Správa CHKO Český les vyhlásila novou přírodní památku na území Kolowratových lesů: maloplošné chráněné území Kolowratův rybník. Památka o rozloze necelého hektaru se nachází na Černém rybníce přibližně 2 km západně od města Přimda. Předmětem ochrany je poslední větší populace masožravé rosnatky prostřední, nejdrobnější a nejvzácnější z našich rosnatek, v Českém lese. S počtem několika tisíc jedinců patří k největším populacím této rostliny na území naší republiky. V Kolowratových se také nachází přírodní rezervace Diana s unikátními lesními porosty pralesovitého typu. Prakticky celá její plocha je pokryta bučinou starou přes 260 let. O něco hůře přístupná je místní přírodní rezervace Přimda pod zříceninou stejnojmenného starobylého románského hradu.

Lesní hospodářství spolu s rybářstvím tvoří hlavní pilíře hospodaření od doby navrácení pozemků rodině Kolowratů Krakowských v roce 1992. Prioritní koncepcí hospodaření v Kolowratských lesích je trvalá udržitelnost při zachování a neustálém zlepšování stability a výnosovosti lesních porostů. Správa Kolowratských lesů je pověřena obhospodařováním rozsáhlého lesního hospodářství včetně výkonu práva myslivosti ve 3 vlastních honitbách. Lesní hospodářský celek (LHC) Kolowratské lesy se nachází převážně v oblasti Orlických hor a jejich předhůří. Leží v katastrálních územích několika obcí – Deštné v Orlických horách, Zdobnice, Orlické Záhoří, Říčky v Orlických horách, Javornice, Černíkovice a jiných. Sídlo Správy Kolowratských lesů je na zámku v Rychnově nad Kněžnou. Kolowratovy lesy a. s. Rozvadov se podle členky představenstva Dominiky Kolowrat-Krakowské dlouhodobě snaží hospodařit způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Přírodní rezervace Diana chrání na 20 ha jedinečné pralesovité květnaté bučiny. K druhové bohatosti přispívá velké množství odumírajících a padlých stromů, které umožňují růst rozmanitých druhů hub. V dutinách hnízdí ptáci. Pokud se vydáte do této rezervace která byla zřízena v roce 1933, ocitnete se v jednich z nejstarších lesních porostů v Českém lese.

Přírodní rezervace Diana je situovaná z části na plochém vrcholu a z části na severním svahu malého pahorku. Území je tvořeno převážně pralesovitými porosty květnatých bučin v pokročilém stupni rozpadu. Bohatý podrost láká jeleny z okolních méně úživných, smrkových lesů. Byliny a odrůstající semenáčky buků díky spásání ve většině rezervace chybí. Jedinou ochranou je důkladné vysoké oplocení, které je zde vidět na několika místech. Nejlépe můžete vliv oplocení vidět na jaře, kdy zde vykvétají dymnivky, kyčelnice a sasanky. V podrostu se nachází vzácné rostliny, např. pérovník pštrosí a áron plamatý. Z obratlovců bylo na území PR zaznamenáno 5 druhů obojživelníků a plazů (běžné lesní druhy), a 16 druhů savců včetně rejska vodního, myšky drobné a bělozubky bělobřiché. Z avifauny zde hnízdí např. holub doupňák, lejsek malý a černohlavý, žluna šedá, z hnízda v bezprostředním okolí sem občas zavítá i čáp černý. Fauna bezobratlých je málo prozkoumána, ale bude pravděpodobně zajímavá, především díky druhům vázaným na mrtvé nebo odumírající dřevo. Nalezeni zde byli např. brouci, páchník hnědý a roháček jedlový. Téměř tří set letý lesní porost je ponechán samovolnému vývoji a jsou zde vyloučeny veškeré zásahy. Pouze severní část PR byla v roce 2008 oplocena, aby mohla probíhat přirozená obnova lesa bez silného tlaku zvěře.

Omezení pro návštěvníky
Rezervace je přístupná po lesní cestě, která prochází po jejím obvodu. Z té je možno vidět staleté buky a bujný podrost, aniž by bylo nutné do rezervace vstupovat.

Kolowratové a jejich historie
Kolowratové jsou starobylý český šlechtický rod, původem ze středních Čech, jehož historie sahá až do konce 13. století. Rod Kolowratů hrál nezanedbatelnou úlohu v historii a politice nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě. Řada příslušníků rodu Kolowratů podporovala umění, kulturu, vzdělání, hospodářský a stavební vývoj a podílela se na ekonomicko-sociálním rozvoji státu. Najdeme mezi nimi nositele dědičných říšských i českých hraběcích titulů či rytíře řádu zlatého rouna, mnoho z nich získalo také vysoká vojenská, císařská či papežská ohodnocení. Členové rodu zastávali nejrůznější významné funkce, díky nimž se zapsali do historie. Našli bychom mezi nimi polní maršály, první ministry, nejvyšší kancléře, královské místodržící, guvernéry, ambasadory, arcibiskupy a také podporovatele českého národního obrození.

Bájný příběh
Bájný příběh vypráví o silákovi, který zachránil českého krále a jeho malého syna před jistou smrtí, když zachytil loukotě jejich vozu a zastavil tak splašené koně. Rodové příjmení Kolowrat pak vzniklo spojením slov „kolo" a „vrátit" a na počest této události směli páni z Kolowrat užívat erb v podobě kola s osmi loukotěmi.