Lístkové těsto
Klasické lístkové těsto. Ingredience Základní předpis: 250 g tuku 250 g hladké mouky 1 žloutek 1 lžíce 4% octa nebo 2 lžíce citrónové...
top of page
Tradičně netradiční recepty
Co si dáte?
Foto: Archiv Region Chodsko
Ochutnejte Chodsko
Vařte, pečte a ochutnávejte ze zdejších pokladů Chodské kuchyně. Vařte nejen podle autentických a tradičních receptů, které se vařily v chodských chalupách.
VAŘÍME JEDNODUŠE, CHUTNĚ A HOSPODÁRNĚ
Ochutnejte z Chodska: chodská kuchyně, bavorská kuchyně, zámecká kuchyně, myslivecká kuchyně a další lákavá okolní kuchyně
Chodská kuchyně
Bavorská kuchyně
Myslivecká kuchyně
Zámecká kuchyně
Chodsko je regionem brambor, kyselého mléka, zelí a poctivého masa
Ale také neodolatelné smetany, tvarohu a sladkostí.
Tradiční a oblíbená chodská jídla s další inspirací
Poznejte recepty na tradiční a oblíbená chodská jídla která se podávají při zdejších slavnostech nebo všedních dnech. Mohou se stát vaší inspirací k přípravě chutných a současně levných pokrmů.
Chodská jídla vypovídají o šetrnosti chodských hospodyněk
Veškeré suroviny jsou odrazem zdejšího regionu a sousedního Bavorska. Recepty si během času hospodyňky přetvářely podle chutí svých rodin a proto existují v mnoha variantách, ona totiž samotná chodská kuchyně je tak trochu více hutná a vydatná. Bacán, kucmoch, toč, báč, šlejšky, pálenec (pučálka), mětánky či maltošny, to jsou tradiční pokrmy z Chodska a přilehlého Horní Falc- Oberpfalz. Chodský báč, jehož základem jsou brambory s kyselým mlékem, upečené a omaštěné máslem, se může lišit dům od domu. Někde se báče dodnes připravují sladké, jinde slané. Tyto jídla byla připravována již za dávných časů slavné historie strážců hranic.
Jednoduchost a snadná dostupnost surovin z venkova
Masitá jídla jsou historicky zastoupena nejméně, protože maso se podávalo na venkově zřídka a v malém množství. Vice se ho připravovalo v běžné úpravě jen při zvláštních příležitostech rodinných oslav, o poutích, svatbách a posvíceních. A kdo chtěl lovit, musel mít svolení zámeckého pána. A to se stávalo velice výjimečně.
Chloubou chodských hospodyň jsou chodské koláče
Chloubou chodských hospodyň byly a jsou stále chodské koláče. Tvoří výjimku z uvedených levných jídel, ale jsou tak jedinečné na chuť i vzhled, že je neváhejte vyzkoušet. Výzdoba koláčů tvarohem, mákem a povidly je uměleckým dílem, které je zvlášť působivé při svatbách, kdy se jich nezřídka peče kolem dvou set. Odnoži klasických chodských koláčů je svatební koláč zvaný „vandrovník". Je to dar nevěsty ženichovi. Dříve se dělal tak velikého průměru, že musel být přenášen na víku od chlebové díže. Tradice vandrovníka se udržela dodnes, jen jeho průměr se zmenšil na 50 cm.
Kdo ho neochutnal, jako by na Chodsku ani nebyl
Jsou typickým dezertem na Chodsku. Existují dva typy koláčů, z dolního Chodska a horního Chodska. Z dolního Chodska byly koláče honosnější a lépe vypadaly. Z horního Chodska, konkrétně z Postřekova, nebyly koláče tak oblíbené, jelikož Postřekov dříve patřil k chudším oblastem Domažlicka. Tyto koláče z kynutého těsta jsou plněné tvarohem, mákem a povidly. Mohou se lišit merhováním neboli zdobením.
Tradiční chodská jídla
Často jde o jednoduchá jídla z brambor, kysaného zelí, kyselého mléka či smetany, někdy se špekem a slaninou. Chodové byli lidé královy, lid vojenský, hraničáři, strážcové lesů a právě toto jídlo jim dodávalo sílu k jejich práci. Typicky chodské bylo také pojmenování zdejší kuchyně: bjidlička- vidlička, díže - nádoba k zadělání chleba, halmjeř, halmara - skříň, trdlo- váleček na nudle. Z tradičních vánočních jídel se dochovaly vánočky, kuba a houbová omáčka, které jsou však místo navečer podávány k obědu, a ryba o štědrovečerní večeři. Na Velikonoce se zachovaly beránci, mazance a vajíčka, o pouti se stále pečou koláče, stejně jako při svatbě, ale i ty jsou oproti minulosti menší a změnil se způsob jejich úpravy. Za slavnostní jídlo se dnes považuje převážně svíčková omáčka, řízek s bramborovým salátem, pečeně a zelí. Tato jídla můžeme označit za univerzální slavnostní pokrmy, které se hodí pro každou sváteční příležitost.
Další tradiční chodská jídla
Zato brambory, pro tuto podhorskou oblast typická zemědělská plodina, daly vzniknout celé řadě pokrmů. Jejich množství podněcovalo fantazii při vymýšlení jednotlivých názvů. Omáčky se vařily ze surovin snadno dostupných a téměř vždy bez masa. Nejznámější byla omáčka ze zelné šťávy v kombinaci se škubánky. A pak tu byly také hlavně dostupné luštěniny, čočka, fazole...
Mák se přidával do jídla, aby probudil lásku
Máků existuje kolem 100 druhů. Asi nejznámějším je náš mák modrý nebo setý, ale pěstuje se i Bílý mák, Rakouský šedý, Růžový nebo Ruský obří. Dříve se makovice využívaly jako talismany na přivolání bohatství. Mák v chodské kuchyni hrál velkou roly, levný, chutný a skladovatelný.
Chodská kuchyně odráží historii, kulturu a tradice, tradiční svíčková to není
Česká kuchyně se vyznačuje bohatými, sytými pokrmy, které jsou často založeny na mase, bramborách, zelí a knedlících. Mezi nejoblíbenější česká jídla patří tradiční svíčková na smetaně, guláš, nebo pečená kachna s knedlíkem a zelím. Může být pro mnohé překvapením, že historie svíčkové sahá až do 19. století, kdy se začala objevovat na stolech bohatších vrstev. Postupem času se stala symbolem české kuchyně, především díky své lahodné chuti a náročné přípravě, která vyžaduje trpělivost a zkušenosti. Ve všech případech ale platí, že šlo o vedlejší produkt, tou hlavní statusovou záležitostí byl masový vývar.
Českou národní kuchyní jsou ovocné knedlíky
Dnešní „český kynutý“ knedlík nebyl původním pokrmem českých zemí, naše kuchyně ho zřejmě převzala od tyrolských horalů. Až postupem času se stal naším národním jídlem. Takže bohužel tolik opěvovaný český knedlík, není původem český. A to samé bohužel platí u každého "typicky českého jídla". Klišé je opět svíčková, řízek, nebo vepřová pečeně se zelím a knedlíky. Ve skutečnosti žádné typicky české národní jídlo neexistuje. Co by si Češi ale nárokovat mohli, to jsou kynuté ovocné švestkové knedlíky. Jedná se původně o moravskou záležitost. Rozšířila se tak, že ji české služebné začaly vařit ve Vídni. Dále pak v Čechách a i na Chodsku. Jsou chutné, ale také praktické a jednoduché na přípravu.
Tradiční suroviny Chodska a Plzeňska
Ačkoliv některé tradice jsou dodržovány, většinou se o jejich původu ví velmi málo. Většina lidových zvyků bylo spjato s vírou lidí, mýty a přírodou. Díky zrychlenému životnímu stylu byly ve velké míře zvyklosti potlačeny, zapomenuty a zůstaly jen ty, které jsou spojeny se zábavou nebo komercí. Přesto zde máme pokrmy jako: Velikonoční beránek, Velikonoční mazanec, Velikonoční nádivka, Rybí polévka, Vánoční cukroví, Smažený kapr a bramborový salát, Houbový kuba, Vošouch, Bramborové placky, Rozpek, Knedlíky, Plzeňský guláš, Plzeňská pivní polévka, Plzeňská lepenice, Cihly, Bramborový toč, Špačky v zelí, Bác, Pučálka, Rýpl, Šlejšky nebo Chodské koláče. To vše se udrželo.
