlo k úpravě zámku, kdy byl adaptován pro potřeby dívčí školy a policejní stanice. Úpravy zřejmě navrhl krajský inženýr Čech a byly provedeny místním domažlickým stavitelem Václavem Královcem. Po roce 1842 zde působil magistrátní, posléze okresní úřad. Od roku 1926 začala budova sloužit potřebám městského muzea. Jak již bylo zmíněno, hrad zaujal v rámci městské parcelace nejvýhodnější polohu v jihozápadním nároží. Část obrácená k městu byla pravoúhlá, část obrácená z města ven byla čtvrtokrouhlého charakteru. Památku na bývalý hrad přestavuje obvodová zeď na vnější straně, část zdi východní a mezi nimi okrouhlá věž, která byla postavena na čtverhranném soklu. Vzhledem k tomu, že se hrad pravděpodobně řadí k středoevropským kastelům, je možno předpokládat existenci dalších věží v severozápadním a severovýchodním nároží. Podle zobrazení z roku 1592 hrad obsahoval tři palácová křídla. Proti městu nejspíše obíhal příkop a parkánová hradeb. Dnešní východní a severní zdi objektu stojí přibližně v místech původních středověkých.