Foto: BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH
Po stopách mušketýrů
Kulturní výlety do dějišť třicetileté války
Vydejte se po stopách první celoevropské války a poznejte tak dávnou historii společně s okolními městy, hrady a krajinou.
Třicet let válčení a boje, které se převalovaly hlavně střední Evropou, zruinovaly německé a české země, velká království i malá knížectví. Mnohá města byla vypálená, tisíce obcí zmizelo, pole ležela ladem. Třicetiletá válka byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Před 400 lety vypukla třicetiletá válka
Muzeum Franckého Švýcarska a Muzeum Českého lesa v Tachově toto výročí využily k tomu, aby se blíže věnovaly tomuto celoevropskému konfliktu katastrofálních rozměrů. Třicetiletá válka zanechala v krajině stopy přímé i nepřímé: někde tak kamenný kříž označuje místo posledního odpočinku padlých vojáků, jinde vyvýšená zemina naznačuje, že zde stály hradby, z některých hradů zbyly pouze ruiny. V kostelech najdeme epitafy důstojníků nebo starostů. Posledně jmenovaní často skonali při pokusu uchránit město před pohromou. Prostřednictvím projektu „Po stopách třicetileté války Rozvoj bavorsko-českého kulturního turismu“ se podařilo identifikovat četná historicky významná místa na obou stranách hranice. Za podpory Turistické centrály Franckého Švýcarska vznikla nabídka kulturně-turistických jednodenních výletů určených širokému publiku.
O historii třicetileté války
Náboženské a teritoriální napětí rostlo v Evropě již po desetiletí před vypuknutím války. Konflikt, který měl trvat 30 let, započala nakonec pražská defenestrace 23. května 1618. Ve skutečnosti se nejednalo o jednu, nýbrž hned několik válek. Došlo tak k válce česko-falcké, na kterou navázala válka dánská. Do kolektivní paměti obyvatel starého kontinentu se však nesmazatelně zapsala zejména švédská válka mezi lety 1630-35. Za závěr konfliktu můžeme považovat válku švédsko-francouzskou. Spolu s jednotlivými fázemi války se střídala i její regionální dějiště. Některé oblasti střední Evropy zůstaly válečného běsnění zcela ušetřeny, zatímco jiné byly opakovaně pustošeny. V záznamech se tak můžeme dočíst například o tom, jak obyvatelstvo nákladně opravilo a znovu vyzdobilo vyrabovaný kostel, však tento byl následujícího roku znovu vypleněn a zničen. Po dlouhém vyjednávání uzavřely roku 1618 zúčastněné strany konfliktu v Münsteru a Osnabrücku „vestfálský mír“, ačkoliv se v podstatě jednalo o pouhou dohodu o příměří. Ke skutečnému uzavření míru došlo až v následujících letech v průběhu Norimberského kongresu.
Weiden za třicetileté války
Město Weiden, stejně jako další hornofalcká města, bylo na rozdíl od českých zemí třicetiletou válkou konfrontováno až počátkem 17. století. Tehdy bylo obsazeno bavorskou armádou. Region byl bojištěm jen krátce, než se Bavorům a jejich spojencům podařilo z Horní Falce vytlačit Mansfelda a další vojska věrná Fridrichovi Falckému. K nejnáročnějším létům náležely roky 1632 a 1633, kdy se válka opět přiblížila do bezprostředního sousedství města během švédsko-saských tažení do jižního Německa a útoku na Řezno. Pobyt vojáků ve Weidenu byl tehdy nepřetržitý. Zdejší posádka nedákázala začátkem roku 1634 odrazit útok velitele birkenfeldských sborů Johanna Vitzthuma z Eckstädtu a čestně kapitulovala. V květnu 1635 byl Weiden oblehnut, ostřelován a po čtyřech dnech dobyt bavorským generálem Wahlem, který na rozdíl od Vitzthuma město vydal svým vojákům v plen, a to si tehdy prožilo svou nejhorší válečnou zkušenost. Domy byly vyloupeny, měšťané ztýráni, někteří v boji zabiti, chrámy zneuctěny. Poté se v Čechách a Horní Falci objevil Banér (1639–1641), ten se ale o Weiden ani nepokusil a město tak žilo dále ve vytrvalé symbióze s bavorsko-císařskými jednotkami.
Tachovsko za třicetileté války
Zatímco například relativně nedaleký Horšovský Týn patřil k městům, která již na počátku vyjádřila svoji věrnost císaři, Tachovské za aktivní účast na stavovském povstání proti císaři Ferdinandu II. stihl trest již v počátečním zrodu velkého evropského konfliktu. Obyvatelé Tachova tehdy přišli prakticky o všechny městské majetky, neboť je roku 1623 získal do dědičného držení císařský velitel Jan Filip Husman z Namedy. Roku 1642 obsadili město Švédové, kteří se plnou měrou vrátili ještě o pět let později. Tachovským tehdy nepomohly ani pokusy o aktivní obranu. Poslední závažný útok protetstantských oddílů byl vykonaný ještě v roce 1648, tedy v době podpisu vestfálského míru, jenž třicetiletou válku prakticky ukončil. Na konci války došlo k vypálení Husmanova hradu v Tachově. Až za držení Losyů probíhá nová postupná přestavba tachovského panského sídla na barokní zámek, který mnohem později nechají klasicistně přestavět Windisgratzové.
Pýcha a pád slavného vojevůdce
Nemilosrdný taktik Torstensson se do povědomí Čechů zapsal asi nejhlouběji ze všech švédských velitelů třicetileté války. Byl pozoruhodný svými mimořádně a nevypočitatelně rychlými přesuny, ačkoli často velel z nosítek, neboť mu jeho nemoc nedovolovala nasednout na koně. Přesto hodlal zaútočit na samotné centrum císařské moci. Švédská armáda už začátkem roku 1645 pochodovala směrem do Čech až do oblasti kolem Tábora. Císařská armáda se jim snažila zabránit v postupu, ale podařilo se jim přehradit cestu až v okolí městečka Jankov. Bitva, která se zde strhla, byla jedním z nejkrvavějších střetů třicetileté války. Torstensson v ní použil zcela novátorský přístup a rozkázal vlastním formacím obejít nepřítele po křídle. Tento boční pochod se stal obvyklým manévrovacím prvkem až v 18. století. Pro císařskou armádu však tehdy znamenal katastrofu a přes svůj hrdinný odpor ztratila tisíce mužů. Poté se švédská armáda dala na pochod až k Vídni, ale bez spojenců by ji dobýval marně, proto se obrátil zpátky na Moravu. Zde učinil Torstensson vyloženě špatné rozhodnutí a rozhodl se obléhat Brno. Později řekl, že by dal 400 000 tolarů za to, kdyby k této chybě nedošlo. Švédská armáda i přes svoji profesionalitu a schopnosti byla jednoduše unavená. Obléhání Brna se stalo fiaskem a poslední kapkou.
Foto: Lennart Torstenson (17. srpna 1603, Forstena, Västergötland, Švédsko – 7. dubna 1651, Stockholm)
Z Horšovského Týna přišel mír
Největší změnu přinesl hned počátek války, kdy po bitvě na Bílé hoře byl majetek tehdejšího vlastníka Viléma Popela z Lobkovic zkonfiskován. V této době se na scéně objevuje štýrský hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu, který levný konfiskát kupuje. Důležitou úlohu sehrál v době vyjednávání míru, nejdříve v roce 1635 a následně mezi léty 1645-1648, kdy se stal hlavním císařským diplomatem Habsburků. K podpisu míru došlo v sobotu 24. října 1648. Byla podepsána smlouva v Münsteru (francouzská delegace a císař) a v Osnabrücku (švédská delegace a císař). Obě smlouvy podepsali zástupci císaře, Švédska a Francie, ale také zvolení kandidáti německých stavů. Dalším důležitým článkem je Maxmiliánův syn Adam Matyáš z Trauttmansdorffu. Ten po otcově smrti zdědil panství, ba jej i rozšířil. Také se stává nejvyšším maršálkem českého království. Jeho rod držel zámek získaný roku 1622 až do roku 1945.
Výletní trasy:
1. Forchheim
2-3. Tüchersfeld
4. Wunsiedel
5. Pottenstein
6. Burglengenfeld
7. Tachov
8. Cheb
9. Horšovský Týn
Objevte Franské Švýcarsko
Franské Švýcarsko, nebo také Francké Švýcarsko (Fränkische Schweiz), je krasová vrchovina a populární turistický region v Horních Francích v Bavorsku. Je to země hradů, jeskyní a radovánek které zvou k nádherným přírodním zážitkům, vzrušujícím výletům a franckým lahůdkám ve všech variantách. Francké Švýcarsko, jedna z nejstarších německých rekreačních oblastí mezi Bambergem, Bayreuthem a Norimberkem, potěší své hosty více než 35 středověkými hrady a zámky, více než 1000 jeskyněmi a četnými romantickými mlýny v jednom z největších německých přírodních parků. Francké Švýcarsko vděčí za svůj název cestovatelům z 19. století: Bývalému názvu „Muggendorfer Gebürg“ dali současný název, protože jim tato oblast svými horami, údolími a skalami připomínala Švýcarsko. Rozmanitá krajina Franského Švýcarska je i dnes jednou z jeho hlavních atrakcí.
Daleko od shonu za spoustou zážitků
Daleko od shonu a shonu existuje mnoho různých způsobů, jak strávit volný čas v nízkém pohoří – od výletu do některého z horolezeckých parků nebo výletu na kánoi po Wiesentu po na míru šité tematické túry, cyklistika a hory výlety na kole za aktivitami pro rodiny a návštěvou skvělých památek. Čeká vás spousta zvláštních zážitků, například více než 200 ozdobených velikonočních fontán, úchvatné rozkvetlé třešně v dubnu/květnu, zasvěcení lipového kostela, které se stalo vzácným, a mnoho dalšího. Jako region s jednou z nejvyšších koncentrací pivovarů a lihovarů na světě představuje Francké Švýcarsko jedinečné zážitky, které jsou zkrátka bezkonkurenční.
Foto: BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH | fraenkische-schweiz.com/de/ | Archiv Region Chodsko
Vydejte se na výletní trasy
Poznejte historii, kulturu a přírodu
Foto: BAYERN TOURISMUS Marketing GmbH
Objevujte historii pěšky nebo na kolech