Původně farní kostel Domažlických Chodů, posvěcený památce Zvěstování Panně Marii. Středověký gotický kostel Zvěstování Panny Marie na hřbitově U Svatých patří k nejstarším památkám na Chodsku. V těchto místech stával do 18. století kostel svatého Jakuba, kaple svatého Petra a kostnice. Ten byl následně pravomocně odevzdán ke klášteru v Ostrově. Zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1037, kdy byl knížetem Břetislavem I. darován benediktinskému klášteru v Ostrově. Kaple svatého Petra byla zřízena vedle kostela roku 1392. Po dobu oprav děkanského kostela byly bohoslužby konány v kostele sv. Jakuba na dolejším předměstí na hřbitově „U Svatých“, dnes již zbořeném, který po celou tuto dobu byl městským farním kostelem. Po této opravě byl sloh kostela změněn na gotický a byl o několik sáhů vyšší, než je v současné době (1 sáh = 160 cm), byl trojlodní a měl kruchtu dolejší a hořejší. Klenutí bylo krásným gotickým dílem na šesti žulových sloupech, ozdobených štukovými hlavicemi. K chrámové prostoře přiléhala dosud zachovalá kaple sv. Barbory, pocházející z počátku 14. století. Za husitských válek byl děkanský kostel zpustošen a teprve po roce 1620 znovu zřízen pro katolickou bohoslužbu. V ohradní zdi hřbitova najdeme kapličku s nápisem Matko Bolestná, oroduj za nás. Ten byl odstraněn v dobách komunistické vlády. Kostel Zvěstování Panny Marie byl vystavěn v polovině 14. století. V polovině 17. století byl poškozen úderem blesku. Další stavební práce byly dokončeny až roku 1920. Uvnitř kostela je kamenná renesanční kazatelna. V kostelní lodi je u zdi umístěno 15 náhrobních kamenů významných osobností města. Na bývalém hřbitově jsou pochovány další známé osobnosti.

Malá svatyně s půlkruhovým závěrem dosahovala délky 13 m a šířky kolem 7 m. Zaniklá loď mladšího gotického kostela, porušená četnými hrobkami a hroby, které tento nejstarší chrám sloužil jako presbytář, nebyla archeologicky zkoumána. Uvnitř skromných zbytků starého kostelíka byl mimo jiné objeven i kostrový hrob asi šedesátileté ženy. Pohřeb této nejstarší známé obyvatelky Domažlic, která zemřela před téměř 900 léty, byl datován řezenským denárem z období let 1120-1130. Kostelík, který vznikl snad již v průběhu 10. a s jistotou v 11. století, byl zasvěcen patronu poutníků svatému Jakubu Většímu. Zde, na křižovatce obchodních stezek i cest, kterými na úsvitu křesťanství putovali poutníci přes Řezno (Regensburg) i do vzdálené španělské Compostelly, v níž jsou ostatky svatého Jakuba uloženy, jeví se toto zasvěcení jako zcela opodstatněné. Starobylý kostelík stál až do roku 1788, kdy byl zrušen a prodán v dražbě na stavební materiál. Na hřbitově dnes nalezneme druhý památný kostelík Navštívení Panny Marie, nazývaný dnes prostě U Svatých, který je využíván jako smuteční obřadní síň. Zároveň s kostelem získal novou, částečně parkovou úpravu i okolní hřbitov, který byl dříve volně přístupný a vytvářel oázu klidu a ticha. Kostel je pro veřejnost nepřístupný. Co zde najdeme?

Mezi chrámový skvost náleží oltář Narození Panny Marie, jenž se po ohni kostela v roce 1747 stává hlavním. Jeho podstatou je bývalý oltář z kaple sv. Barbory. Tento oltář je v podstatě mistrnou prací pražského stříbrníka Antonína Karera, pořízený roku 1744 ve výši 16 000 zlatých, vlastním nákladem domažlického děkana P. Antonína Příhody. Oltář který byl po požáru postaven na starou gotickou mensu, vyobrazuje nejvyššího anděla k soudu volajícího, v horním nástavci obraz Nejsv. Trojice, oltářní obraz Zvěstování P. Marii (maloval A. Wienninger 1860). Boční oltáře jsou rovněž barokní; na evangelijní straně znázorňuje Narození Páně s postranními světci sv. Petra a Pavla a na epištolní straně představuje narození sv. Jana Křtitele se soškami svatých Jakuba a Krištofa. Dole najdeme erby s vyobrazením hradeb a podpisem: Jan Hieronym Gelast z Draftowa. V pravém čtvrceném erbu v červeném poli vedle pole modrého je podpis: Anniska Lidmilla Gelaftowa rozená z Pacholcze. Tyto erby které jsou staršího původu (ze XVII. Stol.), ale původně pro tento oltář určené nebyly.

Náhrobníky v choru: 1. Deska ze Sliveneckého mramoru (2.12 x 0,96m), uprostřed v renesanční arkádě Kristus na kříži s opisem: ANO CHRI • M • D • CIV • EVO CATO EVA POTESTATIS VXOR MAESTISSIMA POSVIT D MAGISTRO IOANI PIT I HO • AE • CIVI IET SENATORI TVSTA MERITISS • HIC XIII IAN (odtud nápis pokračuje v horní desku): MORTVVS LOQVITVR PATRIA S SN • NIH • • CIN • • • FORANS • • • , odtud nápis, který pokračoval ve spodní polovině, nečitelný. Dále je tu žulová deska (1.60 x 0.75 m) s nápisem: LETHA PANIE MDXCVIII .. DNE MIESICE RZIGNA PROSTRZEDKEM SMRTI S TOHOTO SWIETA PB WSSEMOHVCY MARVSKV ZVZANKV ANNV ANDRESA KATENDERA MANZELKV KATERZINV DCERKV POWOLATI GEST RACZIL A TVTO GSAV POCHOWAN GEGIMZTO DVSSEM P. B. RACI MILOSTIW BYTI. Dále žulová deska (1.85 x 0.78 m), nápis nečitelný, dole štít s domácí značkou. Dva žulové úlomky, na jednom z nich znatelný letopočet 1597 a část opisu: NET SALOMEN. V lodi kostela: žulová deska (116 X 0.86 m), v svrchní části Ukřižovaný s hlavičkami andělů po stranách, pod ním nápis: HIC IACET PRAEN0BILIS Ac CONSULTISSIMVS D IOANNES GEORGIVS SCHMERFELDT REGIAE VRBIS TVSTANAE DCAS IVDEX SANQVINE NOBILIS VIRTVTIBVS NOBILIOR ET A REBVS IVSTE ADMINISTRATIS NOBILISSIMVS QVI TANDEM DEBITVM MORTALITATIS SOLVIT: DIE XXI • SEPT LVX AETERNA LVCEAT EI DOMINE (1722). Dále zde najdeme desku z šedého mramoru (1.76 x 0.87 m), v dolejší polovině velice pěkně zpracovaný erb (skákající lev napravo, v předních tlapách drží meč se svislou čepelí, v klenotu hlava s tatarskou čepicí), při něm písmeny: AN, RZ D.

Barokní kazatelna pochází též z 18. století a na její stříšce je umístěna socha Božského spasitele – Dobrého pastýře, zhotovená rovněž v dílně sochaře Františka Ringelhahna. Před hlavním oltářem je umístěn obětní stůl od roku 1981, kde jsou konány bohoslužby čelem k lidu, jak stanoví usnesení II. vatikánského koncilu. Klenutí chrámové lodi je zdobeno bohatými freskami plzeňského malíře Julia Luxe z roku 1756, jejichž námětem je kult mariánský, uplatňovaný i ve freskách na stěně kostela a znázorňující obětování, zasnoubení a navštívení Panny Marie.

Na klenbě kostela ve směru od hlavního oltáře najdeme tyto malby:
1. Narození Panny Marie a v rozích pole čtyři evangelisté se svými znaky.
2. Oslava Matky Boží podle slov z loretánských litanií a v rozích alegorie čtyř dílů starého světa.
3. Neposkvrněné početí Panny Marie a v rozích jsou zobrazeni čtyři svatí církevní otcové.
4. V poli před chórem je zobrazen útěk do Egypta.
5. Nad chórem patronka hudebníků sv. Cecilie hrající na varhany.
6. Pod kůrem je nástropní obraz „dva andělé drží znak města Domažlic“, pořízený v roce 1902 Emanuelem Boháčem.

O varhanách je první zmínka roku 1572, poté značně zchátraly a v 18. století pořízeny nové. Jelikož později již nevyhovovaly, byly postaveny nové v roce 1923 firmou Melzer z Kutné Hory, v době ředitele kůru hudebního pedagoga Václava Flégla.

Ze čtyř náhrobníků je nejlépe dochovaný kámen z pískovce při vchodu na hřbitov. Na něm klečí dvě postavy muže a ženy s jejich erby a nápisem: MEMORIAE CLARISS VIRI DNI PAVLI FELICIS MISENI PRIMATI INCLYTAE TVSTAE DIGNIS VXOR MAESTROS. Dále ve spodní oprýskané polovině: NOCTE FERE MEDIA FVRIT IGNIS IN VRBE FVRENTEM VICINI SVMMA VI COHIBERE PARANT IPSE QVOQVE ACCVRRIT PRIMAS ET CVRIA CLAM • PROXIMA NE CIVES IGNE CAVETE IVAT TALIA DICENTEM MILES TER PERCVTIT ENSE ILLI TERQVE CAPVT PERFORAT ILLE CADIT SEMINECEM ATTOLLIT CONIVX CHARISSIMA ET VNXIT AT MISER AH VIT. NESCIVS IPSE SVAE EST CVMQVE ITA V • • • TI IACET • • • TAM RPOBVS ET TANTVS VIR CADI • • •

Nad portálem hlavního vchodu do kostela ze západní strany je mezi alegorickými sochami nápis: „Ecce tabernaculum Dei cum hominibus“.