Uprostřed horšovskotýnského náměstí stojí kostel sv. Petra a Pavla, jehož součástí je mohutná městská věž. Ačkoli chrám působí novověkým dojmem, opěrné pilíře připomínají gotické období. Svatostánek vznikl již v 80. letech 13. století. Dvakrát vyhořel roku 1547 a Po druhém požáru byl kostel barokně upraven a prodloužen na západní straně, na což dodnes upomíná masivní průčelí s pilastry po stranách, ukončené tabulovým štítem, jenž je členěn polosloupky a dvěma nikami se sochami světců, jímž je chrám zasvěcen. Z obdélné lodi kostela, členěné opěráky, vystupuje na východní straně užší polygonální presbytář. Obdélná okna jsou ukončena polokruhem. Západní vchod je tvořen pozdně gotickým portálem s přetínanými pruty. Součástí interiéru je barokní, konvexně vypnutá kruchta. Vnitřní zařízení kostela pochází zejména z 18. století. Významnými památkami na dobu baroka jsou četné náhrobky, které jsou umístěné ve vstupní chodbě kostela.

Samotný kostel původně vznikl ve 13. století. Tato raně gotická stavba byla za Ronšperků pozdně goticky přestavěna a tuto podobu si zachoval kostel v konturách dodnes. Věž neodmyslitelně sdílela s kostelem osudy požáry v roce 1547 a 1708 a přestavby v renesanci a baroku 20. Městská věž pochází patrně z pozdně gotického období. Její geneze je tedy zřejmější, než je tomu v případě věže v Domažlicích. Na středověk upomínají gotické klenby v podvěžní kobce. Renesance je přítomna především na venkovní sgrafitové rustice. Nad kobkou se nachází sedm pater. Věž, která je vysoká 38 metrů a je kónického tvaru, ovšem nese stopy staršího rozdílného patrování. Síla zdiva při vstupu do prvního patra věže činí 1,1 metru. Druhé patro věže obsahuje vstup na kostelní půdu a obsahuje tři větší okna. Tato skutečnost napovídá o obytném charakteru místností. V šestém barokním 23 zvonicovém patru se nachází dva zvony. Původně zde byl i zvon třetí, jehož existenci dokládá prázdný prostor mezi čtveřicí zvonových stojanů. Samotná místnost je vybavena čtyřmi velikými půlkruhovými okny. Sedmé patro věže poskytovalo byt věžnému. Jedná se o cihlovou nástavbu, kterou obíhá ochoz, jehož zábradlí bylo při novodobých úpravách nahrazeno betonovým. Věž je zakončena střechou ve tvaru báně s lucernou a křížem. Stavbu můžeme spatřit na starších vyobrazeních z roku 1660 v kontextu ještě renesančního města. Na věži jsou také patrné (dnes již neexistující) věžní hodiny.

Věž v letních měsících umožňuje návštěvníkům po vystoupení 98 schodů překrásnou vyhlídku po okolním kraji. Z věže tak můžete shlédnout náměstí Republiky v Horšovském Týně, radnici, měšťanské domy, hrad a zámek, zvonici, kostel sv. Apolináře, kapucínský klášter, kostel sv. Anny, zámecký park, rozhlednu na Šibeničním vrchu a další.