Přeneste se na chvilku do doby kamenné! Zalesněné vrcholky Sedmihoří tvoří výraznou dominantu tichého a turisty zatím nevyhledávaného kraje mezi Horšovským Týnem a Borem. Sedmihoří je zajímavé svou geologickou stavbou a pravěkým osídlením. Vrchovina se skládá z podkovy zalesněných kopců vypínajících se z okolní ploché krajiny s nejvyšším Racovským vrchem (619 m). Mezi stromy tu vystupují mohutné žulové kameny, majestátně se klenoucí borovice, neuvěřitelné skalní útvary, pozůstatky pravěkého osídlení, geologické rarity, jezírka, soutěsky na hřebeni a dechberoucí vyhlídky s lesy provoněných pryskyřicí a borůvčím. Skoro jako v horách a nebo době kamenné. Doslova. Díky své odlehlosti a minimální návštěvnosti vám bude připadat, že Sedmihoří patří jenom vám. Objevovat zdejší krásy vás nebude stát nic, jen vlastní fyzičku protože Sedmihoří ještě nevydalo veškerá tajemství, která ukrývá.

Sedmihoří představuje výjimečný archeologický mikroregion západních Čech. Z archeologického hlediska je rozsáhlý útvar Sedmihoří prozkoumán poměrně málo, neboť je zdejší terén velmi obtížně "čitelný" i pro zkušeného odborníka. Bizarní kamenné scenérie vznikly postupným zvětráváním různě odolných a odlišně rozpukaných šedavých a hnědošedých žul. Zdejšími výzkumy zde bylo zjištěno skutečně rozsáhlé pravěké osídlení na vrcholech Sedmihoří. Nejvýznamnější období osídlení Sedmihoří představuje sklonek starší a počátek střední doby bronzové (zhruba 1700-1550 př.n.l.), kdy na Chlumu vyrostlo největší dosud známé západočeské hradisko. Tento neobvyklý charakter osídlení je často kladen do souvislosti s možnou strategickou funkcí hradiště při kontrole blízkých ložisek měděné rudy a rýžovišť kasiteritu (cínové rudy). Vrchol Chlum nese doklady osídlení ještě z pozdní doby bronzové. Pozdně halštatské sídliště zastupuje výšinné sídliště na Rozsoše s nalezenými stopami po zpracování kovů a jedno z nejmenších a nejlépe zachovaných západočeských hradišť na Malém krakovském vrchu. Těmito sídlišti také dějiny trvalého osídlení Sedmihoří pravděpodobně končí. Jsou zde nálezy keramiky na Rozsoše z pozdně halštatské, mlado až pozdněhradištní doby a středověku. Dosud však není objasněn způsob obživy obyvatel těchto extrémně položených sídlišť. Hradiště v Sedmihoří neposkytovala pravěkému člověku pouze bezpečný úkryt, v blízkých potocích bylo možné rýžovat cínové rudy, tolik potřebné pro výrobu bronzových předmětů. Přítomnost pravěkého člověka je zde mezi omšelými skalkami a vztyčenými kameny téměř hmatatelná. Hodiny a hodiny je možné bloudit mezi skalisky, mechem porost-lými balvany a vystupovat na návrší, z nichž se otevírají pohledy na podkovovitě uspořádané kopce, chránící centrální rovný prostor, porostlý lesem. Dotýkáme-li se zdejších balvanů, cítíme stopy dávných kultur, které tudy procházely. Svým emočním polem se vepsaly hluboko do skalisek, které používaly jak ke stavbám tak i posvátným obřadům. Toto místo není daleko od Čertova kamene u Velkého Malahova a proto je pravděpodobné, že odtud pocházeli ti, kteří hledali duchovní rady na nedaleké věštírně v lesích. Zde se tvořily základy etiky života a pospolitosti, jejíž harmonii a vyváženost jen tušíme v takovýchto přírodních svatyních. Strmé vrcholky pokryté borovým lesem a oživené skalisky, skalkami a bludnými balvany jsou vděčným místem procházek i tichého rozjímání.

Divoké lesy s četnými vystupujícími žulovými kameny je možno projít několika značenými turistickými trasami nebo naučnou stezkou. Když po takové túře přijdeme do míst, kde se na měkce modelovaných skalkách nebo plochých lišejníkem porostlých balvanech zrcadlí okrouhlé tůňky kamenných misek, nezbývá snad než opravdu uvěřit jejich pravěkému původu i tajemným rituálům, které jsou s nimi spojovány. Převážná část kamenných misek není v terénu označena. Po turistické značce jsou přístupné pouze ty nejznámější pod Velkým Chlumem, jejichž pozadí tvoří právě vrch zaniklého hradiska. Výlet do této neporušené přírody je tak čím dál více zajímavější nejen pro rodiny s malými dětmi, ale zejména pro seniory.