K malebnosti krajiny rozložené mezi Staňkovem a Kolovčí výrazně přispívá srbický kostelík sv. Víta. Románsko-gotická stavba kostela pochází již ze 13. století. Stojí na pahorku Hůrka u Srbic a je vidět ze širokého okolí. Opevněné místo bylo umístěno při cestě z Bavorska přes Kdyni na Plzeň a dále do vnitrozemí. Nevelká stavba s nově opravenou věží dobrotivě vzhlíží na okolní kraj z nízkého, ale poměrně výrazného pahorku. Vršík, při jehož úpatí se rozkládá obec Srbice, důvěrně připomíná obrázek českého venkova. Ve středu vsi se rozkládá zemědělský dvůr se zbytky dnes již zcela přestavěného renesančního zámku. Nebyl to však ledajaký zámeček. V jeho komnatách údajně v roce 1633 přespal i známý vojevůdce Albrecht z Valdštejna. K zámku se vztahuje rovněž pověst, která vypráví, že při jedné ze zámeckých hostin, která byla v důsledku této události poslední, náhle zhasly všechny svíce a když vystrašení stolovníci vyběhli před zámek, zřítil se s lomozem celý strop tabulnice.

Nás bude ale více zajímat již zmíněný kostelík sv. Víta vystavěný patrně krátce po roce 1226, kdy ves Srbice získal od manželky vladyky Chotěbora doksanský klášter. Malá románsko-gotická stavba si uchovala svůj původní rozsah i architektonické prvky, kterými kostel vybavili románští kameníci. V pozdějších letech byla dostavěna pouze horní, původně dřevěná část zvonice a dvě předsíně. Při kostele stály ještě v 18. století další budovy, které beze zbytku zanikly. Hřbitov, rozložený v blízkosti kostela, uzavírá zčásti dochovaná stará zeď s klenutou branou. Na jejím kamenném ostění jsou zřetelně vidět hluboké vertikální rýhy, které údajně vyryli křižáci, když si zde před jednou z bitev brousili své meče. Pověsti z katolického prostředí spojují hluboké jizvy v kameni naopak s husity, kteří se zde stejně jako křižáci, připravovali na krvavou seč. Těch ve zdejším kraji proběhlo nespočet. Podobné rýhy a prohlubně je možné spatřit na portálech různých vesnických kostelíků i vznosných katedrál v Čechách i ostatních státech Evropy. Snad souvisí s dávnými pověrami, podle nichž měl prášek z kamene posvěcené stavby nebo starého kamenného kříže uzdravovat nemoci a sloužit k čarování. Návštěva kostelíka obklopeného loukou a stíněného starými lipami navodí v příchozím atmosféru klidu, pokoje a tichého obdivu k venkovské krajině.