První část stezky je ve spodním parku. V této části stezky je označeno 40 dřevin. Dřeviny jsou to nejen základní, které mají široké využití v dřevařském průmyslu (javor klen, borovice lesní, lípy…), ale i při výrobě uměleckých předmětů (klokoč zpeřený, tis obecný…). Stezka začíná u vstupu do parku jižním vchodem naproti bývalé policii u památného javoru klenu, jehož stáří se odhaduje něco přes 220 let (stejný je i naproti Vdovskému domu). Dále pokračuje kolem rybníka k zámeckému zahradnictví, pak ke škole a zpět z rybníku přes bílý most. Druhá část stezky je v horním parku. Začíná sice dole u bílého mostu, ale záhy stoupá nahoru k Vdovskému domu. Zde je kolem cest a na travnatém parteru kolem kašny s delfíny označeno několik dřevin. Poté se stezka vydává nahoru lipovou alejí až k Loretě a Hlásce. Odtud je vedena opět dolů ke Vdovskému domu. Několik málo čísel, zahrnutých do druhé části stezky, je nad a u zadního rybníka. Důvodem tohoto umístění je jediný výskyt těchto dřevin v parku. V této části stezky jsou označeny dřeviny, jejichž význam v dřevařském průmyslu není až tak důležitý (nejširší použití má modřín opadavý či některé z jedlí), zato více se používají při výrobě drobných uměleckých předmětů (kaštanovník jedlý, javor tatarský, vrby…), pro intarzie (dříšťál obecný…) a hlavně jakožto okrasné dřeviny určené pro výsadbu v zahrádkách, městských ulicích či parcích (netvařec křovitý, javor klen Leopoldii, šeřík obecný…). A kde si můžete vyzvednout seznam všech dřevin: Infocentrum v Horšovském Týně, Infocentrum v Domažlicích a Holýšově a také od dubna v pokladně státního zámku a hradu Horšovský Týn.

Různorodost terénu podporuje vznik rozličných stanovišti, což nahrává pěstování dřevin s různými stanovištními nároky. Toho také využil zámecký zahradník Sittauer, který v letech 1811 až 1824 díky introdukci řady cizokrajných dřevin značně rozšířil dendrologickou sbírku místních dřevin. V parku bychom nalezli přibližně okolo 30 druhů jehličnanů a přes 100 druhů listnáčů. Z jehličnanů jsou zde zastoupeny různé druhy borovice (Pinus ponderosa, P. strobus, P. nigra var. austriaca, P. mugo var. rostrata), množství kultivarů zeravů (Thuja occidentalis Ellwangeriana, T.o. Ellwangeriana Rheinhold), jalovce lJuniperus sabina 'Variegata', J. virginiana), hadí smrk (Picea abies 'Viminalis'), jinan (Ginkgo biloba), jedle (Abies concolor), tisy (Taxus baccata) aj. Za listnáče si uved'me například habr (Carpinus betulus 'Incisa'), břestovec (Celtis occidentalis), zakrslý jasan (Fraxinus excelsior 'Nana'), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), sbírku dubů (Q. macranthera, q. rubra, q. robur 'Fastigiata'), jasanů a buků (Fagus sylvatica 'Atropunicea', F. sylvatica 'Pendula'). Najdeme tu převislou podobu jeřábu (Sorbus aucuparia 'Pendula') či jilmu (Ulmus glabra 'Pendula'), dále pak kaštanovník jedlý (Castanea sativa), katalpu (Catalpa bignonoides). Z keřů je zde hojnost skalníků, tavolníků, dřišťálů. Rostou zde i šácholany, kultivary pěnišníků (Rododendron hybridum) nebo také stálezelená bobkovišeň (Prunus laurocerasus). Na staré duté stromy jsou vázána vzácná společenstva hmyzu, především brouků, která prozatím jinde v západočeském regionu nebyla zjištěna.

Nejvýznamnější zástupci zákonem chráněných brouků, kteří prokazatelně v zámeckém parku žijí a jsou bezprostředně vázáni na staré duté stromy, jsou: roháč obecný (Lucanus cervus), kovařík Lacon querceus, zdobenec zelený (Gnorimus nobilis) a páchník hnědý (Osmoderma eremita). Poslední z nich je navíc sledován v rámci evropského zjišťování ohrožených živočichů soustavou Natura 2000. Na území zámeckého parku se dále vyskytují brouci zařazení do Červeného seznamu ohrožených živočichů, který např. klasifikuje zde v dutinách žijícího kovaříka Crepidophorus mutilatus jako kriticky ohroženého, či velmi vzácné druhy indikující kontinuitu přírodního prostředí Pycnomerus terebrans či Colydium filiforme. Další druhy významné z regionálního hlediska jsou zlatohlávek mramorovaný (Liocola lugubris), kozlíček (Stenostola dubia), kozlíček zdobený (Mesosa curculionoides), drabčík sršní (Velleius dilatatus), krasec lipový (Lamprodila rutilans) a další. V současné době jsou unikátní broučí společenstva na svazích zámeckého parku ohrožena úbytkem vhodného životního prostředí. Staré a doupné stromy jsou napadány tracheomykozní houbou, která způsobuje ucpání vodivých pletiv a rychlé odumření stromu. Na mnoha místech je původní vegetace vytlačována invazními dřevinami (především akátem) a rovněž chybí dostatek dalších vhodných stromů, ve kterých by vzácní a ohrožení živočichové mohli najít útočiště.