Zřícenina hradu Rýzmberk (Riesenberg) ze 13. století postavená na vysokém a strategickém kopci ovládající Všerubský průsmyk, jímž procházela důležitá obchodní cesta do Bavor. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Hrad ve 14 stol. několikrát přestavován. V r. 1620 hrad dobyla císařská vojska vedená generálem donem Maradessem, poté roku 1641 přitáhli před Rýzmberk Švédové a po krátkém obléhání jej dobyli a úplně zpustošili. Hrad se poté stal již neobyvatelný. Do areálu volný přístup po celý rok, na rozhlednu jen v sezóně. Pod hradem vybudován dřevěný amfiteátr pro pořádání kulturních akcí. Každoročně je zde pořádán tzv. Rýzmberský hradní guláš – festival folkové, country a trampské písně. V létě otevřena útulná hospůdka na třetím hradním nádvoří. Roste zde také chráněná rostlina Áron plamatý.

Rozlehlá a poměrně dobře zachovaná zřícenina raně gotického hradu, přestavovaného a rozšiřovaného ve vrcholné i pozdní gotice. V 19. století část upravena na rozhlednu. Výrazné návrší, jež se jako štít zvedá proti Všerubskému průsmyku, kterým do Čech vstupovala jedna z nejstarších a nejfrekventovanějších zemských stezek, přitahovalo pozornost člověka od pravěku. Nejdříve zde stálo pravěké pozdně bronzové hradisko, jehož rozlehlé zemní opevnění využil středověký hrad založený rodem Drslaviců ve 2. polovině 13. století. Rozlehlá a poměrně dobře zachovaná zřícenina raně gotického hradu, přestavovaného a rozšiřovaného ve vrcholné i pozdní gotice. V 19. století část upravena na rozhlednu. Hrad ze 2. pol. 13. stol., první zmínka roku 1279, upravován ve století 14., 15. a 16. stol, výstavba opevnění, zánik 1655 nařízením Ferdinanda III. o boření některých hradů. Původně dvojdílný hrad, v JV nároží jádra stával okrouhlý bergfrit, na místě novodobé rozhledny původní palác. Ve 14. století opevněna hradbou i nižší JZ předhradí. V jeho JZ nároží flankovací věž. K bergfritu přistavěn nový palác. V 1. polovině 15. století přičleněny k hradu i části na na J a JV se čtverhrannou věží při bráně a J frontou členěnou drobnými čtverhrannými baštičkami. V 16. století výstavba nového dělostřeleckého opevnění - úzký parkán, na Z straně s vybíhající úzkou dlouhou baštou s polookrouhlým čelem. Na V straně nad přístupovou cestou dvě dovnitř otevřené polookrouhlé bašty, před větší z nich nasypán masivní zemní dělostřelecký rondel. V předhradí patrné relikty budovy za 2. bránou, v jádru hradu postaven v místě původního paláce dřevěný altán a rozhledna, mezi ní a V palácem stoly a lavice pro turisty a dřevěná chata pro občerstvení. V SV baště umístěny latríny. V Z svahu pod opevněním hradu letní divadlo. Přístupová cesta k divadlu vybavena veřejným osvětlením. V posledních letech proběhl archeologický výzkum v prostoru 2. brány, při němž byly získány části původního portálu, osazeného zpět při následné rekonstrukci této brány. V od hradu při přístupové cestě patrny po obou stranách cesty terénní relikty zástavby.

Hrad, jehož areál se postupně rozrůstal, měl v 1. polovině 16. století již 3 nádvoří, z nichž druhé a třetí bylo obehnáno dvěma liniemi hradeb s dělovými baštami. Ještě na konci třicetileté války byl mohutný hrad částečně obyvatelný, ale již v průběhu 2. poloviny 17. století byly jeho paláce, hradby a bašty pobořeny, aby se zde již nikdy nemohly usadit roty drancujících žoldnéřů. Většinu kamene ze zříceniny odvezli poddaní ke stavbě panských objektů do blízkého Kouta, který se stal novým správním centrem bývalého rýzmberského panství. Další vina zájmu o hrad nastává až v období romantismu, kdy se zříceniny stávají vyhledávaným cílem výletníků a místem veselic okolního obyvatelstva. Majitelé panství Stadionové zde staví rozhlednu a zakládají hospodu, v níž stará klíčnice Pešková prodává výletníkům pivo z koutského pivovaru. Opravena a částečně prokopána byla i vlastní zřícenina, která je dnes majetkem kdyňské pobočky Klubu českých turistů. V roce 1936 tu vzniklo první přírodní divadlo, které bylo obnoveno a rozšířeno v roce 1958. Dnes je zde každoročně pořádán tzv. Rýzmberský guláš festival folkové a trampské písně. Jek se k hradu dostanete? Na konci Rýzmberské ulice 0,5 km před vsí Podzámčí po levé straně směrem od centra Kdyně. 2,5 km od autobusové zastávky ve Kdyni, 3,5 km od vlakové stanice ve Kdyni. Parkování: 0,5 km.