Neodmyslitelnou dominantou domažlického náměstí je impozantní válcová městská věž při farním kostele Narození Panny Marie. Marně bychom v Čechách a snad i po celé střední Evropě hledali město, které by se mohlo pochlubit takovou obdobnou siluetou. Zcela unikátní je především věž Domažlická věž arciděkanského kostela, která drží primát hned ze dvou hledisek. Vedle válcového tvaru, který je mezi věžemi českých kostelů i městských hlásek zcela ojedinělý, je pozoruhodná i svým výrazným vychýlením z kolmé osy. Naklonění věže dosahuje téměř 60 cm, je viditelné pouhým okem a není proto divu, že ji turisté po vzoru šikmé věže v italské Pizze nazývají domažlickou šikmou věží. Za nejpravděpodobnější období pro založení věže je uváděna 1. čtvrtina 15. století.

Stavba samotná představuje pro historiky záhadu. Tu bychom mohli shrnout do tří bodů: doba vzniku, vztah s kostelem Narození Panny Marie, tvar věže. Co se týče doby vzniku, je třeba zmínit nejdříve fakta, která můžeme považovat za nevyvratitelná. Výstavba věže je podle dnes již nedochovaného letopočtu na ochozu kladeno do období před polovinou 16. století. První písemná zmínka o věži domažlického kostela se vyskytuje k roku 1523 a její nejstarší vyobrazení, na němž je zachycena v současné podobě, pochází z roku 1594. Jisté je, že dnešní podoba stavby pochází z renesanční přestavby. Jednalo se především o značné navýšení původní stavby. Již ve znázornění z roku 1594 je prezentovaná podoba věže z většiny shodná s dnešním stavem. O přesnější době vzniku původního podloží, tedy spodní poloviny věže, která pochází podle všech indicií ze středověku, se dodnes historici přou. Existuje několik teorií. Jedna z nich tvrdí, že věž byla původně samostatnou stavbou, zcela nezávislou na kostele Narození Panny Marie. Mělo se jednat o hlásku, u níž byla prvotní funkce obranná. Typologie věže je příbuzná s kulatou věží domažlického hradu, pocházející z 60. let 13. století. Právě v této době můžeme hledat patrně nejstarší hranici vzniku středověké části městské věže. Tato skutečnost by ji řadila za vůbec nejstarší dochovaný objekt tohoto druhu na našem území. Tomuto názoru přispívá i relativně včasná a rychlá výstavba náročného městského opevnění, což podtrhuje jisté snahy o nezbytně nutné vybudování městské pevnosti na hranici s Bavorskem. Tvar věže připomíná nejen hradní věž, ale i válcové věže městského opevnění. Slovo hláska může zahrnovat široké spektrum staveb. Ve středověku i v novověku se jednalo o označení veliké hradní věže bez ohledu na její typ, ve které ovšem mělo být umožněno pozorovat okolí a poskytovat hlášení o dění v něm.

Opevnění vzniklého již krátce po založení města. Městská věž sama o sobě mohla do určité míry eliminovat problematická okolní návrší a přispět tím ke včasnějšímu varování měšťanů. Další možné datace se vztahují k 14. či 15. století. Zde ovšem přichází na řadu problém vztahu s kostelem. V 15. století probíhaly pozdně gotické úpravy kostela na halové trojlodí a zdá se nepravděpodobné, že by do hmoty zdiva byla současně (či později) paraziticky zapojena nová válcová věž. Spíše se zdá, že úpravy pohltily věž starší. Zvlášť, když k tomu připočteme skutečnost, že se tento tvar věže na gotických kostelech nevyskytuje. A to nemluvíme o tak zřetelném výstupu z hmoty kostelního zdiva. K válcovému tvaru věže je třeba dodat pouze to, že kromě Domažlic se na našem území nevyskytuje podobný tvar městské věže, což její unikátnost dále zdůrazňuje. K historii objektu pouze dodejme rok 1669, kdy obsahoval ve druhé třetině výšky zvonkohru, jež byla součástí českého orloje. Ta byla však při požáru města roku 1747 zničena. Další z požárů nastal v roce 1822, což mělo za následek zničení všech dřevěných částí věže. Věž byla po třech letech opravena a k dalším výrazným opravám došlo v roce 1936. K celkové rekonstrukci věže, při níž věž získala i novou fasádu, došlo v roce 2000.

Kromě zvonů je na této věži na ochozu umístěn zvonek nazývaný „Advent“ z 15. století s nápisem třikrát opakovaným „Mit Gott – Hilf Gott“. Do roku 1747 visel zvonek na dolní bráně a měl název „Mlatný“, jelikož se jím zvonilo, když se mělo v pivovaře prodávat mláto. Po velkém ohni města v roce 1747 byl přenesen na věž, kde setrval jako jediný ze všech zvonů požární pohromu v roce 1822. Zvoní se na něj v předvánoční období od první adventní neděle do štědrého dne – každý den v šest hodin večer. Proto má název „Advent“.

Za pozornost také stojí vyobrazení věže na četných fotografiích z první poloviny 20. století, kdy je na její spodní části zřetelná sgrafitová rustika a novobarokní slepá okénka. Samotná věž je vysoká 60 metrů a má 12 pater. Síla prvního patra dosahuje přibližně 2,8 metrů. Vnější průměr věže činí 8 metrů 13. Věž je členěna třemi okružními římsami. Stavba je ze své osy vychýlená o 0,6 metru. Co se týče tohoto vychýlení, zajisté se každému zjeví románská věž v Pise. Zajímavostí je, že obě věže jsou téměř shodně vysoké (Pisa 56 metrů) a důvodem jejich naklonění jsou mělké základy stojící na měkkém podloží. Stavitelé věže v Domažlicích ovšem nedosáhli pisánského naklonění, které dnes činí 4 metry 14. Přišli totiž s úspěšným řešením, které spočívalo v tom, že na straně, která se začala viditelně naklánět, začali stavět slabší zdivo. Tím oválnou věž na naklánějící straně odlehčili. Samotnému naklonění věže ale zabránit nedokázali. Důležité ovšem je, že věž stojí dodnes a je stabilní. Vězní ochoz, na nějž je možné vstoupit po 196 schodech, se nachází ve výšce 56 metrů. Odtud si může každý z nových návštěvníků Chodska vytvořit první představu o malebném kraji rozloženém pod hřebeny čerchovského pásma Českého lesa. Vystoupejte tedy 12 pater a rozhlédněte se na celé město a do okolní krajiny.